Mauritánec: Deník z Guantánama

Nemalý kus života domnělého teroristy: stačily jen trochu podezřelé aktivity a následujících 14 let tohohle chlapíka představovalo malou chladnou celu bez denního světla, nelidské zacházení, fotbalový míč, kámoš z Marseille a zápisky do sešitu. Stačil jeden kontakt s jedním z organizátorů 11. září a jistý Mohamedou je vzápětí obětí štvavého systému. Odpovědi chybí, ale někdo si to musí vyžrat. Ostřílený dokumentarista Kevin Macdonald sáhnul po kubánské pevnosti Guantánamo a jeho kontroverzních výslechových taktikách. Politicky angažované příběhy mu docela jdou. Nehumánní podmínky a nedostatek důkazů upoutají pozornost ostřílené advokátky, podle které má každý právo na spravedlivý soudní proces. Jenže její pátrání postrádá hloubku a divácký zájem, celkově chybí údernější situace a dialogy, silnější finále, přesah, emoce. V předvídatelných lajnách přelouskáme těch 130 minut, které jsou místy zoufale nezáživné a neobjevné. Navíc nebýt charismatického Tahara Rahima, mohlo být hůř. A ještě mi prosím někdo vysvětlete, za co dostala Jodie Foster Zlatý glóbus? (19.04.2021)

Dobře zahrané, technicky na úrovni, ale nějak to se mnou nehnulo. Je sice hezké, že se tvůrci snažili točit autenticky, ale jako v mnoha jiných případech je to i tady trochu kotraproduktivní. Čekal bych vyhrocenější reakce veřejnosti či pozůstalých po obětech z 11.9., rodinné problémy, intenzivnější šikanu ze strany vládních složek a konečně thrillerové soudní jednání. Nic z toho tady nebylo. A ani pobyt na Guantanámu na mě neudělal dojem, ačkoliv určité parametry toho, co jsem čekal, splňoval. Vzhledem k možnostem, které tvůrci měli, vnímám Mauritánce jako promarněnou příležitost. 55% (09.06.2021)

Je to pojato hodně politicko-právnicky, což mě osobně moc nesedí. První polovina je hodně upovídaná, vleče se a je to spíše nuda. Celou dobu se seznamujeme s postavami, minulostí a to o čem celý film vlastně bude. Nějaký přelom přichází až v druhé polovině filmu, která předvede střihy různých scén plných mučení vězně, což beru jako nejsilnější část filmu. Mrzí mě, že to bylo natočené tak moc zrychleně a že to bylo prostřihané. Myslím, že kdyby se mučícím scénám věnoval film trochu víc nabralo by to obrátky na emoce o 360 stupňů. Přišlo mi to hodně chladné až odtažité. Pořádné emoce a empatii jsem pocítila až při mučících scénách a u závěrečné scény u soudu. Ale chápu, že hlavním cílem filmu bylo šťouchnout si do nepříliš dobře fungujícího právního systému USA, což určitě pomohlo. (09.03.2021)

Pomerne podarená dramatizácia dosť diskutabilného momentu USA histórie - Guantanámo. Nie bez precedensu pre USA (stačí si vygoogliť o. i. "internment of japanese americans"). Každopádne väzniť niekoho 14 rokov bez akéhokoľvek due procesu...to je na modernú baštu demokracie pomerne solídny výkon. Otázne je nakoľko bol Slahi naozaj nevinný, lebo predsa len mať v telefóne neprijatý hovor z Bin Ládinovho telefónu a mať minulosť v tréningovom centre Al Káidy...no priemerný Mauritánec takýmito kontaktmi a resumé asi nedisponuje, resp. určite je pomerne a dôvodne podozrivé ak nimi disponuje. To pochopiteľne nič nemení na tom, že povedať si, v zásade, že ak je niekto podozrivý z terorizmu, môžeme ho bez súdu a akéhokoľvek rešpektovania základných ľudských práv a slobôd zavrieť hoci aj na dekádu a viac do temnice a popri tom ho aj mučiť...nuž ako povedal klasik, "everything is funny until it happens to you". (27.02.2023)

Když jsem žil v Paříži, šel jsem do kina na Proroka. Ve všech filmových médiích jsem četl ódy na Tahara Rahima, jak se zrodil nový filmový talent. A jak tehdy, tak tentokrát musím Francouzům dát za pravdu. Jeho role není vůbec jednoduchá a zvládl ji na výbornou. Zajímavou složku filmu představuje (Ne)souboj Jodie Foster a Benedicta Cumberbatche. Shailene Woodley představuje už jen třešničku na dortu celé herecké sestavy. K příběhu - kdy už konečně nějaký Demokrat tu odpornost jménem Guantánamo zruší, zavře a navždy pohřbí?! (25.06.2023)