Režie:
Jiří WeissKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Klaus Schwarzkopf, Jiřina Šejbalová, Míla Myslíková, Vladimír Brabec, Věra Tichánková, Alexandra Myšková, Zuzana Kočová, Josef Kemr, Bohumil Šmída, Jiří Holý, Jiří Hálek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský v černé komedii o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Televizní film na motivy povídky Karla Čapka... Osud bezvýznamného básníka Leonarda Undena je ve filmu transponován do mediální atmosféry konce 60. let 20. století. Čapkův mistrovský příběh tak dostal další dimenzi. Stal se ironickým obrazem doby, černou komedií o snadnosti manipulování davem, o ošidnosti hesel, o fenoménu zvaném veřejné mínění, o moci mediální slávy… Tento pozoruhodný koprodukční česko-německý snímek vznikl ve vrcholném období české televizní tvorby v roce 1968 v pražském televizním studiu. Scénář napsali na motivy jedné z Čapkových "Povídek z jedné kapsy" dramatik Zdeněk Bláha a režisér filmu Jiří Weiss. Snímek se ještě podařilo narychlo uvést v premiéře v prosinci roku 1968. Pak nastaly časy, které nebyly filmu nakloněny. V obnovené premiéře se pak objevil na televizní obrazovce až 29. května 1996. (Česká televize)
(více)Recenze (50)
"Kde jsem já, tam je mistr v bezpečí, " tvrdí vypočítavá krysa jménem Frank Selvin. Jenže vše je jinak a tak básník a bojovník za spravedlnost Leonard Unden nakonec v naprostém zoufalství křičí: "Vemte si to všechno, já chci klid." Musím říct, že mě tento film hodně nadchl. Nevím, zda to bylo hlavně díky famóznímu Rudolfu Hrušínském, mrazivé hudbě Zdeňka Lišky (založené na jedné chytlavé melodii hrané v různém tempu a pokaždé v trochu jiném aranžmá) a působivé kameře umně kombinující barevné a černobílé ladění nebo už díky samotnému Čapkovu námětu (byť v tomto snímku poněkud upraveném). Je každopádně "neuvěřitelné, kolik lidí touží po spravedlnosti. Snad proto, že svět je tak nespravedlivý." Jen onen po spravedlnosti dychtící dav lidí je ve finále snadno manipulovatelný a stěží dokáže poznat na čí straně ta spravedlivost ve skutečnosti je. Toto poselství jsem si aspoň z tohoto filmu odnesl já. ()
Nebylo to špatné, hodnotné poučení je zde, že. Rudolf Hrušínský skvělý, ale neméně dobrý (ač logicky předabovaný) i Klaus Schwarzkopf. Ale bohužel rozjezd je trochu vlažný, střední pasáž únavná a až poslední třetina se vlastně pořádně rozjede. Co se mi ale líbilo byla jednoznačně výprava, na takový minifilm a na tu dobu velmi solidní. Celkově bych tak hodnotil jako "poctivý průměr". ()
Komedie? Leda VELMI černá. Ladění příběhu je sice posunuté jinam než tomu bylo v Čapkově povídce, ale i tak není příliš nad čím kmitat bránicí. Tak jak to je, je to ovšem velmi umně stylizováno, a Rudolf Hrušínský je (jako obvykle) excelentní, takže hodnocení Spravedlnosti Pro Selvina nemůže být záporné. A závěrečný "plot twist", kterým se už Čapek nezatěžoval, je takovou silně ironickou trešničkou na dortu. Ode mě 80% ()
Noli tacere! Skvěle propracovaná psychologická studie, jejíž základ i přes všechny vnější aktualizace tvoří typický čapkovský rámec, je svým způsobem fatalistickým mementem mori, včetně toho, že oběť je současně vrahem sama sebe. Síla veřejného mínění a s tím spojená manipulace s kýmkoliv a čímkoliv úzce souvisí s dobovým (1968) fenoménem, vrcholícím v českém kontextu událostmi Pražského jara. Vynikající Hrušínský, který hraje dost možná vůbec jednu ze svých nejlepších rolí, navíc mimo zavedený rejstřík. Velmi by mne u tohoto snímku zajímal jeho dobový ohlas, musel být naprosto výjimečný. ()
Na televizi nečekaně výpravný snímek se skvělým Hrušínským, Šejbalovou i Myslíkovou. Škoda jen, že monumentální až nabubřelý styl dusí Čapkovskou povídku a hlavně její absurditu a sám jí zaobaluje do pochybného obalu "kafkovské" atmosféry doby nedoby. Dobová aktualizace odkazující na různá hnutí za spravedlnost a probuzení svobody projevy jsou bohužel na příběh naroubována dost okatě. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama