Dívka na koštěti

DÍVKA NA KOŠTĚTI znamená v české škole pohádkové tvorby oproti TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU cosi jako náznak civilizačního posunu, rysu, který bude tento směr žánru charakterizovat i po celá osmdesátá léta. Prolnutí pohádkového a skutečného světa - vůbec poprvé - v této souvislosti rozšířilo tvůrcům nebývalým způsobem možnosti a poskytlo příležitost k nevídaným replikám a postřehům, z nichž mnohé zlidověly. Pohádka zcivilněla a zesoučasněla. Přiblížila se a stala se jakoby hmatatelnější. Propracovaný scénář (doslova hvězdné trio Miloš Macourek, Hermína Franková, Václav Vorlíček) obohatil základní pohádkový tvar syžetu i scénáře o současné humorné prvky typického národního rázu a propůjčil tak dílu další rozměr. Oproti pohádkové tvorbě padesátých let se tak vykrystalizovala vývojově nová forma, z níž se naše kinematografie postupně vzpínala k dalším a dalším vrcholům. DÍVKA objevila nové tváře (Jan Hrušínský, Jan Kraus), jiným poskytla zcela nové příležitosti (Menšík, Bláha, Jedlička). Překvapivě dobře svou úlohu zvládla i Petra Černocká. Pokud se dříve za nejpopulárnější pohádky považovala díla vzniklá v padesátých letech, prosazením nové, civilní pohádkové tvorby přestala být tato orientace jednoznačnou. Nejen českému divákovi to určitě neublížilo. (12.09.2007)

Náramně legrační. Místy sice v duchu "kouzlo nechtěného", ale legrační. Pohádka, kterou musela vidět pí Rowlingová, to mi nevykládejte, že ne, když hledala námět na román. Šikovně to vše ale zamaskovala výměnou drzé hlavní hrdinky za ňoumovitého chlapce a pokud bych na to teď nepoukázal, nikdo by na to nepřišel. (20.12.2011)

Jeden z mojej TOP 5 českých filmov. Václav Vorlíček v 70. rokoch dokazoval, že patrí k špičke českej režisérskej elity. Podobne ako Tri Oriešky pre Popolušku aj tento film sa vyznačuje pompéznou výpravou, skvelými kostýmami, nezabudnuteľnou hudbou, nenásilným a príjemným humorom, sympatickými hereckými výkonmi, svižnou réžiou, krásnym záverom a dokonca aj skvelými trikmi. U mňa jednoznačne 100%, film môjho detstva vďaka ktorému tak veľmi v súčasnosti milujem Harryho Pottera. Skrátka magický čarodejnícky svet ma fascinoval už od detstva a tento film tomu výrazne dopomohol. (04.07.2007)

Kraus Rousek, to je kousek! Na svou dobu určitě nápaditá fantasy, ale nemohu říct, že bych z ní byl osobně nějak dvakrát odvázaný. Nicméně, zjevná inspirace pro paní Rowlingovou, která sice v době vzniku Vorlíčkova filmu ještě ani neuměla držet tužku, či šekovou knížku, ale třeba jí ten nápad s čarodějnickou školou už tehdy utkvěl v hlavě a i kdyby ne, tak po scéně z psychiatrie určitě začala osnovat svůj budoucí protest proti stavu českých léčeben (klecová lůžka). Ve srovnání se Saxanou je však nepopíratelným faktem, že Hrnčířovic Harry nemá tak hezké nohy a dlouhé… předloktí. (03.01.2011)

“Proč ti vadí, že tvuj otec je králik? Múj je netopýr. Na to si zvykneš.“ Skvelé, akurát mladíci, ktorí chcú neustále zneužiť čary, idú na nervy. No nejakú zápletku to zrejme mať muselo. Alebo nie? Naozaj by absencia výraznejšej zápletky v ani nie osemdesiatminútovom filme prekážala? Mne nie. Ozdobou sú herecké výkony verného školníka Vladimíra Menšíka a z reťaze odtrhnutej Heleny Ružičkovej ako pacientky psychiatrického oddelenia. Už ústredná pesnička je geniálna, duo Vorlíček/Macourek vyrobilo báječne magickú atmosféru. (22.12.2004)