Hard Boiled

Jestli vsadit na jedinou hongkongskou akčňárnu minimálně z 90. let, tak je to bezpochyby Hard Boiled. Nikdy jsem to v televizi neviděl a kdybych se k týhle pecce dostal ve správný moment, měla by velkou šanci se v mých osobních preferencích zařadit mnohem výše. Závěrečná pasáž vyráží dech i dnes a hlavní dva borci jsou prostě těžký borci. (06.08.2017)

Na Hard Boiled je nejlepší to, že už první přestřelka hravě překonává plány ostatních akčních filmů a prakticky se vůbec nezastaví. Filmu dominují cca 4 větší akční sekvence, které jsou střídány jednohubkami v podobě nájemné vraždy, či vyčištění pár svědků. Všechno by to bylo působivé, nebýt druhé poloviny filmu (zvláště pak poslední půlhodiny) odehrávající se v nemocnici. Ta je opravdu špičkou nápaditosti akčních scén a totálně dynamická akce střídá další, která je zabalena do dalších dvou a ty jsou překonány ještě pár akcemi. Woo na úplném vrcholu své tvorby musel snad rok neustále líbat múzy, protože kdo TOHLE natočí, fakt není odsud. V rámci žánru i slušný scénář a výborná hudba. [Přesná stopáž: 128 min] (16.06.2007)

Další ukázkový akční spektákl z dílny neodiskutovatelné legendy žánru – Johna Woo. Woova bravurní rozlučka před vstupem do Hollywoodu vyniká kromě vymazlených akčních scén i nezvykle otevřeným přístupem k násilí, což si vymohlo dosti razantní cenzorské zásahy. Odlétávající střepiny, mezi explozemi elegantně padající těla, krev stříká proudem a mezi tím vším Chow-Yun Fat v ostré střelbě ze dvou pistolí. A vše korunuje vydatné předlouhé finále v nemocnici s mistrovskou instrumentací akčních scén. Škoda, že mistrovy poslední opusy za oceánem dopadly tak, jak dopadly. (25.01.2008)

Tak to jsem fakt čuměl. Větší počet mrtvol (a hlavně těch nevinných civilistů) jsem ve filmu opravdu neviděl. Ať jsou americké akční filmy jakkoliv násilné, tak tohle byl fakt masakr. U závěrečné demolice nemocnice jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Zpomalovačky Johna Woo se mi velice líbily a je vidět, že zobrazit správným způsobem chlapa s bouchačkou (případně se dvěma) je u něj denní chleba. Ale já prostě potřebuji v akčním filmu nějaký hmatatelný smysl toho všeho střílení. Tady jsem ho vůbec nemohl najít. V Hard Boiled se pálí o sto péro, postavy jednají na můj vkus velice divně (prostě jak ve východím filmu, že?) a hrdina? Pro mě tam žádný nebyl. Musím ale pochválit tu dlouhou akční scénu, kdy Chow Yun-Fat vystřílí dvě patra nemocnice bez jediného střihu. PS: Já dávám přednost americké tvorbě Johna Woo, i když je pochopitelně značně přibržděná. Mě se to tak líbí víc. FACE/OFF (17.09.2005)

Je mi líto, ale tohle se Johnovi Woo moc nepovedlo...Akční scény jsou sice na neskutečné úrovni, ale jsou vlastně i tím jediným, proč se na "Hard Boiled" podívat. To, že je příběh jen jakýmsi odvarem mnohokrát viděného by absolutně nevadilo - ovšem v tom případě, že se mi dostane velkorysé porce emocí, tak jako to bylo například v případě brilantních "Lepších zítřků"..."Hard Boiled" ovšem právě v tomto trestuhodně selhává, nevtahuje mě do dění ( takže je čas si uvědomit tu spoustu logických nedostatků - proč se proboha hlavní padouch zabarikádoval v nemocnici?!) a posléze dokonce nudí. (09.05.2006)