Night Stalker: Hon na sériového vraha

Spousta typicky amerického patosu, gest a vzhledem k obecně známé neschopnosti amerických kriminalistů potírat činnost sériových vrahů i přehnané heroizování jejich "schopností". Na druhé straně pak démonizování jednoho vychrtlého ultrazbabělého zmrdečka, který si beze zbraně netroufl ani na patnáctiletýho kluka, takže to svoje pentagramové peklo ordinoval hrdinskou střelbou do spících mužů,  rozespalých žen či alfasamecky dominantní sexualitou vůči dosluhujícím seniorkám. Škoda, že namísto těch nevinných obětí neskončily dobodané všechny ty Ramirezovy nadržené groupies, zasypávající jeho vězeňskou celu svými uměleckými akty a návrhy k sňatku. To by se myslím k logice věci slušelo mnohem víc. 60% (04.10.2021)

Ricardo „Richard“ Muñoz Ramirez. Sériový vrah, sexuálny deviant, ktorý má na svedomí (preukázateľne) 13 obetí. "Netfilx", no najmä fanúšik dokumentov tohto druhu sa nemusí nijak obávať. USA je nevyčerpateľná studňa psychicky narušených jedincov, na ktorých príbehu, no najmä obetiach, si "Netfilx" do "skonania" môže budovať svoju temnú PR. Ich dokumenty s obdobným obsahom sú proste vďaka autentickým podkladom, ktoré majú na rozdiel od konkurencie k dispozícii - TOP. "ID" sa môže s tými svojimi inscenovanými krimi dokumentami doslova rozkrájať. Proste nedá sa konkurovať .. (14.01.2021)

Dokument, ktorý som videl a nemám potrebu sa k nemu nikdy v živote vrátiť. Tento dokument nebol pre mňa úplne ľahký na sledovanie. Zisťujem, že dakedy mám menší problém s hororomi než s takýmito true stories. Tiller Russell odviedol výbornú prácu. Mystifikuje. Vytvára náš vzťah k obetiam a dáva veľa vecí do súvislostí. Ukazuje možno viac, ako by sa patrilo, ale nikdy to nie je úplne explicitné a cez čiaru. Na konci zostáva nepríjemný pocit aj akýsi smútok. Nepríjemný pocit, že toto sa stalo. A že ten strach, ktorý z toho šiel, paralyzoval krajinu a ľudí. A smútok z toho, že pri tom všetkom prišlo o život veľa ľudí. Milých ľudí. Nevinných. Tá miera zraniteľnosti a odvahy. Zvrátenosti a morálnej čistoty je v neustálom kontraste. Po celú dobu troch hodín. Na chvíľu budem musieť pozerať niečo ľahšie. O triedu lepšie ako Yorkshirský Ripper. (25.01.2021)

Hail Satan ! Tak tohle je absolutní nářez, totální masakr a snad jeden z nejlepších krimi dokumentů, který kdy vůbec vznikl. Netflix tohle prostě umí. Na světě běhalo,běhá a ještě běhat bude spousta seriových vrahů a tento Night Stalker byl jeden z nich. Když si budete chtít postěžovat na město, v kterém žijete, že tam žije nějaký ten človíček co má rád bílý prášek anebo sem tam nějaký ten loupežník, asi to pořád bude lepší než L.A. kdy Vám tahle špinavá mrdka co ji páchne z držky vtrhne do baráku, znásilní, okrade a nakonec brutálně zabije. Ono to město andělů až tak andělský zase nebude. Perfektní a detailní popis bývalých detektivů co na případu pracovali, svědectví pozůstalých, reálné záběry i fota z míst činu, cenzura je tak tak na hraně, nechybí tady prostě nic. I když si velice libuji v hororech, tak po zkouknutí této minisérie mi bylo na konci sakra úzko a nepříjemně. (23.05.2021)

Mnozí kamarádi a známí nechápou, jak můžu mít rád horory. Proč se dobrovolně vystavuji něčemu podle nich negativnímu, z čeho je mi úzko a po čem se bojím. Marně se jim snažím vysvětlit, že horory pro mě nejsou negativní, necítím se po nich úzko a že jsem z nich maximálně trochu “rozcitlivělej”, co ale platí ještě více o kvalitních dramatech, na které koukají i oni. Snažím se jim vysvětlit, že horor je žánrová zábava, postavená na umu režiséra hrát si s divákem, s jeho emocemi a současně s filmařskou formou, která u nich vyžaduje daleko větší inovaci než u těch nejkvalitnějších vztahových dramat. Hororů můžu vidět pět za den a třicet za filmový festival. O to víc mě baví a jsem po nich o to více hladový. Protože chci pobývat ve fantaskním světě neomezené představivosti jejich tvůrců, které se co do rozmanitosti může rovnat pouze žánr sci-fi. ____ Co ale je pro mě horor ve stejném smyslu slova, jak ho vnímají všichni ti nechápající odpůrci žánrového hororu, jsou věci jako tahle minisérie. Vystavěné nikoliv na fantazii kreativních nadšeneckých filmařů, ale na reálném podkladu dokumentaristicky odkrývající nepochopitelnou anomálii, škodný element našeho světa zosobňující ultimátní hnus a zlo. Věci jako tento seriál mi stačí vidět jednou za rok. Předtím to byl maďarský film Saulův syn. Taky reflektující realitu a taky paradoxně bez přívlastku “horor” mezi jeho oficiálními žánry. (21.01.2021)