Hard Boiled

Hard Boiled - více prázdných nábojnic, více zdemolovaného prostředí, více mrtvých, více stylu (baletu), více humoru, akce technicky i choreograficky vybroušená k dokonalosti, zato méně emocí, postavy i příběh spíše triviální (coby pouhé katalyzátory a kulisa pro inferno století). Bonusy: párátko, smrt v knihovně, záchrana mimina, Tony Leung Chiu Wai. // Killer - více emocí, více holubic, více symboliky, ambicióznější scénář a tedy i komplikovanější a osudovější příběh, nesrovnatelně propracovanější postavy, akce sice ještě trochu neučesaná a bodycount poloviční, ale zato je rozumně distribuována v průběhu celého filmu a závěrečný showdown v kostele se vyrovná legendárnosti pozdějšího nemocničního masakru z HB. Bonusy: nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, Mickey Mouse. Výsledek klání: Hard Boiled je sice fenomén, který nemá ve světě hardcore akce (kde není místo pro digitální lifting) obdoby a pochybuji, že bude někdy překonán, ale upřímně... srdcovkou a vrcholem Johnova umění pro mne zůstává Killer. A to navzdory skutečnosti, že z HB jsem "natvrdo" (:)) ještě dnes, druhý den od projekce. P.S Omlouvám se všem, kterým přijde povrchní koncipovat komentář jako srovnávačku mezi dvěma určitými snímky, ale každý kdo tato geniální díla viděl mi jistě dá za pravdu, že je to "akce" nevyhnutelná a jistě i logická. (07.04.2009)

Smekám klobouk, tohle je opravdu maso! John Woo se s Hong Kongem mohl rozloučil různě. Mohl jít zapálit svíčku na hřbitov, mohl jít na střechu vypustit bílou holubici, mohl poprvé v životě natočit romantickou komedii... Jenomže on místo toho natočil Hard Boiled, nechal u toho rozstřílet polovinu sociálního zařízení v Hong Kongu a nastavil jím nový vrchol celému akčnímu žánru. Je možná až trochu na škodu, že akční scény jsou dělané spíš na kvantitu a na lahůdkové "baletní" vložky jako třeba přestřelku s květináči z prvního Lepšího zítřku se tentokrát nedostalo, ale i tak je to prostě nepřetržítý, nekompomisní a snad nikdy nekončící akční nářez, kterému jednoduše nemůžu dát míň než pět hvězdiček! (12.09.2007)

Jestli v The Killer opulentní akční scény pouze rámovaly emotivní příběh o lásce a mužském přátelství, v Hard Boiled je tomu obráceně a přátelský vztah mezi policistou Tequillou a gangsterem, ze kterého se vyklube tajný policista Tony, je jen jednou ze součástí monumentálního filmu, ve kterém je před kamerou zastřeleno na tři sta lidí a jedna obrovská akční scéna je překonána druhou, a ta třetí. Film začíná přestřelkou v restauraci (během níž jsme svého času s kamarády napočítali 33 mrtvých) a vrcholí (po řadě dalších akčních sekvencí) čtyřicetiminutovým finále v nemocnici, během něhož umírají policisté, gangsteři, lékaři i pacienti (přežijí beze zbytku jenom batolata, i když jen o vlásek). Choreografie akčních scén je vystavěná jako balet, zpomalovaná, zrychlovaná a zastavovaná... Kompozice mizanscény přitom nikdy nevytváří prostorové mezery, a tak nemáme problém se v prostorách orientovat. (10.07.2002)

Give a guy a gun, he thinks he's Superman. Give him two and he thinks he's God aneb před mnoha a mnoha lety za Velkou čínskou zdí, vynalezl jeden člověk pro svého pravnuka střelný prach a ten pravnuk nese jméno John Woo.. V Hard Boiled přijde přelidněná Čína v průměru každých 24.6 sekund o jednoho obyvatele a kdyby se pan režisér omezil ve své libůstce zpomalených záběru, mohl to hravě stlačit i pod 20 vteřin. Plytké béčko s přepálenou stopáží a s akčními sekvencemi připomínajícími videohru u mě svou pověst rozhodně neobhájilo a nepomohl ani neprůstřelný hrdina se žvárem v levém koutku a s párátkem v pravém. Vzhledem k počtu vystřílených nábojnic pak není divu, že se právě na počest Chow Yun-Fata od roku 1992 v hongkongské nemocnici Maple pupeční šňůra u novorozeňat nestříhá, ale ustřeluje brokovnicí.. (07.01.2010)

Jestli vsadit na jedinou hongkongskou akčňárnu minimálně z 90. let, tak je to bezpochyby Hard Boiled. Nikdy jsem to v televizi neviděl a kdybych se k týhle pecce dostal ve správný moment, měla by velkou šanci se v mých osobních preferencích zařadit mnohem výše. Závěrečná pasáž vyráží dech i dnes a hlavní dva borci jsou prostě těžký borci. (06.08.2017)