Kamenný most

Kamenný most ke mně přišel v době studií na VŠ v Ostravě. V době, kdy mě vše, o čem je, dokonale oslovovalo. Krásná kamera, existencionalismus, chcípáctví, tajemno, houby, šamani... Prostě jeden z mála opravdu povedených filmů té doby. Po mnoha letech shlédnuto opět a k mému překvapení neztratil Kamenný most nic ze svého kouzla. Navíc Franz a Havel v jednom filmu...nádhera :D Vorel a Sklep rulezzzzz! (20.02.2013)

Hodně osobní záležitost režiséra Tomáše Vorla, která mi učarovala jak po formální stránce, tak i obsahové. Temné a depresivní, skvělá kamera a hudba pana Franze. Citlivý divák si v tom něco svýho najde. Ale beru i výčitky těch, kterým se to nelíbilo. Výčitky ve smyslu "Co nás Vorel otravuje se svojí zpovědí. AŤ si raději zajde k psychoterapeutovi." Nebo výtky směrem k přílišne depresívnosti. Uznávám je a chápu, že pokud někdo není naladěn na stejnou notu a nemá potřebu se sžít s hlavní postavou, film se mu líbit nebude. Ale to není můj případ. (11.05.2003)

Marnost nad marnost. Tak neodbytně kvílí bezútěšný pražský umělec. Rozerván, rozčarován. Rozevlátý chodec bez cíle, tápavým krokem našlapuje vlastním životem. Seslanými múzami nezachycen. Přijal roli zdejší bohémy. Rozložené srdce duší i dušiček na místě, které stejně tak jako ráno i večer, oslňuje mystickou vyhlídkou, láká kejklířskou přehlídkou. Zbourat tíži zemské gravitace, stíhat lehkost bytí. Se zavázanýma očima magicky se toulat samospádem myšlenek. (12.02.2016)

Jako reflexe raného kapitalismu NE, jako sebereflexe nedostačující. Pokud se chcete podívat na něco lepšího, hleďte sem. Ovšem některé výkony (Synkové parafráze Věry Chytilové) či myšlenky (CO CHCEŠ DĚLAT S TĚMA MILIÓNAMA? DALŠÍ MILIÓNY?) byly veskrze zajímavé. Spoluscénáristou byl i Jaroslav Dušek :-) 70%. (20.03.2004)

,,Hřích, vina, zákon, nesmět, stydět, poslechnout, zpovídat, povědět, soudit, odsoudit, upálit, trest..." U filmů Tomáše Vorela mám pocit, jakoby existovala v českém filmu 90.let (vlastně již od konce 80.let) nějaká ta další "nová vlna". Kamenný most je netuctovou záležitostí, nabízející dokořán otevřené dveře do duše talentovaných umělců, již nejdříve zničila doba a teď je ničí deprese. Místy šokující, hodně pesimistické až nihilistické. Obávám se, že podruhé už asi nebudu mít chuť dívat se na tenhle film, zážitek byl ale velice silný. Hodně mě upoutalo artové zpracování plné magické atmosféry, s formálnou stránkou hrající se krásně nejen s kamerou, barevnými odstíny, ale i způsobem vyprávění příběhů pomocí krátkých kapitol představující různé útržky z osudu kolem hlavní postavy mladého filmového režiséra, jež získal v minulosti řadu cen za svou práci, ale souběžně s problémy v soukromém životě ztrácí jakoukoliv inspiraci a chuť dále pracovat. Ta jednou sice znovu přijde, ale jsou tu ještě další potíže čelící umělcům v nové době. V době, v níž nad kvalitou mnohdy vládne komerce. Zatraceně silný snímek. Zajímavý Tomáš Hanák v dramatické roli, důstojná filmová příležitost po letech pro Milenou Dvorskou a jako bonus na odlehčení Jana Synková v roli profesorky FAMU coby karikatura slavné provokativní Věry Chytilové. 80% (17.02.2018)