Pražské noci

Je až překvapující, jak málo českých filmů čerpá z prostředí tajemné staré Prahy, opředené strašidelnými legendami. Pražské noci představují výjimku. Milena Dvorská, která se mezi tím proměnila z telecí Marušky Mámtěrádajakosůl v neobyčejně krásnou ženu, vypráví Kopeckému tři tajemné legendy. Gotickou, renesanční a rokokovou. No, každá je jakoby žánrově někde jinde, každou točil někdo jiný, je to nevyrovnaná trojice. Ale rozhodně mají žádoucí atmosféru, nápadité obsazení (např. Josef Bláha jako rabbi Löw) a příjemně se na to kouká, jako na všechny tehdejší české filmy, které se nezabývaly současností. 70% (23.01.2006)

Rozeberu to postupně. HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Poslední golem - Asi nejlepší povídka ze všech, atmosférická, podmanivá, tajemná, skvěle vedená... No prostě přesně taková, jak bych si představoval. A navíc ten nápad udělat horor o golemovi, to se skutečně vidí málokdy. Plus taky musím pochválit skvělou hudbu. K dokonalosti mi něco chybělo, ale jinak za mě velká spokojenost (4,5*), Chlebové střevíčky - Opět atmosférické, podmanivé, tajemné, skvěle vedené a s úžasnou hudbou, jenže tady jsem měl bůhvíproč pocit, že to celé trvá déle, než by mělo. Možná to je jen můj osobní pocit, nevím, každopádně kvůli tomu je pro mě tahle povídka až na druhé místě této antologie - nicméně je pořád dost dobrá, na československé poměry navíc perfektní. Navíc ty pavučiny jsou jak z Valerie a týdne divů. (4*) Otrávená travička - Ze všech povídek ta nejslabší a pro mě i nejotravnější. Po filmařské stránce je sice opět perfektní, ale nezaujal mě příběh a to, že je to celé zpívané, mi zážitek z ní otrávilo ještě víc - navíc když ty písničky nebyly bůhvíjak zajímavé. (2,5*) Fabricius a Zuzana - Mezipovídka, která celkem dobře plní svůj účel mezipovídky, ale nic víc nenabídne. A ve finále jsem měl pocit, že celá skončila až moc rychle. Navíc taky nechápu to úvodní mluvení v lámané angličtině (ale asi to zní pořád líp, než kdybych měl anglicky mluvit já) a ten naprosto nahodilý přechod do češtiny. A ještě jsem nepochopil, proč po těch příbězích Kopecký vždycky usne, ale asi to mělo být vtipné... (3*) CELKOVÉ HODNOCENÍ: Dost zajímavý a dost slušně natočený povídkový horor, z nichž skoro každý je - v rámci Česko/Slovenských hororů - na dost vysoké úrovni. Líbilo se mi to, ale na víc jak 4* to fakt není. Ony to ty dvě slabší povídky celkem kazí a z těch dvou povedených není ani jedna tak silná, abych jí samotné dal plný počet. Ale rád jsem na to narazil a rád jsem to i viděl, je to pro mě takový nedoceněný a lehce zapomenutý československý hororový klenot. (23.01.2021)

Předně musím vzdát hold Mileně Dvorské. Ve své době to byla nejen dobrá herečka, ale fakt hezká herečka. Celý film si zaslouží pozornost již sám o sobě. Je to patrně jediný česk(oslovensk)ý horrorový povídkový film, který kdy vznikl (alespoň já o žádném jiném nevím), a to ještě v době, která u nás podobným mysteriózně horrorovým příběhům nijak nepřála. Kladem bezesporu je černobílý formát a to, že ani jeden příběh nijak netlačí na pilu ale jen hezky pozvolna buduje svou atmosféru a staví na ní, ne na explicitním horrorovém/strašidelném výrazivu. Má to své kouzlo, i když u ne každého příběhu se to povedlo. Spojovací příběh FABRICIUS A ZUZANA je zábavný s mnoha zajímavými složkami – již zmíněný koncert Dvorské + naprosto výborný Hrzán. Naopak ho naprosto shazuje úplný závěr s létajícím autem. *** POSLEDNÍ GÓLEM je přesně takový, jaký jsem čekal. Tedy silně mysteriózní, s postupnou převahou horrorového, které sice jen nakoukne, ale má to koule. Nejlepší příběh filmu. Samotný Golem je povedený. **** CHLEBOVÉ STŘEVÍČKY jsou naopak nejslabší. Hlavně proto, že jsou zbytečně dlouhé, rozvláčné a po jisté době již nudné (to hlavně v okamžiku kdy vám dojde o co jde a než k tomu nakonec dojde, tento úsek je až ubíjející). Rozjezd, Tereza Tuzsynská a závěr je fajn, ale kdyby to bylo celé kratší, bylo by to fajn celé. ** OTRÁVENÁ TRAVIČKA je zajímavá nejen opět hereckým a vzhledovým koncertem Mileny Dvorské, ale již samotným zpracováním. Beze slov, jen za doprovodu písní s vhodně a trefně napsanými texty. Lehce komediálně laděné, přesto s výraznou horrorovou příchutí. Až mě potěšilo, že se tvůrci pokusili trochu experimentovat a ještě více, že se jim to povedlo. Zajímavě pojatý příběh, který vlastně je rozvedením a jakousi pointou Fabricie a Zuzany.**** Jen bych zdůraznil, že je k filmu třeba přistupovat s vědomím roku jeho vzniku a toho, že se u nás nikdy syrově čistý horror netočil, vždycky to byl „tak trochu jiný“ (což v žádném případě neznamená horší) horror . Pak je možné si to užít. 3,5* (03.04.2012)

Pražské noci, to jsou tajnosti, kouzla, hříchy a zakletí starobylého centra českého hlavního města v ironické až sarkastické nadsázce s koketním šarmem, pokoušející smyslností a ladným tanečním pohybem. Muž se stává hračkou v rukách ženy, doplácí na volání toho základního živočišného pudu a povzbuzenou chlípnost. Provokuje, manipuluje, pohrává si. Výrazné a pro potřeby zdůraznění napětí pocitů a rozvernějších nálad nebezpečných hrátek potřebné a v osobitý styl atmosféricky sladěné složky povídkového filmu jsou hudba (páni Zdeněk Liška a Jan Klusák), a zpěv (Kühnův smíšený sbor) a taneční choreografie (Růžena Mazalová). Pražské noci mají jiskřivý náboj, žádostivou touhu, škádlivější kultivované odlehčení a výchovně trestající zvraty jistoty. Jiří Brdečka stojí za všemi náměty, většinou scénářů a režií Posledního golema, kde je ta pokoušející ženská smyslnost trestem a úkladným zločinem svárlivého konfliktu vzájemně soupeřící magie kabaly. Evald Schorm přispěl scénářem a režií Chlebových střevíčků, kde marnivě laškující ženská smyslnost je se zdvořilou tajuplností polapena ve vlastní zvědavost. A Miloš Makovec přihodil smrtelně nebezpečnou anekdotu Otrávená travička, a vše tmelící a s krutě sarkastickou pointou vrcholící mámení z touhy a rafinovaného lákání ženskou smyslností Fabricius a Zuzana. Z hereckých rolí: po nezávazném erotickém dobrodružství lačný a s tajemstvími Prahy seznamující se Willy Fabricius (velmi dobrý Miloš Kopecký), chtivě neúnavná vypravěčka pikantních příběhů s tajuplnou hostinskou minulostí Zuzana (osudově šarmantní Milena Dvorská), Zuzanin vlezlý řidič Václav (příjemný Jiří Hrzán), profesionálně odměřená hotelová recepční (Milena Zahrynowská), zásadově neústupný a pomstychtivý pražský rabbi Jehudi Löw (dobrý Josef Bláha), uspokojeně sebejistý císař Rudolf II. (příjemný Martin Růžek), nevraživost vzbuzující rabbi Neftali Ben Chaim z Krakova (pozoruhodný Jan Klusák s hlasem Vladimíra Brabce), jedinečný nástroj magické pomsty (šarmantní Lucie Novotná), rozmarně laškující a smyslností bezstarostně manipulující troufalá hraběnka (elegantní Teresa Tuszyńska s hlasem Aleny Kreuzmannové), tajnůstkářský švec významného podzemního řádu (vynikající Josef Somr), z marnivosti nešťastný romantický rytíř Saint de Clair (příjemný Josef Abrhám), hraběnčina oddaná komorná Mici (Jana Břežková), osudové dojetí důkladné travičky a švarný zločinec (příjemný František Velecký), či ze zhrzené lásky mstivý sluha neortodoxně podnikajícího hostince Přech (Václav Kotva). Povídkový film Pražské noci ve stylizovaném soutoku atmosféry, tokajících slov, nezbedného švitoření, souhlasné taneční choreografie pohybu, náladu povzbuzující hudby a laškující koketérie baví svou ironicky kultivovanou nadsázkou dráždění. Rozkošně zábavné to filmové dílko! (14.03.2020)

Hororové příběhy na motivy pražských pověstí, se špetkou experimentálna, surrealismu a dokonce jemně úsměvného humoru? Kdo by to do našich tehdejších filmařů řekl? Navíc s dokonalou kamerou, kompozicemi, hrátkami s barvou - a dokonce i erotično nastane, když se herečky nebojí ukázat svá ňadra. Vážně se mi ale nejvíce líbilo, jak do toho tvůrci dokázali propašovat takový jemný humor, k pousmání, a herci jim šli šikovně na ruku - je to skvěle zahrané i v detailech. Jinak pokud jde o jednotlivé povídky, tak Poslední golem (5*) je pravděpodobně nejlepší povídkou, s prvky dokonalého tajemna, hudby i herecký výkon Lucie Novotné je zde naprosto skvělý (a taky mne potěšilo, že jsem opět viděl hrát skladatele Klusáka, i když na jeho výkon v O slavnosti a hostech nemá). Chlebové střevíčky (5*) jdou na věc zase trochu jinak, ale stále skvěle, zde dokonce i s oněmi surreálnými prvky, a moc se mi líbily dekorace Faustova domu i výkon Somra. Otrávená travička (3*) je pojata žel jako ne muzikál, ale němý film s naprosto se nehodícími písničkami na pozadí (i když někdy s pokusy o vtipný přesah - třeba ta písnička s jedem), kde se ale projevuje dokonalé herectví Dvorské,které jsem tu cynickou travičku věřil do puntíku - a to to prosím hrála jen pohledy! Vše rámcuje povídka Fabricius a Zuzana (3*), která má své skvělé momenty (Staroměstský orloj, židovský hřbitov, Hrzán), ale také různé wtf momenty (nejhorší asi je, když Kopecký mluví anglicky - a strašně, hrozně lámaně, a potom najednou se mluví česky a nevíme proč a jak k tomu došlo; a taky ta závěrečná scéna s autem a kanálem chtěla víc vypiplat). Celkově se mi to ale moc líbilo - děsí to, pobaví to, má to skvělé filmařské i herecké kvality. Škoda, že pražské pověsti nebo pověsti obecně už potom nikoho nenapadlo zfilmovat jako hraný film. (03.03.2020)