Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Poslechni, co myslíš, svede něco ten Syrový?“ - „Syrový je náš Žižka!“ Měl jsem trochu obavy, zda film nebude příliš tendenční. Ale v podstatě krom 2 průpovídek z úst (koho jiného než?) Rudolfa Deyla o Španělské válce a Rusku vs. Západu se podařilo tvůrcům udržet „neutrální“. A komu nevoní zobrazování německé části obyvatelstva v pohraničí nepříliš růžovými barvami, měl by se snímku asi raději vyhnout. Tak či onak, problematiku soužití Čechů a Němců v problematickém místě a době se myslím podařilo vystihnout více než zdařile, kladným postavám máte důvod naplno fandit (mým favoritem byl jednoznačně Effa). Překvapivě nejvíc to snímku kazí podivná jazyková stránka, kdy se dost zmateně střídá čeština s němčinou bez nějakého zřejmějšího důvodu. I přes tuhle kaňku jsou to ovšem solidní 4* a pro mě připomínka, že bych se měl poznávání filmové tvorby Jiřího Weisse věnovat více. „Lidi ve vesnici se už docela zbláznili. Dneska někdo postřelil Sychru.“ - „On není mrtvej?!“ - „Honzíčku!“ - „Nejsem Honzíček, jsem Hans!“ ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ukradnutá hranica na mňa pôsobila rozpolteným dojmom. Má dve polovice, jednu konverzačnú a nudnejšiu, druhú čisto akčnú a veľmi svižne nakrútenú. Ďalej sa tu pravidelne striedajú autentické, uveriteľné scény s tými patetickými so šróbovanými dialógmi. No a máme tu aj rodinu, kde je otec Nemec, mama Češka a syn sa rozhodol...že bude Nemec. Týmto filmom sa rozhodne českí tvorcovia solídne vyrovnávali s nedávnou traumou, hodnotiť pozitívne sa ale Ukradnutá hranica dá najmä vzhľadom na dobu svojho vzniku. Chvalabohu tu ešte nemáme spor: nacisti vs komunisti, ale iba nacisti vs Česi, resp. rozumne mysliaci civilisti a tak film aspoň nepôsobí ako prvoplánová agitka režimu. ()

Reklama

movieband 

všechny recenze uživatele

Dost dobře realisticky zpracované drama o dění v českém pohraničí v době mnichovské dohody. Má to hutnou atmosféru, která se s dějem jen prohlubuje. Děj je temný a vystihuje náladu té doby, kdy proběhla dohoda o nás bez nás. Dění člověka nenechá v klidu a stopáž uteče lusknutím prstu. Rozhodně film, který je jedním ze zlatých kousků československé kinematografie. 80% ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Vynikající pravdivý, objektivní film - navzdory výlevům některých polistopadových vykladačů historie. Těm bych doporučil návštěvu Šluknovska nebo Frýdlantska a zkusit spočítat pomničky zavražděných příslušníků SOS, finanční stráže nebo armády. Film je navíc odvyprávěn poutavým způsobem a akční scény mají co nabídnout i dnešnímu divákovi. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Dobří lidi to nakonec vyhrajou. Dobří lidi jsou všude." Nevím, nakolik měli autoři tohoto filmu v úmyslu nějak více akcentovat toto humanistické poselství. Film je totiž jinak celkově založen na zobrazení konfliktu mezi zlými Němci a dobrými Čechy. Konflikt se přitom odehrává i přímo uvnitř smíšených česko-německých rodin (syn německého otce versus dcera české matky). Přesto to pojetí není tak černobílé a tendenční jako v některých pozdějších filmech s touto tématikou, které vznikly po únoru 1948. Na filmu určitě zajme výborná režie Jiřího Weisse, kterému se především podařilo skvěle vykreslit tehdejší dramatickou dobovou atmosféru. Vykouzlil ale i několik zajímavých detailů (zejména detail podobizny T.G: Masaryka na poštovní známce). ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Legendární postava závodčího (Karel Effa), který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo „efendi“, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. „Efendi“ je v turečtině oslovení „pane“, často používané pro oslovení cizince. Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají, že se tato filmová „hláška“ začala po promítání filmu používat mezi mládeží. (sator)
  • Natáčelo se v obci Kalek (M.B)
  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)

Související novinky

Reklama

Reklama