Sladký domove!

Duel Japonské Alice proti Korejskému Sweet Home tentokrát vítězí Japonsko. Sweet Home je celkem slušná adaptace Komiksu s výborným konceptem, ovšem né úplně uspokojivým a bohužel se seriálu nepodařilo danou látku úplně prodat. Námět, kde infekce proměňuje lidi místo zombie v různorodá monstra je strašně fajn, ale je velká škoda, že se seriál odehrává pouze v prostředí paneláku, který prakticky děj neopustí. Takže na nějaké čistky armádou městem může divák bohužel zapomenout a to mě sakra mrzí. První 3 díly si seriál drží hodně divoké tempo, akcí i násilím nešetří a monster představí poměrně dost. Monstra balancují mezi ucházejícími až výbornými ( Slenderman a pavouk se povedl) a bavily mě i postavy ( záhadný mafián či hasička s vojenským výcvikem byla skvělá), ale po 3. díle seriálu lehce padá řetěz a zaměřuje se na to, čeho jsem se obával nejvíc. Vývoj postav a interakce mezi nimi, což opravdu při apokalypse s monstry sledovat nechci. Škoda, od druhé poloviny seriálu monstra jdou bokem a vydává se né příliš uspokojivým směrem. 9. Díl to opět celkem akčně nakopnul, ale finále je na můj vkus až moc klidné a rozhodně né patřičně epické. Musím však hodně vychválit hudbu, kde minimálně 5x zazněl populární soundtrack Warriors od hry League of Legends a ten zde sedl jako prdel na hrnec. Vizuál je taky povedený a celkově jsem se nenudil, ale z námětu se dalo vytřískat daleko více. Na druhou sérii se i tak celkem těším, jelikož mě ten svět imho dost zajímá. Příběh***, Akce****, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí***. 7/10. (26.12.2020)

Monstra jsou fajn a premisa velice sympatická, ale lidské a spíše lidské postavy a vztahy mezi nimi mě na Sweet Home zajímají nejvíc. Ta velká témata (jak definovat lidství, jak definovat monstrum, do jaké míry světí účel prostředky či hledání rovnováhy mezi zájmy jednotlivce a zájmy kolektivu), seriál řeší většinou s melodramatickou polopatičností, ale ono to prostě funguje. A já jsem ráda, že těmhle věcem a veskrze lidským radostem a bolestem se věnuje víc času, než CGI bitkám a jatkám (ačkoli i ten akčnější aspekt mě samozřejmě baví). ...Druhá sezona už té akce nabízí poněkud víc (a optimismu o poznání méně), ale v těch (pro mě) zásadních ohledech je pořád silná. Jsem hodně zvědavá na řadu třetí. Plné hodnocení si to objektivně vzato prostě nezaslouží, ale bavilo mě to tak, že mám skoro chuť těch 5 dát. (04.07.2024)

Jak se budou chovat lidé, kteří uvíznou v jednom domě a díky epidemické situaci se začínají projevovat jejich pravé charaktery a mění se v monstra? A každé monstrum je jiné, protože i lidé jsou různí. Hororové scény jsou tak akorát, některé velmi povedené, aniž bych se "neutopil" v potocích krve, napětí nechybí a humor také. Tak, jak se odvíjí děj přibývají i postavy, které se konečně poznávají a mají si co říct. A ačkoliv korejská řečová zpěvnost mi připadá někdy k smíchu, obzvlášť, pokud se přidá nějaká grimasa, tak u tohoto seriálu mi to až tak nevadilo. Jo, tohle mně bavilo, byť to žádný seriálový zázrak není. (18.01.2021)

S1-5/5 S2-5/5 S3-5/5... Chtěla bych tohle napsat k celému seriálu po sklouknutí všech dílů: nejsem fanda konceptu propojování sérii, jak je to přesně tady, protože se to často děje právě tam, kde jsou série tři. Nebo spíš, jak to může primárně působit i tady. Myslím ten formát, kdy první série by mohla vlastně stát sama za sebe, ale druhá a třetí jsou spolu propojené tak moc, že by zase tolik nevadilo, kdyby někdo (náhodou) tu první neviděl, protože dvojka a trojka jsou jako dvojčata, které nelze pochopit samostatně. To se stalo třeba u seriálu Déšť. Jenže tady to pochopili a udělali správně, takže jo, s tímhle seriálem se to udělalo správně. A přestože se tady toho drží, problesky a propojení s první sérií jsou prostě skvělý. Protože i přes tu všechnu akci, je Sweet Home nejsilnější v momentech, kdy se věnuje svým postavám. A že to dělá vážně dobře  :)  ♡ (04.12.2023)

Z každé druhé epizody by klidně mohl být celovečerák. Seriál začíná koncem, představí všechny postavy, odhalí co je hrozba...a během deseti epizod se vrátí tam kde začal. To už ale poznáte obyvatele domu, kteří čelí zombie-monster atakům, jež se na ně valí. Americký seriál by po tak našlapané první epizodě neměl dál co nabídnout. Jenže Korejci prostě umí pracovat s prostorem mezi hlavní linkou a postavami skvěle, takže už od první minuty víte, že to nebude jen vyvražďovací zombárna. Ostatně neznámá hrozba, různorodá skupina lidí a uzavřený prostor, je pro filmaře velmi vděčná kombinace. Místy mi to připomělo Derabontovu Mlhu. Vcelku originální příběh, na TV seriál slušné triky, fajn postavy...vadila mi jen moderní korejská hudba. Vůbec bych se nebránil pořádnému remaku, ale spokojím se i s čistokrevným pokračováním. PS: rozmohl se nám takový nešvar...existují i anglicky nadabované verze korejských seriálů i filmů. Mě osobně to hodně vadilo, protože ve stylu hry na tichou poštu se ztratila spousta slov a navíc korejština je založena na intonaci a k těm postavám ta exprese prostě patří. (22.03.2021)