Jezerní královna

Myslím, že jsem tuhle pohádku od začátku do konce viděla dnes poprvé. Jako dospělá jsem to docela dala, díkybohu za paní vodníkovou, která byla tak mile pohádková. Jinak jako dítě bych se asi bála. Hlavně scén s rybičkou. Když tam byl ten klučina, jako děcko bych asi utekla a měla z toho zlé sny. Jinak Jitka Schneiderová byla krásná, jen mdlá (no, ona ani nic jiného hrát nemohla, prostě labuť), Jan Hrušínský jako Štěpán mě bavil a Ivana Chýlková byla krásně zlá, ještě Miroslav Táborský ji pěkně doplňoval. Ostatní bez chuti a bez zápachu. Když mám KOPR a strašně se mi nechce dělat, co mám, tak se i na tohle kouknu. Jinak asi ne. :-) (02.01.2024)

Pohádka vyniká ponurou až hororovou atmosférou. Chýlková v roli jezerní královny byla skvělá. Ta její „hubená štíhlost“ mě fakt bere za srdce. Perfektní byla i zubatá ryba. Dnešní haranti jsou už dost psychicky otužilí díky sledování internetu, takže tento motiv možná úplně nedocení, ale dřívější děti by vřískaly hrůzou a měly by z toho zlé sny. Film na mě tak trochu působil dojmem politické alegorie vykořisťovatelského kapitalismu (děti sbírají perly, ale nedostanou ani pořádně najíst) s totalitními manýry (zbavit lidi řeči, proměnit je v ryby nebo v mušle) završená šťastnou revoluční koncovkou, ale není pravděpodobné, že by byl takto míněn, protože v roce 1998 se tady ještě celkem dalo žít. (01.04.2023)

Jezerní královna si podle mě zasloužila lepší zpracování. Obzvláště když za kamerou stál náš přední pohádkový režisér Václav Vorlíček. Ale bohužel vrcholná Vorlíčkova éra byla sedmdesátá léta a ne polovina let devadesátých. Sice se hodně snažil. Do pohádky obsadil v hlavní roli Ivanu Chýlkovou, do vedlejších rolí Jana Hrušínského, pohádkami prověřenou Jiřinu Bohdalovou a v menších rolích Rudolfa Hrušínského a či Miroslava Táborského. Ovšem i takoví slavní herci pohádku neutáhnou, když je natočena totálně špatně. Tou první chybou, že mimo Chýlkovou a Hrušínského dostávají přednost němečtí herci před českými a ti jsou doslova mizerní. Dabing do češtiny to umocnil na totální ubohost. Druhou a podle mě tou největší chybou je obrazová stránka filmu. Pohádka má být barevná. Každý snímek bychom si měli pověsit jako obraz v pokoji. Jenže tohle je něco tmavomodrého pod vodou a když se občas děj odehrává na souši, tak je to cosi hnědooranžové. Děj je také nějak postavený na hlavu. Jezerní královna chce prince Viktora a když se princ Viktor prohodí se svým zbrojnošem, tak to ani královna nepozná. Jestli se tu dá něco kladně hodnotit, tak jen výkon Ivany Chýlkové. Ta se mi v roli zlé královny líbila ještě více než její předchůdci Roden s Bočanovou v Ptáku Ohnivákovi, respektive v Kouzelném měšci. Filmové triky byly také ubohé. Voda přes obraz chvíli byla, chvíli nebyla a tak co se týče trikové stránky mě jen na chvíli zaujala ta obrovská zamřížovaná ryba, která mi připomínala Krakena. [10893. hodnocení, 151. komentář, 53%] (04.01.2020)

Režisér Vorlíček se po někdejším avizovaném hledání nových, atraktivnějších a dynamičtějších pohádkových forem nenápadně vrací k osvědčenému laskavému koktejlu trochy lásky, špetky životní filozofie a ždibce akčního jiskření. Zkrátka příjemná oáza, do níž se můžete s dětmi vydat bez obav. 80 % (Jaroslav Sedláček, Ci 03/1998, str. 84) (27.06.2021)

V pohádce, tedy v její realizaci se objevují, pomalu se rozvíjející aspekty dnešního původního zpracování pohádek. Taková špatně zachytitelná umělost, či jalovost obsažena na příč všemi oblastmi příběhu a zpracování. Je znát že peníze rozhodují o všem, kde jsou tam je podání vyšší, kde ne tak naopak. Kde může fungovat skrytá reklama tak ji skoro vždy najdu. Díky tomuto všemu je pohádka špatným uměleckým výtvorem, který nedokáže naplno uspokojit mé smysly natož pak emoční potřeby. (15.04.2008)