Velryba

Z mého pohledu je Velryba druhý nejlepší Aronofskyho film - po Fontáně. Žádné nepříjemné Requiem za sen, žádná nafoukaná Černá labuť, žádný plačtivě prvoplánový Wrestler, ačkoliv právě s ním toho má nejvíce společného. Tentokrát se to zkrátka povedlo. Ačkoliv příběh vlastně ničím nepřekvapí, je tak dobře napsaný (divadelní základ je poznat), zahraný (geniální Brendan Fraser, moc mu to přeju) i natočený (prakticky se nehneme z bytu, ale vůbec to nevadí), že se moje opatrná zvědavost celkem brzy změnila v nadšení.  Pochválit musím ale také Sadie Sink a Hong Chau, bez kterých by Charlie nebyl Charliem, a nesmím zapomenout na Simonsenovu hudbu. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky, ale výtky se po pár dnech rozplynuly pod tíhou (ehm) všeho toho nečekaně pozitivního, co film přinesl. (04.03.2023)

14 rokov po Wrestlerovi Darren Aronofsky vracia na výslnie ďalšieho herca. Po sérii divných filmov a prepadákov (prípadne divných prepadákov) zvolil najľahšie možné riešenie a urobil v podstate remake, akurát Rourkea vymenil za Frasera. Dokonca aj problémový vzťah s dcérou zostal. Našťastie si to Sadie Sink užila, takže opakovanie až tak nevadí. Kebyže viem, aký doják to na konci bude, tak to možno ani nepozerám. Jasné, Brendan Fraser je skvelý, ale je to presne ten prípad, kedy je slávny herec zamaskovaný tak brutálne, až priemerný divák má tendenciu vidieť v tom niečo viac, než v tom je. Ono si treba uvedomiť jednu vec. Vždy som mal Brendana rád, jeho Múmia bola v r. 1999 pecka, mal som vtedy 18, v tom veku iný druh filmu ani nepozeráte a tým pádom sa vám nielen film, ale i všetci herci z neho zapáčia a máte ich nostalgicky radi aj po štyridsiatke (vašej). Ale objektívne treba skonštatovať, že on nikdy nebol podmanivo uhrančivý, výnimočný, excelujúci herec. Samozrejme, niekedy bol fest dobrý (to asi netreba hovoriť nikomu, kto ho videl v Bohoch a monštrách s Ianom McKellenom), ale nie je ten druh herca á la Daniel Day-Lewis, to je proste fakt a kto tvrdí opak, zjavne nemá filmografiu tohto inak sympatického herca dostatočne napozeranú. Scenár je OK, žiadny zázrak, ale ku koncu do seba veci začnú viac zapadať a dostavia sa spomínané emocionálne scény. Oceňujem atmosféru (jeden byt, za oknami ustavičný dážď a k tomu hororová hudba, proste veľmi z toho cítiť, že predlohou sa stala divadelná hra). (11.06.2023)

Jakože wau; jaktěživ jsem v kině nezažil, aby tolik lidí brečelo dojetím – a já smekám Aronofskymu už jen za to, že se mu něco takovýho podařilo.... jenže se není taky čemu divit, protože Velryba je nejenom velkolepým hereckým comebackem Brendana Frasera [který si tu slávu a úspěch zaslouží jako nikdo jiný], ale hlavně neskutečně subtilním, emotivním a lidským příběhem [jehož lidskost tkví v kontrastu s tím jak fyzicky nepříjemný scény vlastně ukazuje], který brilantně a s neuvěřitelnou něhou akcentuje motivy o sebedestrukci, křivdách, lítosti, odpuštění, upřímnosti, empatii a znovuobjevení naděje, a u jehož sledování jsem měl co dělat abych neměl na krajíčku. Už dlouho jsem navíc neviděl film, který by nabízel tak dechberoucí a emocionálně intenzivní katarzi a fakt nekecám, když řeknu, že mě už dlouho nic takhle nedostalo, protože jde o ultimátní doják. Garantovat mohu však pouze jediný: málokteré oko nezůstane suché – což platí i o kvantitě pofrkaných kapesníků. Jo a Sadie Sink je tady na vrcholu... Co dodat? Budiž Brenesance, bejby, let's fakin gou! (10.02.2023)

Indickí džinisti sa zvyknú vyhladovať na smrť, tento skrachovanec sa pre zmenu typicky americkým spôsobom rozhodol na druhý svet prežrať (trochu ma mätie len tá diétna kola). Ľudia nie sú úžasní, nie, väčšina z nich sú úplní hlupáci, to sa týka hlavne konzumného západného sveta. Charlie je však ešte väčší blbec ako všetci ostatní dokopy. Utápa sa v dolorizme, stále dookola sa nadchýna tou toľko preceňovanou americkou literatúrou (ospravedlňujem sa Steinbeckovi, Saroyanovi a Poeovi, na ktorých jediných sa to nevzťahuje) a honí si na chlapskom porne. Dcérenka je na facku, žena tiež, jediný sympaťák je podomový kazateľ. A napriek tomu, že Idaho je najbelošskejší štát USA, aj tu sa musela objaviť aziatka. No neviem, neviem, Aronofsky bol už aj v lepšej forme. Záverečná scéna katarzie je bohužiaľ vyložene na smiech. (04.03.2023)

Prokletím těchhle divadelních adaptací, co se odehrávají na ploše jednoho bytu je ten, že svůj původ nedokáží setřást. A pokaždé to filmové médium naráží na stejné limity. I tady se objevují a mizí postavy v jednom bytě, každá nese svůj vlastní příběh, aniž by ale pořádně rozvíjela linii hlavního hrdiny, který tlačí svůj úděl až do tragikomického konce. Brendan Fraser je každopádně neskutečný tahoun. Škoda toho posledního záběru. Tohle není Fontána. To povznesení nebylo třeba. (26.02.2023)