Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. (NFA)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (248)

mortak 

všechny recenze uživatele

Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Celkem povedené drama se zajímavým příběhem, výbornou kamerou a skvěle hrajícím Karlem Högerem. Navíc na rok 1948 mi to přišlo i dobře udělané. Má to i silné napětí, které čím blíže je konci, tím je je lepší, akorát mi v celém tomu filmu chybělo něco, co by z toho pro mě udělalo silný zážitek, něco, co by mě donutilo dá plný počet, byť je ten film dost zdařilý. A finální scéna s vozkou je skvělá, ale všechno to nezachrání. Každopádně, za zhlédnutí to určitě stojí. DRUHÉ ZHLÉDNUTÍ: Já jsem si celou dobu říkal, kde mi scházelo to cosi silnějšího, když je to tak geniálně vedené a nesmírně podmanivé, ale na konci mi to došlo. Ono je jedno, že scéna s vozkou je sice skvělá, ale trošku polopatická, stejně jako některá místa ve filmu. To mi tolik nevadilo ani tehdy (kdy jsem to tolik nevnímal) a dokonce ani teď. Ale nesedí mi to ladění do "byl to jen hořečnatý sen" a konec s možnou druhou šancí. Chápu, že v době vzniku mohl být problém natočit něco s tak negativním koncem, ale jeho zjemnění je přesně tím, co mu ubírá na síle. Takže zase "jen" silné čtyři, byť jsem doufal, že tentokrát ta pátá hvězda vyjde. Jinak je to totiž majstrštyk herecký, filmařský i scénáristický a to až takový, jaký se nikde moc nevidí. Silné 4* ()

Reklama

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

Předem chci říci, že jsem vůbec nevěděl o existenci tohoto filmu a že jsem knihu nečetl (po zhlédnutí asi budu muset), proto mi některé detaily bohužel unikaly, avšak jednoznačnost Čapkova poselství jsem si snad vyložil správně. Náhoda mi přihrála tento film do cesty a já se tak stal divákem něčeho, co v takto rané fáze české kinematografie nemá obdoby. Krásně paranoidní a hororové drama s vynikajícím Högerem a strašidelným a uhrančivým Plachým společně s hrůzostrašnou hudbou a psychedelickými prvky si hrálo s mými pocity a já se stával minutu od minuty zmatenějším. Z filmového hlediska je to neskutečně moderní a vyspělé dílo, které oplývá nadčasovostí, ostatně i jako Čapkova kniha, nezapomenutelnou atmosférou a celkovou profesionalitou zpracování, která je na české poměry až neuvěřitelná. Tento Krakatit, který vznikl v jistě nelehkých podmínkách a hlavně době, by dnes nikdo takhle brilantně nenatočil. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k dosavadní zkušenosti českého filmu s Karlem Čapkem se podařilo Vávrovy dostat jeho téma zase do nové úrovně. Zatím na dnes nedochovaný Zlatý klíček (1922) sedá prach nepochopení o významu toho projektu ve své době, Loupežník (1931) se zatím dostal jen málo mezi lid a zůstává encyklopedickým heslem o jediné účasti Marie Hübnerové ve filmu vůbec. V 1937 se blýsklo na lepší časy, kdy se Haas chopil Bílé nemoci a Frič Hordubalů. Bílá nemoc se ale nelíbila nastupujícímu režimu a Hordubalové doplatili na Čapkovu hádku s Havlem. Takže teprve kombinace Čapkových povídek a Krakatitu v prvních poválečných letech přinesla první prakticky neproblematické adaptace Čapka na plátna kin. Deset let po jeho smrti. To, co následovalo, je už zase docela jiný příběh, ale osobně si velmi cením toho, že právě v této době se Vávra přidal k Fričově a Bielikově snaze na něj nezapomenout. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Vlastně je zajímavější, jak byl tento film natočen, než o čem je. Čapkův sci-fi román byl pojat jako psychologické drama natočené podle ve 40. letech aktuálních postupů žánru filmu-noir. To (společně se zasazením do fantazie horečného snu) dělá film nadčasovějším, než všechny ostatní filmové aktualizace románu. Ostatně hlavní femme fatale má i francouzské jméno, to už mohlo být těžko stylovější. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (28)

  • Florence Marly v úlohe princeznej, sa kritici v mnohých prípadoch stavali pomerne odmietavo, najmä kvôli jej dikcii a vonkajšiemu hereckému prejavu. Napríklad Oldřich Kautský vo Filmových novinách priostril kritický tón, keď na príklade Marly zdôraznil, v duchu dobové rétoriky, že je nevhodné pozývať si do československých filmov cudzie herečky, ktoré sa ani zďaleka nevyrovnajú najslabším československým herečkám: "My, v našom štátnom filme, vytvárajúcim diela tak význačná ako práve Krakatit, sme sa rozlúčili s pojmom filmová hviezda, a nahradili ho raz a navždy herečkou a umelkyňou." (Raccoon.city)
  • Vyzneniu filmu napomáha vierohodne pôsobiace stvárnenie atómového výbuchu, ktorý bol vyrobený v trikovom oddelení na Barrandove v dvojmetrovom vodnom akváriu, do ktorého boli pod tlakom púšťané rôznofarebné tekutiny. Pri spomalenom snímaní bol dojem atómového výbuchu, spojený ešte s oslňujúcim zábleskom, presvedčivejší. (Raccoon.city)
  • Tajná prvá projekcia filmu v Benešove prebehla následovne. Prekvapeným divákom, ktorí pôvodne mali zhliadnuť britský film Sidneyho Gillanta Zelený jed, boli rozdané dotazníky, ale zo 420 návštevníkov projekcie vhodili vyplnený dotazník do zvláštnych urien iba štyria ľudia, jeden bol bez mena a adresy. Z ich odpovedí sa dozvieme, že všetci čítali Čapkovú predlohu a všetkým sa film páčil. Polovica z nich mala výhrady k nekvalitnému zvuku filmu (zlá technická vybavenosť kina). Jeden respondent vytkol filmu technickú nepresvedčivosť niektorých scén (najmä v baltinských laboratóriách), iný si posťažoval na malú pochopiteľnosť pre ľudové vrstvy, najmä ku koncu filmu. (Raccoon.city)

Související novinky

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

16.08.2014

4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama