Klapzubova XI.

Klapzubova XI. je snad nejznámější sportovní humoristické dílo z pera Eduarda Basse o tom, kterak starý Klapzuba ze svých jedenácti synů vytvořil neporazitelné fotbalové mužstvo. No jasně, kdo by tento námět neznal. Jak si své čtenáře našlo literární dílo, tak si své diváky našlo i filmové zpracování, byť to zpočátku krapet drhlo, které, jak už to bývá, je oproti knize o něco volnější. Byť se hlavně jedná o fotbal, děj je i ukázkou příkladu výchovy chlapců, aby z nich nevyrostli syčáci. Celé je to také o vůli v životě něco dokázat, soudržnosti a kamarádství a o důležitosti vzájemně se podporující rodiny. Pro potřeby filmu musely být přirozeně vynechány nějaké dobrodružné určitosti, jako třeba ztroskotání na ostrově lidojedů či hraní zápasu v pryžových oblečcích a naopak jako náhradu přidat něco nového, jako např. milostný motiv, čímž se sice z původního konceptu stal podivný paskvil, ale jako film to přeci jen funguje a jako reklama na danou knihu působí dobře. Česká filmová klasika z doby těsně před válkou mající stále něco do sebe. (31.07.2020)

Fanoušci kopané, k nimž se věru neřadím, si jistě přijdou při sledování této předválečné adaptace románu Eduarda Basse na své, ale ani ti ostatní nespláčou nad výdělkem, jakkoliv milostná linie příběhu je poněkud naivně napsaná, bratrství týmu nepoznamená sebemenší drama, které by napnulo, a vše ostatní je natolik spojeno s oním fotbalovým světem, že to dříve či později musí začít trochu otravovat. Závěr sám ale předlohu aktualizuje novým poselstvím, které umožňuje zpětně nahlédnout celé vyprávění jako jinotaj, a to asi nikoho nenechá chladným – zvláště s ohledem k tomu, že zanedlouho po premiéře přišel Mnichov. Mladí se mají společnými silami zasadit o udržení národní jednoty a nezávislosti – ubránit naše rodné lány. (21.03.2024)

Ach jo! On by tenhle film klidně splnil všechny žánrové požadavky na v rámci možností milou prvorepublikovou komedii, ale ona je tady "bohužel" geniální Bassova předloha, jíž v této době takto omezenými prostředky nejspíše natočit nešlo. Neboť teď nám z toho zbyla takřka Klabzubova jedenáctka bez fotbalu, aneb salónní film s trochu netypickým námětem. (04.06.2005)

Dnes by se řeklo volná adaptace. O fotbal prakticky nejde a i "díky" tristním záběrům přímo ze hřišť je dokonce na obtíž, ale nutno podotknout, že ani ve knížce nehraje kopaná prim. Stěžejní je ta vznosná idea hry pro radost. A jemná kritika těch nafintěných primadon. Klabzubáci i Eduard Bass by se divili, kam až fotbal zašel... Pro ženské publikum je tu hromada techtlí a sem tam nějaké to mechtle, ale zklamalo mě, že nejzásadnější okamžik knížky, kdy klabzubáci poprvé prohrají (s partou kluků, která si s nimi odmítne začutat), komentuje starý Klapzuba jen tak na půl huby a hned stmívačka. Jinak ale funkcionáři a majitelé klubů, jako by si s těmi dnešními z oka vypadli, inu já na bráchu, brácha na mě, lidi řvali, prásk, seděl... Prohráli jsme devět ku jedné. (14.12.2017)

''Čechoslováci, poctiví slovanští sportovci!'' - Patetická otřesnost. Výraz meruna by měl být zakázán a ještě si dovolím zprávičku pro Enšpígla. Ty absolutní fando fotbalu, tyvole, chodící manekýni? Uvědomuješ si, že Baroš je druhej nejlepší střelec v historii našeho fotbalu a že žádnej jinej obránce neodehrál více zápasů za repre jak Ujfaluši? Ty si místo analýzy fotbalu radši dej další desinu a zaplivej si v knajpě. (11.10.2014)