Kouzelný měšec

Zdejší nízké hodnocení mě donutilo oprášit přístupové údaje k čsfd! "Tři oříšky" jsou vynášeny do nebe i přes německou finanční i hereckou účast, ale v devadesátých letech to byl evidentně neodpustitelný hřích, zatímco v novém tisíciletí už takto nehřešíme a radši si patláme pohádky ze svých chudých kapes. Všichni, jejichž komentáře jsou starší než deset let by měli přehodnotit své hodnocení v kontextu se současnou pohádkovou "tvorbou". Kouzelný měšec má vtim, má sympatické hlavní hrdiny, má děj, má atmosféru. Je to jedna z nejlepších pohádek za posledních dvacet let. (27.12.2014)

Nějak to nebylo ono, porevoluční pokukování po velké výpravě ala prachy na Západě tu působili dosti směšně už tehdy, dnes však lacinost (především triků) pohádku vyloženě sráží. O toporných hereckých výkonech zahraničních herců (asi na lepší nebylo) nemluvě. Troškovské (pitomé) pitvoření, které je bůhvíproč už třicet let vydáváno za nadsázku, je už samozřejmě přítomno, stále je ale drženo na uzdě. Námětu a scénáři chybí samozřejmě dramatičnost a byť nejsou vyloženě zlé, nechávají diváka chladným a do děje jej nevtahují. Jenže další porevoluční nešvar, nereálná dokonalost exteriérů, odsuzuje pohádku do světa neživotaschopných skanzenů a navoněných turistických památkových center. To co bylo uprostřed žalostného stavu památek  za komunismu nutností, ukazuje se dnes jako deviza. Vláčilovy filmy plné opadané omítky a hnoje jsou vlastně nádherné, neb z nich kouká život. (24.01.2022)

Václav Vorlíček a spol. sype nápady, jako z kouzelného měšce, a stále je při režijní síle. Režisér s vytříbeným stylem pro filmovou režii se dlouhodobě vracel ke spolupráci s německými kolegy z níž v minulosti vznikl nejeden skvělý počin a v devadesátých letech se k ní vrátil ještě třikrát. Obsazení hlavních rolí tentokrát svěřil hercům se kterými v minulosti nespolupracoval a vedle toho je znát, že se spolu s nimi chce vydat jiným pohádkovým směrem, než dosud. Těžko si do té doby někdo dovedl představit pohlednou Mahulenu Bočanovou jako čarodějnici s bradavicí (příznivý dojem kazí pouze neadekvátní nadabování Simonou Stašovou), pro kterou to byla zcela atypická role. Saša Rašilov jako šikovný kominík s jiskrou v oku teprve zkoumal větší filmovou roli a nutno dodat, že si nevedl špatně a k vidění je také mix česko-německých herců, z nichž trochu navrch mají překvapivě ty němečtí, respektive německá princezna Tina Ruland s rakouským králem Kurtem Weinzierlem. Děj se točí kolem přetahované o kouzelný a bezedný královský měšec, na který má v pohádce zálusk v prvé řadě čarodějnice Bludimíra, a až pak ti ostatní. Zápletka není vedena jednoduše a přímočaře a je na ní postupně nabalena řada komických i originálně pojatých situací. Invence byla pro scénáristickou dvojici Macourek & Vorlíček typická a nikdy se nespokojili s tím, že by tomu tak nebylo. Mistr Hapka dodal perfektní hudební doprovod a pohádka, která se hned neobehraje a neodříkáte z ní scénu po scéně, je na světě. Příznivý dojem vlastně kazilo jen nepříliš vysoustruhované nadabování německých herců a Bočanové a skromnější triková stránka už postrádala kouzlo předchozích Vorlíčkových fantasy filmů. Vorlíček však ještě stále uměl přijít s vycizelovanou kompozicí obrazu a s dokonalým citem pro filmový přístup. Jmenujte mně prosím další české režiséry, kteří v jeho letech budou točit pohádku v náročné koprodukci a ještě s takovou bravurou. Mé hodnocení: 80% (25.12.2013)

Kouzelný měšec sází vedle pohádkových prvků na humorně laděnou dějovou linii a vcelku se mu to daří - o zábavu se zde postarali zejména prostořeká Bludimíra, potrhlý Huhla a popletený král. Z technického hlediska jde spíše o zastaralý film, nicméně i tak dokáže oslovit i dnešního diváka, a to i díky nepřeslechnutelnému hudebnímu doprovodu od Petra Hapky. Po této pohádce člověk přehodnotí, jak mohou být takové "obyčejné" hrábě nebezpečné. (06.08.2019)

Kouzelný měšec je jedna z těch pohádek, které mě nikdy příliš nezaujaly. Po letech jsem si dal tuhle pohádku znovu a pátral po důvodu. Přiznám se ale, že ani po shlédnutí nejsem o moc moudřejší. Pohádkový film působí výpravně a samotný děj není zase tak nudný. Dokonce i kostýmově se docela povedla. Takže, kde je problém? Problém bude nejspíš u herců samotných. Zvláště ti němečtí nejsou v Česku tak známí, ale možná to bude i proto, že zkrátka jejich výkony nebyly z nejlepších. Co se týče této profese, jednoznačně dominuje Mahulena Bočanová. Přesto chybí třeba kvalitní hudba, kterou též filmy Václava Vorlíčka oplývaly. Zvláště u pohádky je to znatelné. Těžko hledat další důvody, proč je pohádka relativně zapomenutá. Pro starší generaci pak bude asi zajímavý hlavně fakt, že na Miloši Kopeckém je bohužel vidět, že to měl za pár. (01.10.2020)