Star Wars: Akolytka

Star Wars: The Acolyte je bezesporu dílem, které nebude mít každý rád a rozdělí názory fanoušků přesně na polovinu. Jedni to budou k smrti nenávidět a druzí to budou milovat. A proč vlastně tomu tak je? Není to Star Wars jak jsme byli zvyklí. Nenajdeme tu klasickou hudbu, ani galaxii bohatou na planety, ani nějaké velké souboje, či nějaký velmi zdařilý děj. Dokonce tu nebude ani žádná známá postava. Teda, až na pár velmi velmi světlých momentů. Takže zkrátka to není to co by každý chtěl. A tak po seriálech vychrlených v posledních letech se tento počin stal prostě terčem, do kterého se teď každý trefuje. Jestli právem nebo ne, musí posoudit každý sám. Já ale se přikláním na tu stranu, že neprávem a zcela zbytečně a mnohdy až chorobně zaujatými "fanoušky", pokud se to tak dá nazvat, se seriál dostal pod úroveň. Pro mě je to něco nového, zajímavého. Však galaxie je obrovská, galaxie není jen jedna. Příběhů o tom co se stalo může být milión a tak jaké mnoho fanoušků dostalo prostor k tomu, aby natočili svůj příběh, svou vsuvku a představili to světu, tak byl stvořen i tento seriál. Ne každý nápad fanoušků, co stvořili, co sám Lucas obdivoval a vlastně i schválil ještě do tehdejšího kánonu, se všem líbilo. A stejně tak to bylo s knihami. Kde Palpatine se vrátil nejméně 2x. Později, když Disney vše přebral, nakonec ta zhrzená půlka fanoušků byla ještě ráda za ty knihy, které jsou dnes legendami. No a jak je tomu nyní? Je to úplně stejné jen v bledě modrém. Půlka remcá, hledá důvody proč je to vlastně sračka a už bez jakéhokoliv hlubšího zamyšlení se rozhodne, že to ohodnotí odpadem. Zbytečně. Měli bychom být celkově rádi, že se universum Star Wars rozrůstá a nemotá se jen okolo Skywalkera. Mohlo to totiž klidně skončit a Star Wars mohli být klidně zapomenutou věcí. Takových sci-fi v 80. letech totiž vzniklo mraky. Mohli mít i krásné pokračování. Ale nedočkali se a skončili. Dobrá karta padla na Star Wars. A já jsme tedy rád, že moje oblíbená sága se rozrůstá. Nehledám zbytečnosti, nějaké mouchy, proč bych to měl odsoudit. Jako jsem byl nadšený z toho, co udělali fanoušci, jsem nadšený i z tohoto seriálu. Kdo z nás by to udělal lépe? Každý druhý samozřejmě.... :) Proto každému doporučuji, nečtěte ty negativa a podívejte se na to jako ti, kteří Star Wars prostě milují. Ano, není to nejlepší, ale rozhodně to není takové, jak nejen zde, polovina píše. (17.07.2024)

1. série - 60% - Kdo říká, že Akolytka nepřináší nic nového či dobrého, ten si nevidí na špičku nosu. Souboje se světelnými meči dosahují obrátek, o jakých bych se ani neodvažoval snít a v kombinaci s mnohoznačnými postavami Sola, Qimira nebo Jecki představuje esenci Hvězdných válek, kterou jsem přišel do tohoto časového období hledat. Jenže zároveň chce přinést osudovou mystickou cestu dvou trestuhodně nezajímavých charakterů, která zabírá zbytečně velké množství času místo toho, abych viděl například více zákonitostí oné slavné doby. Přitom občas naráží na logiku, kdy mnohé zvraty vyznívají zmateně nebo naprázdno, plýtvá časem v nekonečných vzpomínkových událostech a opakovaně tak ztrácí tempo před jinak prvotřídně emocionálně hnanými epizodami Noc a Akolytka. Zůstávám na vážkách, ale nejdůležitější je, že chci vidět víc. Plánů je očividně hromada, ale nebál bych se zůstat při zemi místo slibů velkých (až neproveditelných) věcí budoucích. (18.07.2024)

Akolytka má mnoho problémů, ale když si člověk odmyslí tu nesmyslnou woke hysterii, jsem rád, že došlo na rozšíření tohoto fikčního světa zas trošku někam jinam. Spíše mě vadila technická kvalita na D+ a nutno říct, že některé dialogy a zvraty byly snad z prdele vytažené, jako kdyby je psal scénárista, co nevěděl kudy kam, nicméně mě to vlastně bavilo sledovat. Zejména kvůli několika postavám (Dafne Keen a Carrie-Anne Moss) a poměrně střídmé stopáži, kdy to uteklo docela rychle a člověk byl pak zvědavý na další díl. Jasně, není to milník, ale jako výplň před další filmovou epizodou jsem s tím vlastně docela smířlivý. A jsem zvědav, jestli odklepnou tu druhou řadu. (18.07.2024)

Takto asi nie, Disney. Najprv klady - na rozdiel od Obi-wana som nemal pocit rýchlej a lacnej produkcie, exteriéry boli fajn a na súbojoch si dali choreografi naozaj záležať, čo v nových Disney SW nie je vôbec pravidlom. Niektoré epizódy boli fajn a celkovo to nebol taký brak, za ktorý to mnoho ľudí vydáva. Problém je hlavne so scenárom. Keď si odmyslím časti, ktoré vymyslel Disney DEI department, tak to boli hlavne motivácie a správanie postáv v kľúčových chvíľach, ktoré boli nedomyslené, chaotické a ťažko pochopiteľné. Ten onen "pád" majstra Sola bol urobený naozaj komicky... vlastne všetko čo sa odohrávalo na planéte čarodejníc bolo WTF? Taktiež správanie Jediov bolo viac menej idiotské. Áno, prequels jasne naznačili, že Jediovia zlyhali a zlyhali poriadne. Ale nie tak hlúpo a tak okato.... prepánajána, veď Sithovia si ich rozpracovávali tisícky rokov. A mimochodom... ešte som nevidel Star Wars s TAK zabudnuteľnou muzikou. Naozaj... niekto si pamätá jediný theme z nejakej epizódy? Jasné, John Williams je len jeden, ale Star Wars definuje aj hudobný doprovod (a nemusí to byť orchestra ani nič podobné... napr. Mandalorian). Za mňa teda sklamanie a už mi dodajte konečne toho Andora S2 prosím. (17.07.2024)

Yes. Přesně tímhle směrem by se mělo Star Wars univerzum ubírat. Acolyte totiž diváky zcela poprvé [myšleno v čistě audiovizuálním filmovo-seriálovém formátu] seznamuje s konceptem High Republic, expanduje svůj fikční svět, a mapuje jak vrcholnou éru řádu Jediů, tak vzestup Sithů napříč nejtemnějšími kouty galaxie – to vše na pozadí ideologického konfliktu mezi oběma stranami. Je mi fakt u řitě, že hlavní postavu hraje fakin nebinární černoška, a jestli to nějakou snowflake konzervu sere, tak ať do tý řitě jde a ať už se prosím pěkně nevrací, jelikož tenhle fakt celkovej zážitek nikterak nekazí. Kdo si dá jednoduše dvě a dvě dohromady, ten si Acolyte užije na maximum; ten kdo však hledá chyby v každý příběhový/scenáristický nuanci a jednotlivý kokotině nedávající smysl [pár jich tu je, ale ne tolik, aby příběh jako celek nefungoval] a zkrátka nesleduje Acolyte s čistou hlavou – protože tenhle seriál svoje karty nerozdá hned, ale strategicky, pomalu a postupně – tomu moc pozitivní muziky nezbude.... Acolyte totiž skrze dvě perspektivy sleduje osudy Force-sensitive dvojčat a skrze skoro až detektivní zápletku poutavě zkoumá ambivalenci mezi světlou a temnou stranou síly, nebo chcete-li mezi dobrem a zlem, jejich jednotlivými formami, a zpochybňuje arbitr světlé strany síly, což je prosím pěkně téma, které v tomhle fikčním univerzu je jak šafránu. Nemluvě o production values jako takových a technicky a formálně precizním řemeslu celkově. Tenhle seroš se mi chtě nechtě trefil do vkusu jako máloco ze Star Wars univerza [mrk mrk Mando] a je mi fakt jedno, že z toho všichni hysterčí jak malý ufňukaný děcka. Jo, není to dokonalý, seriál svůj potenciál nevyužívá naplno, ale zcela upřímně, moderní Star Wars univerzum příběhy tohohle stylu prostě potřebuje jak sůl.... už teď se nemůžu dočkat, jak tvůrci naloží s toliko zbožňovanou The Old Republic a jedině doufám, že se dočkáme druhé řady.... VERDIKT: 8/10 (17.07.2024)