RoboCop

Verhoevenova příjemně brutální a cynická roboklasika 80. let satirizující zlé korporace a stupidní televizi. Efektní akce, hlavně RoboCopův první den v práci a finále v ocelárně (kde mají jako v každé správné ocelárně nádrž s toxickým odpadem), doprovázená monumentálním hudebním motivem. Skvělé padoušské duo Kurtwood Smith jako brutální gangster s brýlemi a uhlazený korporátní žralok Ronny Cox (který si později zazáporařil i ve Verhoevenově TOTAL RECALL), doplněné neméně odpudivým Miguelem Ferrerem. Vše podstatné o filmu už ve svém komentáři napsal Bluntman. (06.09.2007)

Maso a kov klasika. Verhoeven dobou akci s nabušenou plechovkou vyztužil svými oblíbený news shoty, které jsou z hlediska celku vlastně na první pohled úplně zbytečné, ale vedle klasické podívané konstruují celkem zneklidňující linii hroutícího se světa budoucnosti. Motivy jako zneužívání policie soukromým sektorem a napětí mezi majiteli a odbory jsou sice upozaděné, ale funkčně dotvářejí atmosféru. Je to přímočaré, zároveň se to svojí brutalitou a nadhledem zaryje natolik, že člověk pořád cítí ty lehké žaludeční vibrace z doby, kdy to hltal jako dítě v němém úžasu. (05.02.2014)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

No jo, Robocop, to je proste cool. Sice mi pride jako takova neohrabanejsi verze Terminatora (myslim postavu, ne film), ale to vubec nevadi. Co se tyce pribehu, tak je tu dost prostoru pro akci a samotnej pribeh neni spatnej, takze mu clovek tu predvidatelnost klidne odpusti. Jinak, kdyz uz dojde na nakou strelbu, tak vsude caka krev, ale co jinyho cekat od Verhoevena. A Peter Weller v hlavni roli vypada jak kyborg i kdyz je jeste clovek, takze skvela volba. Triky pusobi obcas smesne, ale kostym Robocopa je slusnej. No a i kdyz se nejedna o naky veledilo, ale pouze akcni film se zajimavym hrdinou, tak mam tenhle film proste rad, ze serie je nejlepsi a dokaze zabavit od zacatku do konce. (12.08.2007)

Odstupom času dosť rutina, ktorá je zaujímavá hlavne svojim duchom doby. S výnimkou synťákovej hudby sú tam skoro všetky 80s trademarky s osobitným dôrazom na externality reaganovskej Ameriky a to rozmach mestskej zločinnosti, televízie a korporácii. Napriek tomu to nepovažujem za žiadnu satiru, lebo tie akože satirické vsuvky sú úplne primitívne a naivné. 80s akčný štandard. (04.06.2015)