Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (521)
(1001) Vlci útočí ve smečce. Kniha se mi četla těžce, film se mi sledoval lehce. Konečně jsem mohla přemýšlet nad obsahem, ne zápolit s formou. Nicméně teď bych se do knihy ráda dala znovu, abych plně prohloubila svůj prožitek. V knize jsem Kristiánem opovrhovala, zde jej miluji. Jeho postava může sloužit jako ukazatel toho, co se se mnou v průběhu sledování filmu dělo, a Alexandra zase vyjadřuje postoj, jaký zaujímám k životu. Adam, to je ta touha vysmívat se všemu a všem, ve své podstatě je nejstatečnější a nejzbabělejší ze všech, snad si jako jediný drží nadhled. Mikoláš chce vlastnit a nakonec je z toho vlastnění unaven, ale přestat už nemůže, pije až do dna. Nejhůře ze všech rozumím Markétě, se kterou nemám žádný styčný rys. Ale právě proto mě tak dráždí. ♥ ()
„V nahém světě středověku, vlčí láska ke člověku, bohabojnost meče svírá, kdo miluje (ne)umírá.“ Román přetavený do pochmurné balady středověkým bardem Františkem Vláčilem, esence lidství ve vší hrůzné kráse. Film drsný, krutý a nelítostný, stejně jako život v oněch dávných dobách. Příběh o prudké vášni, která se sobecky neohlíží na nic. Ani na konvence či společenská tabu (incest Adama Jednoručky a Alexandry) a nejméně ze všeho pak na rozum. Příběh vášně, které podlehl i Mikoláš, syn Kozlíkův a tím nasměroval život Markety úplně jinam, než jí bylo určeno. Ne do kláštera, ale do světa, do veškeré bídy i divokých radostí prosté existence. Lidé jsou odvěků nádoby hříšné, až po okraj naplněné chtíčem, zlobou a sobeckostí, ale i milosrdenstvím a láskou. Už jen jako Kozlík, zeman sezením na Roháčku, bych v čase zbývajícím chtěl žít: „Nezapírám své hříchy, sahával jsem příliš snadno po meči. Ale nikdy jsem nenapadl bezbranného! Moje skutky mě zděsí při posledním soudu, budu se bát. Ale nezastydím se !" A nad sebou nebe plné hvězd. Kdo říká ne filmové Marketě, říká ne životu. ()
Ryzí kámen! Poetisticky laděnááách Markéta s hřívou blonďatou a sněhovou krabicí vůkol, z níž mi šibalo. Oko za oko, zub za zub, jo jo, doba středověku zalezla za rozpálená kamna, nicméně Lazarovský kodex má datum trvanlivosti: dokud svět bude světem, takže se nebojím, že bude mít v letech příštích trpkou chuť. Stane-li se, pak nastane doba Temna. Když tak koukám na ty Vaše poly či mono hvězdičky, který jste přiřkli, pravda souhvězdí z nich neuděláme, ale i tak mám pocit, že (ne)pochopení k Lazarce prostě patří, páčko jen dokonalé dílo musí být zavrhovaný a zároveň absolutní. Cizota knížky ve mě vibruje ještě teď a vzpomínka na posla Bernarda a jeho beránka přivázaného ke konopnému lanu (prý seslán vyšší vůlí - nádhera!) je Něco...žádný synonymum nenajdu, ani kdybych se rozkrájel na kusy. Vláčil&Vančura mě vláčeli rovnou do ledovýho Pekla, ale já se tomu nebránil, zbytečný?, to ne, jen nepotřebný. Je to Lazarka, holka, kvůli který jsem si přivstal a symbol Olympu českého filmu a literatury. Díky, díky, díky...upřený pohlede :) ()
Předloha historického příběhu Markéta Lazarová od Vančury, byla určitě hodně obtížně filmovatelná, než se na první pohled zdálo. Je to něco mezi básní a baladickou prózou, Vlačilovi se podařilo nevšedním způsobem ztvárnit historickou fresku. Životní tvrdý boj Markéty je líčen v těžkých, drsně sugestivních černobílých obrazech středověku. Opravdu velice působivé filmové zpracování, určitě to vyžaduje hodně přemýšlet, ale tenhle film stoji za zhlédnutí. Ostatně Markéta Lazarová nebyla marně nejdražším filmem 60. let v tehdejším Československu ()
Sdílím názor profesora Nováka na Vančurovu předlohu, irituje nás především nahodilost děje. Když už jsem si dovolila o Arne Novákovi a sobě hovořit jako o nás, doplním, že nám vadí i ta časová neurčitost. Již sama předloha mě nijak neuchvátila, Vláčil se zajisté snažil nezfilmovatelnou knihu převést do filmu seč mu síly stačily. A tou urputnou snahou možná jen ještě více podtrhl tu nekompatibilitu mezi syrovostí a poetičnem. Jenže i přes všechny zmíněné hendikepy Vláčil natočil film nejen okázalý, ale především vlastně strašně dobře sledovatelný. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- V roce 2011 byl film digitalizován a restaurován. Během 6týdenního restaurování, které probíhalo 24 hodin denně, bylo zdigitalizováno 714 105 filmových políček v rozlišení 4K (10 terabajtů dat) a odstraněno přes 10 milionů nečistot. Pro věrohodné podání originální tonality filmu byly provedeny obrazové korekce dle referenční kopie z roku 1967. Celý výsledek digitalizace se nakonec vešel na 120 gigabajtový harddisk. (alonsanfan)
- 9. června 1964 byl po dohodě s režisérem uvolněn z projektu kameraman Jan Čuřík, který se účastnil prvních obhlídek, a následně nahrazen Bedřichem Baťkou. (Panfilmex)
- Toulavý mnich Bernard, ztvárněný Vladimírem Menšíkem, během natáčení vydatně zapáchal, neboť jeho sutana byla potřena beraním spermatem, aby se ho držela jej doprovázející ovce. (freelex)
Reklama