Mauritánec: Deník z Guantánama

Dvouhodinové audiovizuální mučení diváka kancelářským tlacháním o mučení dozajista nevinného Alkájdou trénovaného islamisty s přímým číslem na Usámu, který se prý chudák přiznal jen proto, že mu ty až nelidsky sadistické svině pouštěly před spaním deathmetal. Lesbofeministka s fretčím xichtem jako vždy na pěst, Benedikt Okurkáč vypadá i hraje jako po chemoterapii, scénárista i dramaturg jsou novodobými průkopníky v léčbě insomnie. Vynikající matroš ke zdokonalení účinnosti guantanámských mučících technik. Tohle pustit nějaké hadrové hlavě třikrát za sebou, tak se z té bestiální nudy totálně složí a v pohodě se přizná i k tomu, že nabořil Boeingem do WTF. Ale demokrati by mu to určitě zase taky neuznali. (07.04.2021)

The Mauritanian má poměrně zajímavý příběh u muži, který je držen ve vězení několik let bez žádného soudu a obvinění a s poměrně krutými podmínky. Herecky silné ( Jodie Foster, Benedict Cumberbatch i Zachary Levi slušní), avšak, to na co jsem se nejvíc těšil přišlo až v posledních minutách. Očekával jsem napjatý soudní thriller, ale o soudu to ve výsledku vůbec není, ten je zde snad jen v 5 minutách a ten zbytek plyne tak pomalým a nezáživným tempem, že jsem pomalu ztrácel o film zájem. Škoda film to není špatný, ale je to celkem nuda. 5/10. (09.03.2021)

Jestli po mě film chce lítost a empatie, tak fajn, dostane je, ale až po tom co začne točit taky filmy o tom jak musí židé opuštět Francii, Británii protože už se tam díky nevinným islamistum necíti v bezpečí, taky bych rád, znal životy žen, kteří v západních zemí na sídlíštích, kde je většina dalších nevinných migráčů z islamských světů. No, ale prosím já jsem čekal něco podobnýho, takže to bych do hodnocení nakonec nepromítal, co ale musím a co mě fakt mrzí že jsem těšil na mnohem, mnohem větší stopáž scén Jodie Foster vs, Benedict Cumberbatch, při herecké kvalitě obou zmíněných by to byl divácký super zážitek, to se ale nestalo. Místo toho si film jede svou a opakovaně přehrává stále jednu písničku, takhle filmy nejdou dělat. (21.11.2021)

Nemalý kus života domnělého teroristy: stačily jen trochu podezřelé aktivity a následujících 14 let tohohle chlapíka představovalo malou chladnou celu bez denního světla, nelidské zacházení, fotbalový míč, kámoš z Marseille a zápisky do sešitu. Stačil jeden kontakt s jedním z organizátorů 11. září a jistý Mohamedou je vzápětí obětí štvavého systému. Odpovědi chybí, ale někdo si to musí vyžrat. Ostřílený dokumentarista Kevin Macdonald sáhnul po kubánské pevnosti Guantánamo a jeho kontroverzních výslechových taktikách. Politicky angažované příběhy mu docela jdou. Nehumánní podmínky a nedostatek důkazů upoutají pozornost ostřílené advokátky, podle které má každý právo na spravedlivý soudní proces. Jenže její pátrání postrádá hloubku a divácký zájem, celkově chybí údernější situace a dialogy, silnější finále, přesah, emoce. V předvídatelných lajnách přelouskáme těch 130 minut, které jsou místy zoufale nezáživné a neobjevné. Navíc nebýt charismatického Tahara Rahima, mohlo být hůř. A ještě mi prosím někdo vysvětlete, za co dostala Jodie Foster Zlatý glóbus? (19.04.2021)

Téma a posolstvo sú silné, no mohli byť podané tak, aby sa viac divákovi zarezali po kožu. Pobyt v Guantaname mohol byť vykreslený drsnejšie a tí, ktorí za tým stáli mohli byť vykreslení odpudivejšie, vrátane najvyšších vládnych predstaviteľov. Nejako to ostalo na pol ceste, nemá to proste tú silu, akú to mohlo mať. Príde mi to ako nejaká Disney verzia. (30.12.2023)