Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

LucyW. 

všechny recenze uživatele

No, já nevím. Viděla jsem to dvakrát a klidně se na to podívám znovu... Je to normální propaganda. Ale jak už jsem psala u Osvobození Prahy, je celá řada filmů, které jsou taky agitka (Ivan Hrozný, Kriminálka Las Vegas, Skála) a nikomu to nevadí. Obsahuje celou řadu půvabných scén: Nad fotkou válečných hrůz."Takhle chce Ruda, aby to u nás vypadalo." "A podívej, jak je tu krásně, a co teprve na konci čtvrté, páté pětiletky." .... Jo, pak to bude vypadat jako na té fotce... ()

Brejlil odpad!

všechny recenze uživatele

Co s tímto filmem. Scénář je jen sledem scének, režijní pojetí se "vyřádilo" na statickém komponování postav, občas sice zaujme artistický kousek tanečníka, ale co dál? Postavy se nikam nevyvíjejí, a to příběh zabere čtyři roky! Vlastně to ani nejsou postavy, jen ilustrace teze. Jen v lidovém umění je pravá podstata lidu, tu dokáže uchopit jen správně vedený odborník a dokonce na jejím podkladě vytvoří něco nového. Je pěkné, že tyto poučky, dnes známé jen z rozborů socrealismu, zde někdo tvrdě uplatňuje v praxi, ale výsledek je neživotně blbý. Zaujme ovšem bez jakýchkoli zábran předvedená metoda ovládnutí: ten soubor je zpočátku jen vědecko-zájmové združení, je infiltrováno činovnicí svazu mládeže, ovládnuto a převedeno na činnost svazu a straně milejší. Takhle se to dělá, soudruzi, je to jasné? Tento pokus o novou mytologii socialistické společnosti je tedy dnes jen povinným filmem pro studenty historie 50. let, pro ostatní jen kuriositou, která není ani pro zasmání. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

A třeba mě ukamenujte, já při tom filmu brečel dojetím i smutkem. Byl to nádherný sen vytvořit po letech válečných hrůz svět, v němž si všichni budou přáteli, bratry, soudruhy, svět, který už nikdy nepozná válečné ničení a v němž bude mít každý možnost seberealizace. Sen o novém člověku, kterého vytvoří nová společnost, společnost bez společenských rozdílů, v níž nebude hrát roli majetek, ale skutečná hodnota tvůrčí lidské práce. Kdyby to bylo tak jednoduché... ale to je na dlouhé rozbory. Samozřejmě, jistá šablona zde sehrávala svou roli, ale tehdejší tvůrci skutečně v tu lepší budoucnost, kterou budovali naši dědové a otcové, pevně věřili. Film se odehrává v době mezi třemi Světovými festivaly mládeže a studentstva. Může dnes někdo něco mít proti tomu, aby se mladí lidé všech ras a národů takhle setkávali a ukázali, co dovedou? "Z národů ač jsme různých..." Nádherná idea. Závěrečný tanec, v němž se mladí vzdávají lákadlům dolarů, to je přesně to, co i dnes cítím jako své vlastní. A konečně - kam se ztratil krásný český a moravský folklór, dědictví naší minulosti. Z toho je mi taky hodně smutno. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Krutě socialistická agitka, u které jsem se nechtěně bavil méně, než jsem čekal, což mě dvojnásobně zklamalo. Z mého jediného oblíbence Rudy, který nepřijal laické řeči svazácké kariéristky Aleny a chtěl dělat tance tak, jak se má, se vyklubal sabotážník, západní imperialista, provokatér a dokonce fašista, z počátku neústupného Pavla zase kamarádozrádce, tím pádem už nezbyla žádná postava, která by mě něčím neštvala (kvůli skvělému hlasu se mi zalíbila ještě Rozárka, ale jakmile začala pálit za ultra slizkým Lojzou, kterému by i Vetřelec mohl závidět, přestala mě zajímat i ta). Jinak je krásné, že Čechoslováci nemuseli řešit žádné jazykové bariéry a když přece, tak si vystačili s opakováním křestních jmen a tlemením se na sebe. Na druhou stranu, být správným budovatelem socialismu, nadával bych minimálně nad přítomností amerických vlajek v závěru filmu. A když si připočtu ještě líčení Valašska jako krásné krajiny se zaostalostí na úrovni opic, zbude mi pouhá hvězdička jako ocenění tohoto velmi pozitivního snímku (za těch pár humorných scén, bez úsměvu prosím). ()

CheGuevara odpad!

všechny recenze uživatele

Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)
  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)

Reklama

Reklama