Dracula

Možno je chyba v tom, že som pred Draculom videl už zopár Stockerových adaptácií, takže som príbeh poznal, možno v tom, že som od Browninga po Freaks očakával podobne šokantný horor, ale určite je problém v Lugosim, pretože jeho sympatický výraz tváre vo mne nedokázal evokovať ani zďaleka takú hrôzu, ako Max Schreck, alebo nalíčený Gary Oldman. Postavy rozprávajú pomaly, výrazne a značne pateticky, takže je film výborným študijným materiálom pre mierne pokročilých angličtinárov. Pre mňa bol študijným materiálom v rámci filmového vzdelania. Ničím viac sa stať nedokázal. Občas som mal pri niektorých patetických scénach pocit, že sa z rohu vyrútia bratia Marxovci na bicykloch a začnú si z toho všetkého robiť poriadnu srandu. (15.12.2012)

Výrazná mysterióznost Bely Lugosiho napomohla vytvořit z Draculy kultovní záležitost přetrvávající mnoho desítek let. A nutno dodat, že i značnou měrou Toda Browninga, který se nespokojil s pouhým přenesením Stokerovi předlohy, ale vnesl do přitažlivého příběhu nesmazatelnou symboliku. Pochmurnost prostředí se plně ztotožňuje s proměnlivou mimikou Lugosiho obličeje; od dobrosrdečného odevzdání až po úlisný úsměv završený palčivými záblesky uhrančivých očí. Tím se Bela Lugosi zcela oprávněně staví do pozice jednoho z nejlepších představitelů upířího hraběte. „Zemřít, být opravdu mrtev, to musí být nádherné.“ (20.01.2011)

"Na to, že ste ešte neprežil ani jediný život, ste múdry muž, Van Helsing." Ako sa to hovorí, cinefilský geekgasm? :) No jo, scéna so zrkadlom bola skvelá a pár ďalších tiež, ale Lugosiho hrôzostrašné pohľady pôsobili miestami veľmi smiešne. Už sa nečudujem, že tým zaujal práve Eda Wooda. A teraz ma za toto rúhanie môžete ukrižovať (ako príhodné...). (31.10.2013)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. (08.09.2014)

Se Stokerovou knihou to sice nemá společného vůbec nic, avšak stále se jedná o výbornou a hlavně atmosférickou záležitost s perfektním Lugosim v hlavní roli. Za geniální Frankensteinovou nevěstou to maličko zaostává, přesto bych Draculu směle označil za jeden z nejlepších raných hororů studia Universal. (19.07.2009)