RoboCop

Robocopa jsem viděl sice asi 10×, ale naposledy to bylo tak před 20 lety. A mam pocit, že to dokonce bylo ještě s takovym tim jednohlasnym rychlodabingem. Ani nevim, jak je to možný, ale od tý doby jsem ho neviděl, přestože jinak se na tyhle v dětství oblíbený filmy typu Komando, Rambo, Terminátor, Predátor a další obvykle rád podívám i po letech, když to běží někde v televizi. Robocop mi nějak záhadně unikal. Už to neni taková pecka, jako když mi bylo 10-12 let, ale pořád celkem slušná zábava. Největší problém filmu asi vidim v tom, že hlavní postavy nejsou moc sympatický (Nancy Allen je vyloženě na ránu) a některý triky a speciální efekty jsou takový "edwoodovský". Slabý 4 hvězdy. Zaokrouhleno nahoru asi spíš z nostalgie... (27.04.2014)

„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (31.05.2010)

Je to celkom dobrý akčný sci-fi film od Paula Verhoevena. Má vydarený príbeh odohrávajúci sa v blízkej budúcnosti, kedy je polícia proti neustále narastejúcemu zločinu takmer bezmocná a hlavný vplyv v krajine má spoločnosť, ktorá už vlastní takmer všetko, aj políciu. Schopný policajt sa počas svojho prvého dňa na novom oddelení stane obeťou vplyvného gangu, ale využije sa pre prototyp novej zbrane proti zločinu, policajného kyborga. No spomienky sa mu nečakane vrátia a chce dostať tých, ktorí môžu za jeho smrť. Spracovanie je na tom pomerne dosť, ale dalo sa z toho získať aj o niečo viac. Určite musím pochváliť výbornú atmosféru mesta, v ktorom vládne zločin, nájde sa tu niekoľko skutočne vydarených scén, celý čas si to udržuje príjemne svižné tempo, takže nudiť sa tu rozhodne nedá, ale zároveň film obsahuje niekoľko výrazných prvkov, ktoré sa mi páčia, ale pôsobia dosť nedotiahnuto, napríklad psychológia hlavnej postavy po premene na kyborga. Jednoducho pri sledovaní sa nemôžem zbaviť pocitu, že takmer všetky zásadné prvky majú omnoho menej priestoru na úkor celkovej dynamiky a to je vlastne aj hlavný zápor filmu. Akcie je tu dosť a je aj celkom slušná, no aj tak sa nezbavím trochu rozporuplných pocitov. Na jednu stranu chválim, že je výborne natočená a pôsobí nadmieru nekompromisne a drsne, čo mám veľmi rád, takže sa tu nájde niekoľko skvelých momentov, ale zároveň pôsobí dosť staticky, keďže postava Robocopa svojim pojatím neumožňuje väčšiu rozmanitosť a nápaditosť. Jednoducho stále strieľa zločincov tou istou zbraňou a tým istým spôsobom a navyše sa nepotrebuje ani kryť. A tak sa tu vlastne ani nenájde nejaká dlhšia akčná sekvencia, ktorá by ma skutočne bavila, ale zase na tých pár scén, ako vražda policajta, smrť kyselinou alebo prezentácia policajného robota sa len tak nezabúda. Herecké obsadenie je na tom pomerne dobre, síce Peter Weller mi nepríde dostatočne zaujímavý, ale zase pre potreby filmu aj tak stačí, skôr ma bavila jeho partnerka Nancy Allen alebo plno známych záporákov. Réžia a technická stránka sú výborné, čo ale nie je žiadne prekvapenie, keďže Paul Verhoeven patrí vo svojej kategórii medzi najlepších. Tu sa dá vytknúť iba pár horších efektov s policajným strojom, inak vôbec nič, páči sa mi vizuálna stránka, atmosféra a aj veľmi dobré krvavé efekty. Robocop je klasika, ktorú poznám už od útleho detstva a videl som vlastne všetko, čo s touto postavou súvisí, ale napriek tomu kvôli spomenutým záporom nemôžem dať tomuto kultu lepšie hodnotenie. Ale aj tak patrí medzi filmy, ktoré sa dajú pozerať opakovane. 65% (17.09.2011)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Víte, co je zvláštní? Že jsem Robocopa 1 vlastně kompletně viděl až letos v roce 2007. Nikdy dřív jsem se k tomu nedostal, vždycky mi do toho něco přišlo, nebo zrovna nebyl nikde po ruce a nebo jsem ho viděl jen určitou část. Přesto je to zatraceně dobrej film. Spousta krve není nijak přehnaná, Detroit je tvrdý město, a kromě počátečního masakru policisty Murphyho, který je brán dost nadneseně (říkejte si co chcete, ale nikdo neustojí třicet střel z brokovnice, to by padl na zem po první ráně) a naturalisticky (po třiceti kulkách se té krvi vlastně ani nemůžete divit), jich nijak extra moc neuvidíte. Celkově je to zábavné akční SF béčko, s dobrými hereckými výkony a hodně sympatickým Peterem Wellerem. Jeden z dalších kultů, které se sice s postupem let s dalšími pokračováními stále víc rozmělňovaly, přesto kultem zůstaly. Robocop je totiž sympatičtější jak vychlazená skotská uprostřed pouště už jen proto, že je to dosti brutálně zavražděný policajt, co měl rodinu. Hlavní hudební motiv zná každej a je to jeden z těch motivů, který vám stále zní v hlavě (hrdinská hudba jako třeba v Conanovi nebo Predátorovi). Nostalgie se u mě nekoná, a přesto se mi Robo dost líbil. (04.03.2007)