Stíny horkého léta

Zaujímavý film. Nejeden divák sa asi bude pýtať, kedy Kukurovi prasknú nervy. Mnohí budú krútiť hlavou so siláckym vyhlásením, že oni by si takto sr*ť na hlavu nenechali, mne to ale práveže pripadalo nesmierne realistické. navyše v scéne s doktorom je zrejmé, že Baran je inteligent a má veci premyslené dopredu, nejedná zbrklo, vie byť viac krokov vpredu pred ostatnými. Silná atmosféra, silné scény, silné postavy. A silný (hoc očakávateľný?) záver (škoda, že to tak dopadlo). Ak scénu s nožom a Jiřím Bartoškom nevidel Cameron a neokopíroval ju vo Votrelcoch, tak potom fakt neviem, odkiaľ ju okopíroval. Fantastický Augustín Kubán. Ale ten dýchajúci mŕtvy pes, to si ozaj mohli všimnúť. (03.07.2020)

Je pre mňa sviatkom deň, keď na niektorom kanále TV zaradia do programu Vláčilove Stíny horkého léta. Je to úžasný film, ktorý v tomto žánri znesie porovnanie so svetovými špičkami. Pomerne jednoduchý a priamočiary príbeh o neokázalej ľudskej statočnosti, o tom, čo muž, ak je mužom, musí vykonať bez ohľadu na malú pravdepodobnosť úspechu, má v svojej neodvratnosti atmosféru antickej tragédie. Všetky ingrediencie sú najvyššej kvality počnúc hercami, z ktorých nejeden podáva svoj životný výkon, kamerou maznajúcou sa malebnosťou prostredia až po hudbu dotvárajúcu atmosféru. Nemám užšie definovanú topku najlepších československých filmov, ale ak by som ju niekedy vytváral, na Stíny určite nezabudnem. (17.02.2013)

Jak rok vzniku, tak téma může a mohlo na první pohled vyvolat - a vyvolávat - dojem, že se jedná o režisérovo pokání a pouť po kolenou. Takto vzniklý pocit je však scestný a pomine v okamžiku, kdy se podíváme do titulků a dostaneme se ke jménu scénáristy. Jiří Křižan téma, které do té doby vonělo - či spíše páchlo - plakátovostí a frází, uchopil jak básnicky, tak žánrově. Vznikl snímek, který sice velmi vzdáleně, ale přece připomíná SEDM STATEČNÝCH. Ondrej Baran, drsný muž kopanic a ještě drsnějšího kopaničářského zemědělství, je náhle, v okamžiku, konfrontován s mikrosvětem pěti banditů, kteří si po válce zoufale probíjejí cestu na kýžený západ. Psychologie vydírání, tichého vzdoru i vůle po akci je v strhující Vláčilově režii stejně jedinečná jako obraz limit slušného člověka v přímé konfrontaci s bezohledným zabijákem. Vítězný zemědělec hyne po vybojované při, do níž je vtažen proti své vůli, kulkou vpálenou do zad. Režimní postavy okresního vsetínského mikrosvěta působí jako kulisy buď z povzdálí, nebo naopak jako mlžné stíny, které se plně zhmotňují až v samotném závěru STÍNŮ. Mimo Kukury září i úsporně hrající krásná Marta Vančurová a pominout nelze ani dialogy, do nichž vstupuje Gustáv Valach. Polohu pro sebe tak neobvyklou zvládl génius českého fiomu s bravurou a mistrovstvím, které tvoří důležitý kámen jedinečné mozaiky vláčilovské filmografie. (28.05.2011)

Krásný film, a to i navzdory té politické omáčce okolo. Napínavý příběh (který mimochodem dějově trochu připomíná podobný film Poslední údolí) vypráví o setkání několika postav v mezní situaci, která neúprosně graduje k dramatickému závěru. Mistrné zpracování snímku se obešlo bez přemíry zbytečných dialogů i rušivých dějových odboček; výborný dojem z filmu umocňuje skvělá hudba, kamera i obsazení, v čele s vynikajícím Jurajem Kukurou (podle všeho jeho nejlepší role). Už léta jsem přesvědčen, že Vláčil byl náš nejlepší režisér, a zhlédnutí tohoto filmu mě v tomto názoru jen více utvrdilo. (10.03.2013)

Kukurovo herectvo je numero uno a hudba, ktorá mi prvýkrát trúbkovo nevadilo, je numero due. Inak príbeh mi prišiel taký bežný, necítil som z neho napätie. Veľká škoda, že film ale nevedel o dejoch budúcich a zobrazuje Banderovcov ako zlých, pretože situácia sa v roku 2022 zmenila a už máme nielen tradičných zlých fašistov, ale aj dobrých fašistov alebo teda aspoň takých, o ktorých sa rozprávať nesmie (nech žije film Volyň). Takže normálne ma až napadlo - za normalizácie a hlbokého socialistického útlaku takýto film mohol vzniknúť. Mohol by aj dnes? 👀 (24.10.2023)