Temné slunce

Nelíbilo se mi to ani v době premiéry a nelíbí se mi to ani nyní. Hnusný vizuál a naprosto mizerná výprava mě nedokážou přesvědčit o nějakém souznění s hnutím hippies. Je naprosto neuvěřitelné, že na filmu se podíleli dva nejlepší čeští kameramani, takhle by to zřejmě nasnímal i Pepa Vocásek. Ve filmu je jedna jediná zdařilá scéna, a tou je přistávání letadla, která je nasnímána zajímavě. Velká jména však nestála zbytečně jen za kamerou, ale především před ní. Brzobohatý zde podal nejhorší výkon své kariéry, nevěřím mu ani ň. Vášáryová není o mnoho lepší. V jejich případě je výhodou, že mají co nabídnout alespoň fyzicky, je na ně příjemný pohled, což je však vzhledem k délce filmu absolutně nedostačující. Naprosto jsem nepochopila obsazení zahraničních herců, jejich čeští dabéři by se do rolí určitě hodili mnohem lépe. Vávra asi za něco potřeboval utratit zbytečné peníze, tak si další špatně hrající kumpány nechal vozit zpoza hranic. Jediný, kdo nezůstal nic dlužen své pověsti kvalitního herce, byl Rudolf Hrušínský. I Munzar zde jede tak na půl plynu. Vávrova režie je žalostná. Vyjma Hrušínského zde všichni odvedli nejhorší práci své kariéry. Tohle si Čapek skutečně nezasloužil. (04.02.2023)

Vávra důrazně profackovává svůj původní Krakatit výšerozpočtovou trapností s dominantní tematikou polarity mírový Východ - imperialistický válkychtivý Západ. Výsledkem je konkurent toho nejhoršího z televizních inscenací nejen minulosti, ale dokonce současnosti. Plody spolupráce se Šotolou a odbornými poradci, znásilnění Čapka, vytěžení nejnovějších čs. technologií a architektury jako symbolu úpadku nepřátel, kladný hrdina s Oktávií. O hudbě raděj ani nemluvit. Překvapí účast L.Pospíšila a P.Kalandry v dekadentně máničkovské pasáži s textařskou šotolinou. Neuspořádaný tvar mezi agitkou a záměrnou parodií, 1-2* (11.11.2019)

Pravděpodobně nejhorší film Otakara Vávry. Troufnul bych si tento film srovnat s filmem Batman a Robin. Je to totiž úplně stejný tvůrčí výbuch. Těžko hledat v tomto filmu nějaké klady. Pokud bych měl alespoň nějaké jmenovat, pak to bude jistě jistě Magda Vašáryová a Hrušínský. Brzobohatý hrál co měl, ale jeho postava zde už není tak dobře napsaná jako v původním filmu. Zbytek herců je děs a hrůza. Šmeral byl naprosto katastrofální a pan Radimecký ještě pravděpodobně žil postavou Chamberleina, protože používal při svém úplně zbytečném skeči stejnou gestikulaci. Režie je průměrná. Sem tam Vávra něco vykrádá (pendreky), ale co mi vážně vadí je ten tmavý namodralý osmdesátkový podtón. Já fakt nemám rád dramata 80. let pro svoji levnost, která pak vyústila v temné období pánů Soukupa a Olmera. Ale to ještě nemluvím o tom nejhorším a tím je scénář. Sorry, ale takovouhle snůšku sraček, logických nesmyslů a prázdného tlachání už jsem dlouho neviděl. Celý nápad přesunout film ze snu do reality je opravvdu nejhorší nápad v historii knižních zpracování. Ze začátku máme mocit, že Prokop je asi něčim sjetej, jak furt mluví ty samí nesmysly, jenže v původním filmu horečně blouznil, ale tady se má jednat o realitu!!! Je vidět, že ani scénáristé si s tímto přenesením nevěděli rady. Nejlepší ukázka této bezmocnosti je propuštění za Tomešem, kdy padouši řeknou, že si ho najdou všude, přičemž za ním pošlou 1 vrtulník a po jeho explozi už žádné další pronásledování nenastane. Dalším zvěrstvem je ta scéna demonstrace. Opravdu děs. To přece nikdo nemohl myslet vážně. Posledním hřebíkem do rakve je už dnešní Troškova tendence, čili obsadit do filmu zpěváky/celebrity - odpadlíky. Totální vrchol filmu nasadil konec, kdy vidíme snad to nejtrapnější vyjádření změny charakteru na plátně. A když už si začínáte říkat, že to může začít být děsivé, najednou se ozve nějakej zpěvák a začne zpívat nějakou strašnou píčovinu. Opravdu po této scéně jsem už fakt málem zdechnul. Je to asi jako kdyby na konci filmu Smrt krásných srnců začali hrát Rammsteini. (21.06.2010)

Zoufalý pokus o akční politický thriller. 1) Režíruje Otakar Vávra, za kamerou stojí Miroslav Ondříček, hudbu píše Martin Kratochvíl, hraje tu Radek Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar či Magda Vašáryová...to musí být bomba. A taky že je. 2) Zaujaly mě mimořádně hloupé dialogy, československé hasičské vozy a digitální hodinky jako symbol vyspělého prohnilého kapitalismu. (22.12.2015)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)