Jú jú hakušo

Pro mě naprostá klasika. Tenhle čtyř-člený tým jsem hltal za mlada na Animaxu a nic se na tom nezměnilo ani dnes: Hiei je pořád můj favorit. A však, jsem rád, že jsem si dokázal vytvořit vztah k uřvanému Kuwabarovi, inteligentnímu a klidnýmu Kuramovi a především k nesympatickému Yusukovi (nevim jak pořádně to vyskloňovat). Vrcholem jest turnaj s Togurem. Takovejch pět dílů mi trvalo se do toho pořádně dostat, ale jakmile se zjevila dvojce Kurama/Hiei na scéně, nabralo to celé brutální tempo a spád. Dával jsem i 20 dílů za sebou!!! 20 dílů, hezky za sebou. Prožíval naplno osudovost postav a sem tam si i zabrečel. Toguro mladej jednoznačně nejlepší antagonista. Tak komplexního záporáka si prostě v anime nepamatuju. Ještě jsem měl trošku problém s některýma démonama, které mi přišli vyloženě trapný (ten Rando byl strašnej vošoust), z jiných jsem měl respekt a cítil se nekomfortně (Bui, starší Toguro, Sensui, Sniper). Bojové scény jsou na můj vkus příliš dlouhé a místy lineární. Nejvíc jsem si užil s Kuramou (kterej přemýšlel a postupoval dost takticky) a pak Hiei (se svým chladným přístupem, rychlostí, třetím okem a především temným plamenem/drakem, mě fascinoval). Yusuke byl podle mě nejdůležitější, ale jeho fighty dost kolísavé. Co se mi líbilo: improvizace, strategie které využíval (například proti Sensui/mokré triko) a hlavně, i když na sobě pracoval, NIKDY nebyl silnější, než hlavní záporák, takže se musel dost snažit, aby nepřítele přemohl. Naprostá paráda. Jinak by to byla nuda. A pak především, když spolupracoval s Kuwabarou (vymlácení baráku, odkud měli dostat Yukinu považuju za jeden z menších vrcholů, eliminace všech démonů mě bavila kreativitou a přemýšlením, těch dvou, hlavně s tim ninjou)./Jindy mě ty bitky už moc netankovali. Yusuke je dost omezenej na prstní kanon (radši jsem měl jeho shotgun). Nejlepší fight považuju proti doktorovi ve špitálu (top choreografie/ za to by se nemusel ani Cowby Bebop stydět, vole!). Humor byl fantastickej - díky inteligentním dialogům, skvělým charakterům a mimice při každý bitce. Jo, může to působit rušivě. Chápu. Ale aspoň jsem se do toho víc dostal a prožíval to naplno. A nejvíc jsem se smál v turnaji, záběry do hlediště (ty sekavé, kdy zčerná obrazovka a desítky démonů v opakovaných záběrech úplně "OOOOOOOOOOOOH, NANÝ!?") jsem se musel smát nahlas. Ženské postavy jsou příjemné, i když místy lehce rušivé. Nejhezčí podle mě byla Botan. Yukina je taky kočka a ani Keiko není špatná. Hudebních motivů je jen pár, ale jsou ikonické a perfektně podkreslují emoce a atmosféru. /// Sensui né, že postrádá hloubku - ale nepřišel mi jako záporák tolik zajímavej (jeho motivace s portálem se pak otupí a omezí se to jen na bojování s Yusukem) a už moc přehnaně nepřemožitelnej, že když proti němu bojoval Hiei, Kuwabara a Kumara s tim, že nemaj šanci, přišlo mi to jako výplň a bylo to dost o ničem. Celkově mě už pak nebavil poslední turnaj, přišlo mi to lehce neatraktivní, recyklované a urychlené (prý měl autor problémy se zdravím, to mě mrzí). A však, epilog mě hrozně dojal a jsem rád, jak to dopadlo mezi Keiko a Yusukem. Tahle partička mi bude chybět. Viděl jsem za mlada nespočet anime a když nepočítám partu z Cowboy Bebop...je tohle ten nejlepší anime team, se kterým jsem se kdy setkal. Prý vznikli nyní další dva filmy, tak jsem zvědav co z toho bude. Je spoustu věcí, co bych chtěl dodat, ale nyní si nemůžu vzpomenout, tak případně doplním. (23.12.2018) (méně) (více)