Princ a Večernice

Princ a večernica je podľa mňa druhá najlepšia česká rozprávka. Je snáď ešte atmosférickejšia, ako Tri oriešky, ale samozrejme iným, zo začiatku mystickejším a ku koncu temnejším spôsobom. Prečo si súčasní režiséri nepozerajú tieto rozprávky stále dokola a nerozoberajú, ako sa mohlo tvorcom v 70tych rokoch vytvoriť atmosféru, vďaka ktorej môžme ich diela nazývať klasickým? Brzobohatého Mrakomor by sa mohol stretnuť v súboji s Alanom Rickmanom o post jedného z najlepších filmových záporákov. Angličan by mal síce strelnú zbraň, ale Radek by určite použil nejaké vychytralé kúzlo. (13.08.2012)

Kupodivu celkem temná atmosféra dodává této pohádce punc kvalitního filmu. Ten však sráží horší zpracování a scénář. Na druhou stranu je tady postava Mrakomora, která je vážně hrozivá, protože když už někdo nejde propíchnout mečem, bývá většinou zle. Těch 75% je přesně to číslo, které mám na mysli. 75% (07.07.2016)

Docela se mi líbí, jak švagři prince vyučí, jak si z něho dělá legraci i Mrakomor, a dokonce některé špílce mezi králem Menšíkem a šaškem Filipovským jsou dokonalé a nadčasové. Ty tři princezny mi přišly poněkud unylé a ten fór, že jedna má brýle, jsem nepobral, a jejich význam pro děj je minimální kromě vdavek a švagrů. Jinak ale zaučování prince je pěně temné a Brzobohatý si svého čaroděje vyloženě užívá. (15.04.2020)

Plusy: Menšík v roli autoritativního krále, Filipovský v roli ironického Kacafírka, Ďurdiak v roli sveřepého prince, Šafránková v roli Večernice (tady je nejvíc sexy, fakt), Bzobohatého nevyzpytatelný Mrakomor, který je the best záporák našich pohádek; pojetí jako road movie, zkoušky prince ohněm a mečem, kamera; celkově námět, chvílemi až snová atmosféra, dramatické obrazy s hodinami. Mínusy: snad jen to, že švagříčci stáli pořád princovi za prdelou, takže bez nich by se teď válel death ve škarpě. Suma: Pro mě nejlepší Vorlíčkova pohádka. (06.11.2006)

Pohádka Princ a Večernice na mě už v dětství působila poněkud rozpačitým dojmem. Na jedné straně stojí charismatický záporák Mrakomor, mile poťouchlý šašek a pěkné lokace, na druhé straně se nachází zvláštní vedení herců (zejména v případě tří švagrů) a místy podivně sepsaný děj (princ Velen nabízí své sestry jako zboží na rychlopásu and nobody cares). A někde mezi je Juraj Ďurdiak coby Velen, z jehož nezdravého looku jsem měl tehdy (ale i nyní) smíšené pocity. Neříkám, že je Vorlíčkova pohádka tuctový kousek, nicméně osobně jsem mu nikdy nebyl schopný přijít pořádně na chuť. (29.12.2022)