Vstanou noví bojovníci

Antonie Hegerlíková ve me vzbuzovala od detstvi divny, stisneny pocit. Zde pak sekunduje podobne divnemu Krejcovi cili zvlastni pocit se dvojnasobi... Nicmene, je to film pro narocne, beznemu divaku nestravitelny. Socialni myslenka organizovaneho delnickeho hnuti take asi neni to, co soucasna komercni kinematografie zada... :-) (20.08.2011)

Film mě příjemně překvapil, čekal jsem velkou hrůzu. Ale postavy nebyly schematické (např. Kováříkův duchovní byl jednoznačně kladnou postavou), herecké výkony nebyly prkenné (Krejča v roli krejčího nesklouzl do patosu a sentimentality, Brzková překvapila ne úplně hodnou babičkou), děj působil realisticky a pouze ke konci trochu uměle. Je také nutné si uvědomit, že na konci 19.stol. byla sociální demokracie jednoznačně kladnou, pokrokovou silou, takže je hloupé se filmu z ideologických důvodů vysmívat. My dodnes užíváme plody jejího úsilí, jako je osmihodinová pracovní doba nebo všeobecné hlasovací právo. (31.07.2012)

Na několika emblematických příkladech z vlastní rodiny stvořil Antonín Zápotocký novou beletrizovanou historii dělnického hnutí. V Rudé záři nad Kladnem pasoval sám sebe do role neomylného hrdiny, v Bojovnících tuto roli přenechal svému otci a sebe ponechal jen v dobrém vedení již od kolébky. Svým způsobem je mrzuté, že k filmovým adaptacím nedošla všechna Zápotockého díla, takto jsme svědky jen těchto dvou kapitol. Protože zažít optikou let 50. ještě Bouřlivý rok 1905 a Barunku, to by bylo jistě stejně nezapomenutelné ;) Rozbřesk nám musí postačit jako normalizační Paní Terezka a Čas lásky a naděje. Oč je tedy pozdější přepis Kladna bezradnější a plakátovitější, v Bojovnících vidím stravitelnější filmový příběh, který převlečen do revoluční výbojnosti, se chová takřka jako naivní pohádka o zlém mocipánu. Ten je potrestán a celá "chasa" se raduje z nadcházející převýchovy celého světa. Jen těch extrémních výkonů všeho schopného Krejči mohlo být méně. (18.02.2010)

Rudá chátra so vzdelaním mentálne nižšieho rangu sa stretávala, kula pikle a zničila krajinu na 40 rokov a dekády vopred. Smutné, že zatiaľ stále nič lepšie neprišlo, ale filmy z roku 1950, kedy začínali už obludné monstr procesy a tváriť sa ako bojovník za slobodu, to je ešte väčší grc, ako keď sa Naď hrá na generála alebo Heger na triezveho. (31.03.2023)

Antonín Zápotocký a jeho idealizovaná balada z letopisů dělnického hnutí. Weissova filmová adaptace odpovídá dobovému entuziasmu, který byl tehdy, jak se zdá, vskutku nakažlivý, a proto nikoho nepřekvapí, jak špatný ten film vlastně je. Není ani zábavný, ani patetický, ani tendenční, jen nudný a prázdný. Tady správce, tu továrník, tam zase podlá církev, čtyři sta let jsme trpěli a tatík Žižka se na nás dívá. Komunistický výklad dějin nezachrání ani hrstka dobrých hereckých výkonů (Smolík, Brzková, Korbelář). (14.12.2009)