Total Recall

Na Arnoldovku má Total Recall nečekaně chytrý příběh a také promyšlený scénář, který si na nás přichystal nejedno překvapení. Oceňuji stav, kdy si divák spolu s Arnoldem není jist, co je iluze a co realita. Akce zůstává spíše béčková, ale Verhoeven nám to vynahradí nápaditými brutalitkami a nechutnostmi, díky kterým nebudete vědět, jestli se smát nebo zvracet. Celkově moc fajn sci-fi, které ani po letech příliš nezestárlo. "Sorry Quaid your whole life was just a dream" 8/10 (12.04.2008)

Výborny film, jenom ten Arnold mi tam vadí. Hrdinou by měl být nevýrazný úředníček, který je znastálé situace úplně v prdeli a ne akční svalovec, u kterého hned od první chvíle jasné, že skutečně nikdy jen tak nesededěl doma a nevedl normální život. Ale pořád je tam cítit Dick. Ta atmosféra hrůzné noční můry, to je velké plus. No, je to nejlepší film s Arnoldem Schwarzeggrem a to je docela ironie vzhledem k tomu, co jsem již výše napsala. (07.08.2004)

Film podle zcela jistě zajímavé knihy od Phillipa K. Dicka v režii Paula Verhoevena a ještě má hodnocení kolem 80%, tak to bude muset být opravdu něco. Alespoň to jsem si říkal, než jsem si snímek opravdu pustil. Arnold Schwarzenegger opět v budoucnosti bojuje prosti hordám zlých bastardů, kteří usilují o nadvládu na světem, to samo o sobě není ničím zvláštní. Horší na tomhle snímku je, že se v něm nedá přesně orientovat, tedy spíše, že divák nemá jistotu co je skutečnost a co ne... Vlastně, když přišel závěr s šokující pointou, kde jsme se dozvěděli něco více o našem hrdinovi, najednou jsem nevěděl na čem jsem. Prostě a jednoduše to pro mě bylo nepochopitelné. Hlavně ten plán, který se může na první pohled zdát geniální, ale na druhý už pořádně skřípe. To je totiž přesně to co film o hvězdičku stahuje, do té doby byl geniální, i když na dnešní počítačově efekty rozhodně neměl. ___ Po druhém zhlédnutí mnohem srozumitelnější, i když stále zůstává nad některými věcmi rozum stát. (28.03.2006)

Zábavná, provokativně extravagantní, oduševnělá, viscerálně terapeutická, prostě typicky verhoevenovská… Rudá záře nad Marsem. Jestliže Joyce transponoval mýtus homérský, Verhoeven zamýšlel transponovat mýtus marxovský. Stanoviska marxismu nicméně chytře zneutralizoval, protože až do konce nedává definitivní klíč k tomu, zda tu máme co do činění se snem nebo realitou, a tudíž zda měníme duchovní nadstavbu či ekonomickou základnu. K neradosti fanoušků P. K. Dicka má celá podívaná blíže k rozmáchlé space opeře než k sedavé introspektivní paranoii, přičemž na vrub to jde bombastickým efektům, které vše ostatní ve filmu přebyly a přiměly Verhoevena, aby se na nějaký psychologizování vykašlal a posunul film k bezhlavé akci kmitající v Arnoldově temporytmu. Přestože jsem skeptický ohledně jakéhokoliv posuzování hereckých výkonů, protože vzhledem ke komplexitě každého filmu nikdy nelze oddělit vklad scénáristy (napsaná role), kameramana (nasvícení, zabírání), režiséra (vedení herce), charismatu člověka a jeho skutečného výkonu - jinými slovy kdykoliv někdo spustí o hereckých výkonech, jedno při jakékoliv příležitosti, dívám se na něho malinko úkosem -, tak přesto nelze Arnoldovu performanci nekvitovat, dvojnásob proto, že je obsazený proti typu do role nevinného civila přeneseného do necivilizovaného prostředí. Jestli se někde lámal přechod od miniatur k CGI, pak někde tady na začátku devadesátých let mezi Total Recall a T2. Kupříkladu proslulá rozplátkovaná hlava tlusté lady je kompletně mechanická práce, tzn. žádný computery, ale kabely, silikonový odlitky a starý dobrý servomechanizmy. Digitální triky stárnou o mnoho rychleji než analogový, proto je filigránsky udělaná 2001 nesmrtelná, proto má Total Recall v análech zaděláno na tuhý kořínek, roller-coasterovému béčkovému vyznění navzdory. Analogový triky a poctivý miniatury nasvědčují také tomu, proč se Total Recall přes četné spekulace odehrává v realitě. Dnes je tomu spíše naopak a filmy jako Počátek a Prokletý ostrov pracují s postavami, které sužují děsivé noční můry, z nichž se nemohou probudit do reality. Kdysi jsme si v tomto kontextu říkávali, že slabší povahy, které nedokážou unést realitu, utíkají do snu. Dnes bychom mohli spíše říci, že lidé, kteří nedokážou zvládnout své sny, utíkají do reality, kde mají alespoň zdánlivý pocit, že mají věci pod kontrolou. (06.10.2010)

Myslím, že P. K. Dick by s takhle kvalitní adaptací mohl být spokojen, narozdíl třeba od takového R.A. Heinleina, jehož Starship Troopers Verhoeven vyloženě zprznil...a ještě jeden spojovací článek s Hvězdnou Pěchotou - skvělý Michael Ironside:) Total Recall skutečně byl Matrixem svojí doby, některé efekty berou dech i dnes (i když leckdy jen z čisté nostalgie:)). Na 80% se dostáváme díky skvělému hudebnímu doprovodu od Jerryho Goldsmithe. (10.05.2003)