Furiosa: Sága Šíleného Maxe

Po devíti letech spin-offový prequel čtvrtého dílu zavedené série od takřka osmdesátiletého důchodce... Nebýt tou sérií Mad Max a tím důchodcem Miller, tak by jeden čekal průser a nastavovanou kaši. Jenže tou sérií je Mad Max a tím důchodcem je vizionář Miller čili opět svébytné, našlapané, audio-vizuálně vypiplané, nápady překypující doslova v každém výjevu. Jedině stopáž je přepálená (speciálně v jedné konkrétní kapitole), což je výtka. Balancuje se na hraně "více téhož" (stylizace, akce) vs. "více prostoru charakterům a výstavbě světa čili nejde o více téhož" (není to zběsilá jízda tam a zase zpátky, ale na nějakých patnáct let roztažená historie jedné pomsty o několika dějstvích). Což není nutně výtka, ale výraznější příklon na jednu ze stran by nemusel být od věci. Každopádně jsou to larvy mušek a nikoli masařky snímku, který sice nebude (nad)žánrovou instant classic jako Fury Road, ale rozhodně neskončí ani v zapomnění. (23.05.2024)

Ani jsem netušil, jak mi tento svět chyběl a ačkoliv se nepochopitelně s filmem nenese takový hype, jak by po premiéře mnohdy oceňovaného nejlepšího akčního filmu desátých let - Mad Maxe, rozhodně mělo. George Miller mě i na ještě starší kolena opět dostal a vlastně úplně jinak. Servíruje naprosto prvotřídní vysokooktanovou akční jízdu, která i kvůli možná až moc přefouklé dvou a půl hodinové stopáži umí i zvolnit, ale když pak dojde na tu nejdelší v předposledním aktu, vyloženě mi spadla čelist. Vizuálně patrně přibylo VFX efektů nad těmi praktickými, ale sakryš, takhle skvěle vypadající snímek tu letos byl jen díky Duně a kdo ví, kdy na nějaký podobný dojde znovu. Anya Taylor Joy opět totálně kraluje a mrzačí svýma obříma kukadlama a člověk jen zamrzí, že se jedná o prequel a člověk rámcově tuší jak to dopadne a co se ještě musí stát. Hemsworth si se svojí ženou natáčení v Austrálii patrně dost užil, jen dost zamrzí další velký kasovní propadák nejen v jeho kariéře. Bolí to setsakra moc. Ale sám jsem se ujistil, že natáhnout na Furiosu lidi do kina opravdu není žádný med a nejde o masovku. Jak já bych se ale rád do tohoto světa vrátil. Pětikvalt je to spíše slabší v kontextu více let, ale pořád jsem si to setsakra v kině užil a to se stává čím dál tím méně často. (18.06.2024)

Je to už dlouhých 9 let co jsme naposledy zavítali do Pustiny. Od té doby se přihodilo mnohé, avšak naděje v další dílek této šílené mozaiky stále doutnala žhavým uhlíkem ukrytá kdesi v zadním koutku filmového srdce. Jak se tedy legendárnímu režisérovi George Millerovi povedl návrat do těchto kýžených vod? Po návratu z kina mohu s velkým uspokojením konstatovat, že Furiosa všechny nedůvěřivce a posměváčky zadupává hluboko do radioaktivního písku, jelikož právě tento zářez dosáhl nemyslitelného – prorazil strop filmové dokonalosti a míří k ještě větším výšinám nežli jeho nahrubo vysoustružený předchůdce. Na rozdíl od "Fury Road" zde totiž vyjma precizních a úžasně nasnímaných akčních sekvencí (opět jsem sbíral spodní čelist z podlahy) dostáváme i lícující příběh, díky němuž najednou celý tento projekt působí svrchovaným a uceleným dojmem. Za zmínku rovněž stojí i scénář umně rozdělený do pěti kapitol, v nichž sledujeme postupný zrod známé Imperátorky tak jak ji známe ze snímku z roku 2015. V tomto bodě je také záhodno vypíchnout i herecké výkony, které přirozeným a zemitým dojmem dochucují již tak třaskavou atmosféru. Co tedy dodat na závěr? Jsem vážně velmi rád, že se George Miller rozhodl vydat komplexnější cestou a ukázal nám fungování tohoto světa se všemi jeho zvrácenými zvyklostmi. Díky tomu jsme totiž dostali diametrálně odlišný film, který sice stojí na stejných nohách jako jeho předchůdci, avšak v tomto případě dostáváme i něco navíc než jen fyzickou akci. Doufám, že Miller stále neřekl poslední slovo, jelikož jeho dravý režijní styl a přehršel tvůrčích nápadů, z nichž by každý bez přehánění vydal na samostatný projekt, by si ještě několik výletů mezi rozpadající se společnost určitě zasloužil. Ve skrytu duše se ale modlím, abychom zase nečekali tak moc dlouho. Výborná práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „There will always be war. But to get home, Furiosa fought the world.“ (24.05.2024)

´Mad Max´ je australský kulturní poklad, který měl zůstat jenom u tří, respektive čtyř dílů. První hodinu mi to přišel jako takový sled mini-příběhů, kde nechutně přehrávající Hemsworth sebou škube jako holub, když zrovna zobe zrní a svým (ne)herectvím z toho dělá vlastně takové na sebe navazující polo-komediální skeče, které fakt v sáze Mad Maxe vídat nechci. On tu byl nejslabším článkem filmu. Tím dalším tu byla přemíra zřetelného greenscreenu a přestylizovaných barviček. Tehdy před lety, u prvních dvou dílů jsem obdivoval tu punkovost, která z nich čišela. Punkovost, která souvisela s nízkým budgetem, kdy se všechno dělalo takříkajíc na koleně, kdy wastelandery hráli skuteční motorkáři, policajty skuteční policisté, rekvizity se vymýšleli v pauzách při natáčení a čišela z toho divokost a opravdovost, kterou Miller částečně oživil ve stejně divoké ´Fury Road´. Tohle má spíše blíže ke třetímu ´Dómu hromů´, který byl rovněž přestylizovaný a nevěrohodný v zobrazení postapo světa. Nevěřil jsem tomu. Šílenému Maxovi nesluší nabobtnalý rozpočet, protože pak se Miller neudrží a ve snaze tam narvat toho co nejvíc, je to s ním jako v té pohádce o pejskovi a kočičce, co vařili dort s tolika ingrediencemi, až se z toho poblinkali (scéna z lomu je příliš over the top). Postupem času zjišťujete, že vás osud Furiosy vlastně ani moc nezajímá, protože pro vás, na rozdíl od Mela Gibsona, není stěžejní určující postavou, neprožíváte to s ní a k tomu se celou dobu modlíte, ať tam je co nejméně Hemswortha. Vlastně jediné, co stojí za vyzdvihnutí, je desetiminutové dobývání cisterny, protože z něho je cítit ta punková opravdovost, kde si poctivě mákli kaskadéři společně s těmi, co vymýšleli choreografii. A to mi přijde málo, Georgi. Moc málo. (18.07.2024)

Výborný flashback ke Zběsilé cestě. Chybí Max Rockatansky (na to mrknutí oka byl Tom Hardy zastoupen kaskadérem Jacobem Tomurim), chybí šílené tempo, ale zato příběh je výživnější. Furiosa vysvětluje zákonitosti minule představeného světa, ukazuje rozdíly mezi vládci pustiny a dělá tak z Nadsmrťase toho hodnějšího. George Miller jako by si uvědomoval, že spoustu věcí přeskočil a prezentoval jako fakt aniž by je ukázal. Popisuje zde křehkou symbiózu moci. Tu naruší Dementus Chrise Hemswortha, který patří k nejlepším kreacím jeho kariéry. Pokud platí, že zatím poslední Šílený Max byl hlavně o Furiose tak Furiosa je především o lišáckém Dementovi. To na něm se ukazuje proměna světa v ropou nasaklou poušť. Anya Taylor-Joy je dobrá, ale holčička co ji hraje za mlada je ještě drobek lepší. Slabší hudba a malinko horší triky. Přesto velmi fajn. Už se nudim. (24.05.2024)