Bílý lotos - Série 2

White Lotus se loni stal překvapivou kometou na seriálovém nebi a Mike White za své dílo sklízel chválu zaslouženě. Druhá série vyměnila prostředí a až na jednu výjimku komplet obsazení, ovšem koncept zůstal zachován a opět tak sledujeme rej různorodých postaviček a hned několik dějových linek, které se tu a tam prolnou, ale většina z nich funguje samostatně a funguje výborně. Celkově už tak vysoko nastavená laťka první řadou byla nejen udržena, ale v mnoha směrech překonána a jakkoliv to nebývá úplně zvykem a kvalita většinou jde lehce dolů, v tomhle případě dvojka jedničku válcuje.  Samozřejmě nechybí výborný soundtrack, obecně skvělá technická stránka (kamera je prostě boží) a výborní herci, kteří svým postavám i na mnohdy malém prostoru propůjčují životnost a snad u žádné postavy sem neměl pocit, že by byla plochá a neměla ve spleti příběhů svoje pevné místo. To samozřejmě nesvědčí jen o skvělém výběru herců, ale také o scénáristickém umu "otce" téhle série. Snad bude další řada a opět stejně dobrá...90% (13.12.2022)

Málokdy zde hodnotím jednotlivé epizody či série konkrétních seriálů, ale zde to asi jinak nejde. Tak jako mnozí vnímám propastný rozdíl mezi první a druhou sérií – bohužel ho ale vnímám jaksi trochu v opačném významu než ostatní. První série byla úžasná a svěží feel-good podívaná, kdežto sérii druhou vnímám jako obrovský krok vedle. V první sérii byla nastolena určitá poetika, seriál měl velmi relaxační tón a zajímavý mix návštěvníků, z nichž každý řešil různorodé osobní peripetie. Druhá série se z Havaje přesunula na Sicílii – což samo o sobě zní jako dobrý a filmařsky atraktivní nápad, a to že z původní osádky zůstává jen Stifflerova máma, to mi také nevadí. Novým postavám a příběhu jsem byl otevřený. Potenciál ale bohužel vytěžen nebyl. Trošíčku mě mrzí, že se zúžil počet hotelových návštěvníků a že seriál řeší skoro ve větší míře příběhy lokálních pracovníků, než návštěvníků samotných. O dost hůře snáším skladbu a "témata k řešení" samotných rekreantů. Jsou nevýrazná, neměnná, a drtivá většina postav ani není sympatická. Humor zmizel úplně a seriál záhy nastoluje velmi táhlý, cyklicky opakující se a poměrně depresivní styl a osobně jsem nezaznamenal, že by se něco výrazněji dořešilo nebo vygradovalo (kromě předvídatelné zápletky s lodí). 2. série Bílého lotosu je zcela žánrově odlišná, někdo by řekl vyspělejší, oproti té první, a plní zejména sociálně portrétující funkci – a to ještě takovým stylem, že u všech příběhů ponechá otevřený konec, a tím nasadí divákovi brouka do hlavy určeného k soukromému přemýšlení. A to je bohužel koncept, který mi vůbec nevyhovuje. Co se týče pochvaly, tak ta směřuje k výborné práci s hudbou a rovněž samozřejmě vůči obsazení a hereckým výkonům, které byly perfektní i u sebevedlejších rolí či komparzu. Postavy mají stabilní chování a charakteristické vlastnosti, ale jak jsem napsal, tak jejich příběhy příliš negradují, takže co s tím? Tak trochu jsem měl pocit, že to najednou napsal a zrežíroval někdo úplně jiný, i když to tak není. Podtrženo, sečteno: 2. série Bílého lotosu mi bohužel potvrdila a připomněla mojí dlouhodobou nechuť sledovat seriály, neboť uplynulých 7 hodin, které za to poměrně nestály, mi nikdo nevrátí. Ještěže nejsem tak starý jako F. Murray Abraham, abych toho musel litovat výrazněji demonstrativnějším způsobem než tak, že své zklámání zažehnám napsáním komentáře na ČSFD, což tímto činím. (31.12.2022)

2. série Bílého Lotosu je špička mezi dnešními seriály. Tak skvělou řadu jsem ani nečekala a upřímně jsem neměla ani nejmenší tušení, že má vznikat a prostě se najednou objevila na HBO. Samozřejmě jsem byla skeptická, že to nedosáhne kvalit první řady, ale šeredně jsem se spletla a druhá řada nabízí ještě mnohem propracovanější, barvitější, dramatičtější a hlavně mnohem temnější minipříběhy postav, které jsou komplexní a úžasně zahrané a skoro s každou se dá nějakým způsobem soucítit. Nádherné prostředí kouzelné Sicílie přispívá k intenzivnímu zážitku z příběhu plného sociální kritiky, černého humoru a vztahových dramatů. Navíc i ta mafiánská linie byla napsaná opravdu až překvapivě ostře a Mike White se tentokrát nebál přitlačit na pilu a v závěru slušně šokovat. White se stává tvůrcem, na něhož se budu v budoucnu hodně soustředit. (07.02.2023)

Z Havaje se přesuneme na Sicílii, ale existenciální peklo boháčů a zbohatlíků zůstává. Jen je druhá série trošku méně konzistentní a méně úderná než série první a v mnoha ohledech za ní pokulhává. Pořád je to ale výborná zábava a "velká nádhera". Přijde mi, že se trošku spěchalo a kdyby se piloval scénář mohla to být perla. A už se asi nikdy nedozvíme, jestli Greg doprdele někoho má... Dávám čtyři vystajlované high class gaylordy. (16.12.2022)

Podobně jako v předchozí sérií dostáváme nahlédnutí do života klientů a zaměstnanců pobočky hotelu White Lotus, tentokrát na Sicílií. Popravdě mi lokalita Havaje přišla ve spoustě věcech lepší (ve smyslu bizarnější), Sicílie už mi osobně tolik nenabídla. Musím nicméně vyzdvihnout skvěle vystižené kulturní stereotypy - američani uchcávajíc z italské architektury, jejich typická přetvářka a naivita v tom, že je všude budou brát s otevřenou náručí i sicilská (a konec konců i evropská z pohledu američanů) počáteční hrubost, která se mění v přátelskost a vřelost, jakmile je poznáte blíže. Přestože je konec mnohem dramatičtější, než v první sérií a oceňuji finální zvrat, tak nějak mi tam něco chybělo... Je taky docela možné, že už jsem po jedničce moc zhýčkaná, ale dvojka byla pro mě už taková trochu "rutina". Jasně, celej tento seriál je o vztazích a k tomu nevyhnutelně patří i sex, ale tak nějak toho už bylo moc. Vlastně o nic jiného, než o sex tam nešlo - sex / manželství / podvádění, všechny tři skupiny řešily to stejné. I tak ale nemám to srdce dát 2. sérií míň jak 4 hvězdy, bravurním finálem si to rozhodně zaslouží. Z postav se mi nejvíc líbila Daphne, čemuž sama nemůžu uvěřit, ale byla to tak drsně realistická a zároveň utěšující postava, že jí prakticky nemůžu mít nic za zlé. Naproti tomu jejího manžílka bych poslala... do moře. (08.01.2023)