Tři tisíce let touhy

V podstatě pohádkový příběh rámcově zasazený do dnešní doby, ale s četnými retrospektivami. Dobrá byla scéna, jak vědkyně omdlela, když spatřila džina. Na materialisty má setkání s nějakou transempirickou entitou zpravidla zdrcující účinek. Ale pak se hrdinka příběhu rychle srovnala. Otevřená a nedogmatická vědecká mysl by měla být schopná reflektovat a integrovat nová fakta. Poté vstupujeme do narativní části filmu, kdy se v příběhu vyprávějí příběhy. Takto konstruované fabule jsou pro orientální kulturu charakteristické. Tuhle část jsem si nejvíc užil, naštěstí tvořila v podstatě korpus filmu. Pobavila mě scéna s obézní odaliskou, která měla přezdívku Cukřenka. Hle, k čemu je dobrý tlustý zadek! V závěrečné části se film vrací do současnosti a vědkyně odjíždí s džinem do Londýna. Tam příběh začne haprovat a ztrácet na barvitosti, poetičnosti i zajímavosti. Cítil jsem v něm i lehce multikulturalistickou pachuť, hlavně však nedostatek tvůrčí invence. Škoda, že ten konec nebyl vymyšlený líp. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu, který má, mimochodem, rovněž nedovařený konec. - - - Sen o džinovi v láhvi (1. prosince 1992 dopoledne) - - -     Jsem kdesi v cizině, snad v Ženevě. V antikvariátu nabízím Casanovovy paměti ve francouzštině v krásném vydání. Knihkupec mi za ně vybral hromádku jiných knih. Přehrabuji se v knihách a vybírám z nich ty, které mě zajímají.      Mezi knihami objevuji zvláštní baňatou láhev s dlouhým hrdlem z hnědého skla a s ozdobnou nálepkou. Je asi z jedné třetiny naplněna nějakou tekutinou. Pokouším se přečíst arabský nápis na etiketě, ale nedaří se mi to, protože písmo je příliš kaligraficky kroucené. Vyrozumím pouze, že se jedná o egyptský výrobek a že to je asi nějaký gin. Nakonec láhev otevřu.      Z hrdla začíná zvolna vystupovat tenký pramínek hnědého kouře připomínajícího kysličník dusičitý. Umístím láhev tak, aby její hrdlo koukalo ven z okna, aby kouř nešel do místnosti. Ten se teď už prudce valí z láhve plným proudem, avšak stal se téměř bezbarvým. Kapalina uvnitř láhve vře a začíná jí ubývat.      Slunečné počasí, které venku panovalo, se rázem mění. Obloha se zatmívá a zdvihá se vítr, který rychle přechází ve vichřici, a ta strhává výzdobu z budov ozdobených pro nějakou slavnost. Trochu se bojím, že budu mít nepříjemnosti z toho, co jsem způsobil, a dívám se, jestli si nikdo nevšimnul, že jsem bouři rozpoutal já. Ale za chvíli je naštěstí po všem a znovu začíná svítit slunce.      Opatrně vyjdu ven a vmísím se do společnosti mladých sympatických lidí z nejrůznějších konců světa. Na zemi se povalují láhve od drahých alkoholů, mezi nimi i moje láhev od „ginu“. Když ji nenápadně seberu, abych ji uklidil, všimnu si, že z dolní strany zátky vyčnívá černá ručička.      Pak uvidím skupinu krásných dívek, které se s někým loučí. Je mezi nimi několik překrásných černošek. Protože si je chci prohlédnout zblízka, běžím k nim, jako bych se s dotyčným chtěl také rozloučit. (28.04.2023)

Ak to mám správne uchopiť musím povedať, že minulosť džina naozaj podarená a budúcnosť to je už horšia záležitosť. Teda myslím tú budúcnosť v ktorej figuruje Tilda Swinton to je teda naozaj veľmi slabé, žiadna chémia medzi hercami, aby bolo uveriteľné, že akože sa budú milovať. Trailer je tiež zlý, pôsobí dojmom ako keby mal tento film plný sexu čo absolútne tak nie je, ale tým som sa nenechal ovplyvniť pri hodnotení (len to spomínam). Ja vlastne neverím ani, že by si tá staršia žena priala toto čo si priala. No a čo je do neba volajúca hlúposť je zase dva či dokonca viac koncov, kedy si človek povie ok takto to dopadlo a za chvíľku je to zas inak a inak ... Divák už nedokáže prijať horko sladký koniec? Tomuto filmu chýba hrozne veľa vecí a funguje len ako rozprávka o minulosti džina a tam funguje dobre. (31.08.2022)

Príjemná orientálna oddychovka, ktorá ale dopláca na to, že ide viac menej o poviedkový film a pri tých platí, že nie každá poviedka vás zaujme rovnako. Džin rozpráva svoj životný príbeh naprieč tisícročiami a raz je to viac a inokedy menej zaujímavé. Je to škoda, pretože potenciál vyťažiť z každej etapy jeho života maximum by nemusel byť problém. Má to fajn atmosféru orientálnych rozprávok typu Tisíc a jedna noc a obsahuje to zopár rozpačitých momentov. No a občas máte dojem, že ide o filozofické dielo, ale vy ste sa chceli iba príjemne pobaviť. Ľudstvo žije v temnote, ale má inteligenciu na to, aby sa dozvedelo všetko. Ak nad tým chcete filozofovať tak môžete, ale osobne odporúčam sa skôr nechať unášať atmosférou, pokiaľ máte radi tento typ rozprávok. (29.04.2023)

Rozprávka pre akademikov s množstvom farieb a kostýmov a s už menej zrozumiteľným príbehom, keď sa dáko prenesiem cez zmysel žitia hlavnej hrdinky, možno by som aj toleroval, že po rokoch asketizmu si potrebuje zašantiť s trošku vyvinutejším černochom, akurát to zase chce zaodieť do akože vznešených myšlienok a pocitov, nno povedzme, vizuál ešte neznamená, že film bude úchvatný pre všetky vrstvy diviactva, farebné ale nezáživné, takže 25%. (19.05.2023)

“Alitheo, jak může být chybou někoho milovat celou svou duši?” Terapeutické sezení s džinem, který má naloženo, tak i jeho protějšek. Je to příběh o hledání lásky, svobody a porozumění. Tilda je úžasné stvoření, umí si vybírat role, které zrcadlí její krásnou duši. Idris zase procítil tři tisíce let zklamání, zmaru, ale i touhy dojít vykoupení a klidu. (06.02.2023)