Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiKamera:
Acuši OkuiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Sóma Santoki, Takuja Kimura, Džun Fubuki, Džun Kunimura, Kaoru Kobajaši, Karen Takizawa, Keiko Takešita, Kó Šibasaki, Masaki Suda, Sawako Agawa, Šinobu Ótake (více)Obsahy(2)
Dospívající chlapec Mahito se s tatínkem přestěhuje na venkovské sídlo daleko od hektického Tokia. V novém domově se seznámí se svéráznou mluvící volavkou, která ho láká k prozkoumání záhadné opuštěné věže. V ní Mahito objeví magický svět, jemuž vládne tajemný stařec. Na cestě za poznáním se potká se statečnou dívkou Himi, armádou papoušků i roztomilými stvořeními Warawara. Mistr animace Hajao Mijazaki (Můj soused Totoro, Cesta do fantazie a Princezna Mononoke) se ve svém posledním filmu opět vydává za hranice fantazie a snů. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (91)
Není to můj šálek čaje. Mohu ocenit opravdu obdivuhodnou animaci a nápadité budování světa, ale lhal bych, kdybych řekl, že mě to divácky uspokojilo. Jednorozměrný, málomluvný protagonista je nudným a nezajímavým pojítkem mezi četnými fantastickými snovými výjevy Hajao Mijazakiho. Emocionálně mě to zcela míjelo a zejména v poslední třetině už mi to přišlo dost ubíjející. Not a fan, sorry. [Sitges 2023] ()
Klidně, bez mučení přiznám, že z toho dva krát moudrej nejsem a že mám osobně raději Miyazakiho komornějšího, jednoduššího a formálně sevřenějšího (prostě více Totora než Cestu do fantasie). Chlapec a volavka je jedním z jeho nejrozvolněnějších a nejabstraktnějších počinů a jestli se někde nechal slyšet, že ten film je jeho způsob jak svým vnoučatům sdělit, že jednoho dne (a možná brzy) zemře, tak já silně pochybuju, že tenhle vzkaz z toho ty vnoučata vydolují :D Tohle je psychedelickej trip ve kterém se stírají hroutí a tvoří celé reality, proplétá čas a postavy v něm jako vlákna perského koberce a který je paradoxně pompézně introvertní.. Je to nejlepší Miyazaki? Ne. Je to epicky poslední Miyazaki? Podle všeho taky ne. Je to filmová událost světového formátu a jeden z nejlepších filmů roku (a posledních let vůbec)? To si sakra pište, že jo. ()
Už o Zvedá se vítr se tvrdilo, že to nejspíš bude Mijazakiho poslední film, a nestalo se tak. Ani Chlapec a volavka nemusí být závěrečnou tečkou, přesto je z něj trochu cítit autorská rekapitulace, ohlížení se za vlastním dílem a v závěru i příběhem zpřítomněné předávání žezla mladší generaci. Mistr animace a filmového vyprávění každopádně nijak nepolevil v množství nápadů, pestrosti svých vizí a hloubce předkládaných myšlenek, jeho film vypadá nádherně a přetéká magickými, pohádkovými a snovými prvky, které umí být někdy kruté a jindy něžné. Úvod je ještě civilní a prakticky bez nadpřirozena, jakmile se ale titulní volavka zazubí, začne promlouvat lidským hlasem a hlavní hrdina (bohužel nepříliš zajímavý) se propadne do fantazijního světa, při jehož procházení se musí vyrovnat se ztrátou matky a s pocity bolesti, samoty, zloby a smutku, tak se Mijazakiho představivost a hravost roztočí na plné obrátky. Snaha stihnout toho říct na poli dvou hodin co nejvíc vede k tomu, že místy je film hodně nahuštěný a nenechá některé scény pořádně doznít. Mijazaki se přitom vrací ke svým osvědčeným příběhovým schématům (nejznatelněji čerpá z vlastní Cesty do fantazie) a častým trademarkům. Film je skoro až katalogem toho, co vše si lze spojit s Mijazakiho filmy, přesto na úroveň jeho nejlepších snímků nedosahuje. ()
Mijazaki je láska. Když jsem s ním v mládí začínala, nikdy by mě nenapadlo, že na něj půjdu někdy do kina. Je fajn, že i tato tvorba se k nám konečně dostává, snad budou přibývat další autoři nejen z Japonska. Film se mi jako takový líbil, ale musím uznat, že některé své starší bratříčky nepředčil. Rozhodně ale tenhle fantaskní Mijazakiho pohled do jeho duše stojí za to. ()
Nejprve, než se dostanu k filmu, tak musím dát své srdce panu Mijazakimu za to, že v 80 letech dokázal ze sebe vydat neuvěřitelně kouzelný, zajímavý, dobrodružný film plný emocí, fantasie a i krve. Dokázal říct lidem, že anime není jen pro děti, ale pro všechny, kteří chtějí vložit fantasii k srdci. Už od studia Ghibli jsem tak nějak pochopil, že fantasie v anime prostě hraje největší roli, a i když mě kolikrát ta fantasie leze na nervy, nebo na mozek, u studia Ghibli bych tomu i odpustil. Zrovna u tohohle filmu to tak nějak patřilo. To co oceňuji u pana Mijazakyho je to, že zůstává u svých stylů kreseb. Nemění to na nové rádoby 3D anime. Chlapec a Volavka se zdá být ze začátku takovým klasickým anime bez nějakých fantasií a spíše se to přibližuje k Hrobu světlušek, ale potom se příběh začal přibližovat k tradici mystery a my se můžeme těšit na úžasné až barevné dobrodružství doprovázené panem Volavkou za hledání náhradní mámy chlapce. Příběh se vyvíjí cestou za úžasnými světy plné otázek, plné zvratů s andůlkami, ale i plné poznání těch, kteří v příběhu mají velmi důležitou roli. Jasně, možná jsem se až moc těšil na ten film, že ta očekávání byla dost velká, ale obrovský unikát to úplně nebyl, nicméně jsem se rozhodl pro 5 hvězd kvůli tomu, že ta 5 hvězda patří panu Mijazakimu, který v jeho letech dokázal, že věk neznamená přestat, věk znamená zažít něco nového. I tohle téma padlo ve filmu. Budeš se chtít vrátit? Chceš pomoci tomuto světu, aby se nezbořil? Každý ve světě máme svoji otázku. Jestli je to doopravdy z jeho sbírky poslední film, tak mu z dálky do Asie dlužím obrovské ARIGATO ❤️ ()
Galerie (36)
Photo © TOHO Company / Studio Ghibli
Zajímavosti (6)
-
Producent Tošio Suzuki prozradil, že hlavním důvodem Mijazakiho návratu z důchodu byl jeho vnuk, kterému chtěl formou jednoho posledního filmu říct: „Tvůj děda brzy odejde na onen svět, ale nechává ti tu tenhle film, protože tě má rád.“
(Spinelion)
Reklama