Insidious: Červené dveře

Další průměrný film, ze světa pana Wana. Ačkoliv tento režíroval přímo hlavní představitel. Zakončení insidious není takové, jaké jsem očekával. Pár pěkných scén, žádná lekačka ani strašení. Duchy vidíte dopředu a nic vás moc nepřekvapí ba i hudba ne, vlastně ani žádný nepříjemný zvuk. Jako rodinné drama ok, ale jako horor, opravdu jen slabší průměr. 50% (05.08.2023)

Není to úplně zlý horor. Technicky je vlastně celkem nadprůměrný. Ale kdo sakra psal ten scénář? Už dlouho jsem neviděl tak zbytečný sequel. Tvůrci, protože už vlastně ani neví, o čem chtějí vyprávět, nechají postavy zapomenout a odhalovat divákovi již známá tajemství znovu. Namísto toho, aby mytologii nějakým způsobem rozšíříli, jedeme repete. Což je fakt škoda, protože dimenze Further, ač je to stopadesátá variace na všechny ty Otherworldy, the Dark Places, Dark Dimensions, Upside Downy nebo Black Lodge, v sobě skrývá mrtě potenciálu a nejen toho ryze hororového. Tvůrci se z něj ale bohužel pokusili vytřískat další zářez na pažbu tím nejlacinějším možným způsobem. (03.05.2024)

Vzťah otca so synom a odhaľovanie toho, čo sa im v minulosti stalo, je gro filmu. Je preto veľmi pravdepodobné, že si film užijú skôr diváci, ktorých bude ich zápasenie baviť a radi si zaspomínajú aj na staré časti. Nostalgia vie skrátka spraviť svoje. Osobne som v tomto ohľade s filmom nemal žiaden problém, a preto mu môžem udeliť sedem bodov z desiatich. Ak ťa vývoj vzťahu hrdinov a neustále rýpanie v minulosti nechytia, môže sa ľahko stať, že odídeš z kina sklamaný (vtedy si z desiatkovej stupncie odrátaj pokojne aj dva body). V opačnom prípade si užiješ jednoduchú hororovú popcornovú zábavu so starými hrdinami presunutú do vysokoškolského prostredia. Keď sa prehryzieš pomalším úvodom a nebudeš očakávať nič viac než tradičný jump scare s niekoľkými naozaj vydarenými, vizuálne odpudivými scénami, pokojne si na víkend rezervuj lístky. Viac v recenzii. (06.07.2023)

[20%] Je to pro mě zklamání, ale utěšuji se, že je dobře, že jsem se na poslední chvíli rozhodl na to nejít do kina. První dva díly Insidios od Jamese Wana byly naprosto skvělé, to samé můžu říct o Conjuring. Třetí a čtvrtý Insidious – to už bylo výrazně slabší, ale furt to nebyla taková slabota jako toto. Dějově to jakoby má navazovat na druhý díl. Jenže mě to tak nudilo, tak to bylo nezáživné, že mě i ten Wilson přišel místy otravný. A to už vůbec nemluvím o jeho synovi, který zde působil jak podivín z ústavu. Nějaké ty lekačky? Žádná mě nevyděsila a to tajemno, propojení do nitra těch přízraků, to zde bylo rovněž uspávací, včetně hudby. Takže víc to asi okecávat nebudu, je to jedna velká zbytečnost. Neříkám, že je zde něco nelogického, držel jsem Patrickovi pěstě, aby se mu jeho režijní debut povedl, ale bohužel … Ono celkově dnešní duchařské horory upadají – je to prostě o tom samém. A to jsem je kdysi hltal všema deseti viz výše zmíněný Wan, který tehdy tyhle moderní horory zahájil a sem tam se ostatním povedlo navázat v jeho stylu. (17.08.2023)

Série Insidious je moje oblíbená hororová série. Každý díl mám rád. Líbí se mi, že každý díl je zajímavý svým příběhem, démonama, dobrou atmosférou, funkčními lekačkami a do toho postavy, které mě baví. Pátý díl navazuje na první dva díly (trojka a čtyřka se odehrávají před jedničkou) a vrací se původní obsazení v čele s Patrickem Wilsonem. Ten si vyzkoušel poprvé režii u celovečerního filmu. Vrací se i démon z jedničky. Takže jak tohle dopadlo? No… moc dobře ne. Musím se přiznat, že po odchodu z kina jsem si říkal, že to zas taková hrůza nebyla. Ale po několika hodinách jsem si uvědomil, jak moc ten film nefunguje. Filmu hrozně trvá, než se začne něco dít. Což mi nevadí. Mám rád jakýkoliv druh filmu. Jenže zde hrozně trvá, než se začne rozjíždět děj. Film je o vztahu otce a syna. Celou dobu jsem s tím neměl příliš velký problém. Ve finále je to, ale hrozně nezajímavý a uspěchaný dílo, kterému jakoby chybělo 10 stránek scénáře. Co chci říct je to, že film jakmile se začne rozjíždět, tak se zničehonic přeskočí do finále a je během chvíle konec. Filmu se ani nedaří moc dobře budovat atmosféru a místo toho se zde snaží Wilson sázet na lekačky. Těch je tady opět, jak je zvykem u této série hned několik. Například u té první se musím přiznat, že mi málem bouchlo srdce. První lekačka totiž přišla úplně odnikud. No a právě ta první byla také nejpovedenější… zbytek byly čekaný. Samotný démon, který se vrací z prvního dílu je nevyužitý a nemá Tak zapamatovatelný momenty jako v prvním díle. Dokonce i samotná hudba mě poněkud zklamala (možná za to může fakt, že den před projekcí jsem si dal jedničku a tam je to zkrátka jiný kafe). Suma sumárum ve finále je to průměrný kousek, kterému musím odebrat tu jednu hvězdu, kterou jsem mu po projekci chtěl dát. Jako horor totiž tento film moc dobře nefunguje. P.S. Leigh Whannell tady chyběl… jeho scénáře byly mnohem funkčnější než to, co tady Scott Teems napsal. PP.S. Lin Shaye potěšila. 4/10 (09.07.2023)