Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Joseph Cotten, Dolores Costello, Anne Baxter, Tim Holt, Agnes Moorehead, Ray Collins, Erskine Sanford, Richard Bennett, Orson Welles (vypravěč), Nancy Gates (více)Obsahy(2)
Vzápětí po natočení Občana Kanea se Orson Welles ve studiu RKO pustil do filmové adaptace románu Boothe Tarkingtona Skvělí Ambersonové. Film líčí osudy vysoce postavené rodiny z amerického středozápadu, která během počátku 20. století zažije strmý pád a přijde o majetek, společenský vliv a veškerá privilegia. Ústřední postavou je jediný dědic Ambersonových, sebestředný George, jenž se snaží zničit vztah své čerstvě ovdovělé matky a jejího bývalého nápadníka Eugena Morgana. Obětuje kvůli tomu i lásku k Morganově dceři Lucy.
Orson Welles natočil film s obdobnou technickou a uměleckou brilancí, jako své předchozí dílo Občan Kane. K velké škodě věci však němel plnou kontrolu nad konečnou verzí svého díla. Vytvořil sestřih o délce 131 minut a poté odjel natáčet další film do Jižní Ameriky. Představitelé RKO shledali film příliš dlouhým a depresivním a v režisérově nepřítomnosti se rozhodli pro drastické úpravy. Svou roli patrně sehrála i averze, kterou si Welles získal kvůli svému egocentrismu. Po zkrácení filmu na 89 minut nechal producent George Schaefer zničit vyřazený materiál, čímž znemožnil rekonstrukci původní verze a spáchal tak svým způsobem kulturní zločin. Zachoval se alespoň Wellesův scénář, podle kterého vznikl v roce 2002 televizní remake filmu.
Film byl nominován na Oscara ve čtyřech kategoriích: nejlepší film, černobílá kamera, herečka ve vedlejší roli (Agnes Mooreheadová) a nejlepší výprava v černobílém filmu. Autor předlohy Booth Tarkington (1869-1946) je držitelem Pulitzerovy ceny za román Alice Adams.
(oficiální text distributora)
Recenze (83)
Když Orsonu Wellesovi vystříháte třetinu stopáže a přitočíte dementní hapy end, jen těžko něčemu prospějete. Sledovat Ambersony je jako dívat se na nějakou antickou sochu bez hlavy a rukou. Takové torso je možná pěkné a dávnou krásu v něm vidíte, ale stejně vás bude vždycky mrzet, že ho nespatříte v plné kráse. ()
Problém s filmy (či vlastně všemi uměleckými díly), o kterých víme, že byly nějak násilně narušeny a z jejich původního tvaru byl vytvořen tvar "pohodlnější" (dle názorů těch, jež tato umění financují), je ten, že v momentě, kdy toto zjistíme, nemůžeme se zbavit myšlenky, jak by celé dílo vypadalo, kdyby měl režisér skutečně volnou ruku, či jak vypadal jeho původní záměr - nejintenzivnější je to právě u Utrpení panny Orleánské, kdy byl zničen celý původní film, a právě u Ambersonů, kde byly zničeny Wellesem původně natočené a zařazené pasáže. A jak by to vypadalo? Která část by byla delší? Blahobyt nebo pád? Viděli bychom trpět mladého George, tak jako mu to přejeme po celý film? Oni si o to opravdu říkali - se svou vírou, že bohatství a sláva jsou věčné. A o jaké formální lahůdky jsme jistě přišli! Weles, který si zde hraje podobně jako v Občanu Kaneovi se i v těch zbylých čtyřiceti minutách musel, tak jako v celém snímku, vyřádit s mizanscénou (některé scény zde musí Greenaway milovat!), perspektivou, střihem, světlem. Celý ten film je lahůdka. Doufám, že při dalších projekcích už na nic z toho, co se ještě mohlo odehrát, nebudu myslet. ()
Vůbec nepochybuji o tom, že v původním režisérském sestřihu šlo o vybroušeným klenot, ale hodnotit bohužel musím jen kratší sestřihanou verzi. Ta samozřejmě není špatná a jednoznačně je vidět, jakým revolučním citem pro uspořádání či nasvícení mizanscény Welles disponoval, ale přeci jen se nedaří skrýt dojem rozkouskovanosti a trvá delší dobu, než se divák v postavách a jejich vzájemných vztazích plně zorientuje. Pouštět se do větší kritiky mi ovšem přijde nefér - jednak pro zprznění kompletní Orsonovy vize, jednak pro neoddiskutovatelné vypravěčské kvality, které Skvělým Ambersonům navzdory studiové křivdě bezesporu zůstaly. ()
Já jsem z toho malinko rozpačitý, protože perfektní příběh, skvělá režie a hodně dobré herecké výkony byly totálně pokruveny nuceným střihem. Tím pádem byl děj tak trochu letem světem, místy nedával moc smysl a na mnoha místech zůstaly otazníky. Je mi jasné, že to není vina Orsona Wellese nebo toho filmu jako takového, ale stejně půjdu kvůli tomu s hodnocením dolu. ()
Skvělí Skvělí Ambersonové. Můj druhý dnešní film Orsona Wellese a opět za pět. Hned od počátku jsme vtáhnuti do bohaté rodiny Ambersonů, kde se vyjímá namyšlený syn George Minafer. Tak protivná postava se jen tak nevidí. A právě na ní Welles symbolizuje její pád. Jak se mění postavení rodiny, tak se mění i George. Ale velký posun nakonec nenastane. Welles zde ukazuje své typické novátorské věci a je vidět, jak jej to bavilo. Zejména hra se stíny, kolik postav vidíme jen jako siluetu? Dále třeba snímání osob přes dveře a podobně. Velmi působivý je i odraz v přilehlých krámcích během promenády na ulici. Trochu je vidět, jak do filmu zasahovali lidé ze studia. Mám na mysli citelné prostříhání natočeného materiálu a červenoknihovnový závěr filmu. Famózní herecký výkon Tima Holta. ()
Galerie (109)
Zajímavosti (17)
- Rezidence Ambersonových byla později použita ve filmu Cat People (1942) a Curse of the Cat People (1944). (Kulmon)
- Orson Welles v tomto filme oživil použitie irisovej clony k zakončeniu scény. Staromódnou technikou chcel zdôrazniť nostalgickú atmosféru celej sekvencie. (Biopler)
- Orson Welles později označil 88minutovou verzi jako kdyby byla posekána sekačkou na trávu. (Kulmon)
Reklama