Wednesday

Středy bylo třeba. Jednak se ze světa přiteplených slůňátek a močopudných sirotků s opětovně nabytou záhrobní hravostí vrátil velký Tim v celé své morbidní síle, druhak se ukázalo, že materiál pro náctileté retardéry nemusí nutně vypadat jako plagiátorská lobotomie typu Heryho Potrata nebo pásová rakovinotvorná ultralobotomie typu Upířích akademií, deníků a Satan ví čeho všeho ještě, třeťak se na výsluní zaslouženě dostala mimicky dokonalá nihilgotka naprosto xežrání – slečna Ortégová, no a čtvrťak si zase jednou od cévkování dědy Daglese odskočila před kameru Kateřina Zeta Jonášová a ukázala, že lze stárnout s grácií a i bez přídavků výraznějších konzervantů, přičemž samice i po datu spotřeby nemusí nutně hned zplesnivět a i ve svém požehnaném věku může pořád být skoro Alfa. Prostě milý, hravý, zábavný a scénáristicky příliš nedebilizující seroš s mnoha rozkokošnými hřbitovními detaily, plně ctící tradice Adamsovic klanu a s atmosférou silně připomínající legendární Buffy. Tudíž jedinou škodou zůstává, že se toho satanžel chytla neomarxistická platforma demagogické patodiverzity, kterou však Tim až na dva drobné pomrdy naštěstí téměř dokázal udržet na duhové uzdě. Při pohledu na nigerijskou negrosirénu by Homér patrně kapku proškrtal Trojskou válku, protože by Paris (samozřejmě senegalský mouřenín) prostě vyprcal krásného Hektora (nebinární transvestita) a vše by zůstalo doma, a to včetně Odysea a jeho náruživě žárlivého achujského manžela Agamemnóna. A to, že má příznačně zženštilý tlustý šprt bez kamarádů – Evžen – dvě maminky, není, milí soudruzi, legálně ani biologicky možné. Mohl by mít maximálně jednu maminku a jednu lesbotetu (A ne, nemusí ji říkat tati!), popřípadě dvě lesbotety, které by oslovoval třeba „matky na lízing“. Ovšem vzhledem k absenci dalších patoincidencí nic, kvůli čemu by si jeden okamžitě musel zalívat oči voskem a připoutávat se ke stěžni. (30.11.2022)

Addamsovu rodinu zbožňuju a samozřejmě jsem si postupně našla zálibu ve všech formátech na tohle téma, juvenilní animáky nevyjímaje. Nicméně po letech od původního nápadu papá Addamse (Addamsovi poprvé vyšli v novinách v roce 1938) se nám rodinka rozdrobila do spin-offu Wednesday společně s tím, že pubertální hrdinka hraje hlavní roli i v muzikálu Addams Family Andrew Lippa (2009). Nejsem si jistá, že právě tohle je ideální cesta pro moderní pokračování Addamsových, ale pokud to značku udrží živou, tak to zřejmě musí stačit. Koncept seriálu kombinuje schémata kolem internátních škol s mladistvými monstry (zdravíme Monster High), ale primárně je to detektivka, což je vlastně škoda. Takže cosi dobrého se tu najít dá, například příbuzní Addamsovi ve vedlejších rolích nebo zábava s otci zakladateli. Někteří spolužáci Wednesday jsou zajímavá monstra, ale to je asi tak všechno. Uvidíme, jestli se 2. série náhodou nezlepší. (24.09.2023)

Mám rád oba devadesátkové filmy o Addamsově rodině stejně tak jako tvorbu Tima Burtona, tudíž pro mě byla Wednesday povinnost. Myslím, že Burton byl skvělou volbou do režisérského křesla, byť je pravda, že jeho poslední filmy nedosahují kvalit jeho starší tvorby. Během sledování seriálu jsem si nejednou vzpomněl na některý z jeho předchozích snímků - zejména na Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti a Ospalou díru. Abych hned ze začátku odbyl nějaké ty výtky, tak jsem čekal, že bude Wednesday více černohumorná a méně orientovaná na mladší náctileté publikum. Nicméně - i tak jsem si těch osm epizod celkem užil, navíc se mi líbilo, že měl seriál i lehce kriminální nádech, i když odhalení pachatele nebylo tak šokující, jako tomu bylo v případě Ospalé díry. Jenna Ortega je sympaťačka, též jsem rád viděl po delší době Christinu Ricci, coby devadesátkovou Wednesday, a celkem jsem ocenil, že Addamsovic rodinka nedostala moc velký prostor, protože mě Zeta-Jones a Guzmán zaujali o poznání méně než Huston a Julia. Rovněž mě bavila předlouhá Gwendoline Christie, zatímco postavy a představitelé studentů byli už méně zapamatovatelní. V neposlední řadě nesmím opomenout zmínit mrštnou Věc a strýčka Festera (byť mi též více seděl Lloyd). Vedle mysteriózně-fantaskní, humorné a kriminální roviny osloví Wednesday též rovinou společenskou - onen vztyčený ukazováček vůči lidem, kteří odsuzují (jakékoli) menšiny byl nepřehlédnutelný. Na závěr musím říct, že jsem si od seriálu asi sliboval něco víc, přesto bych ale lhal, když bych řekl, že jsem se netěšil na každý nový díl. Slabší čtyři hvězdičky! (10.12.2022)

Velice povedený young adult, který má tu sílu, že zaujme i letité fanoušky Tima Burtona. Bavil jsem se od začátku do konce. Má to takový ten feeling Bradavic z Harryho Pottera v té dospělejší éře, jen s tím rozdílem, že za osm epizod toho nestihli říct skoro nic kolem a plně se věnoval především hlavnímu tématu. Já tedy doufám, že to není konec, protože Jenna Ortega se v roli jednoznačně našla. Navíc super, že je to hlavně o ní, protože casting zbylé Addamsovy rodiny spíš zklamal. I z toho důvodu nakonec dávám čtyři hvězdy. Jsem spokojen v rámci Wednesday, ale jsou role, které jsou tak nesmazatelně zapsané v historii filmografie, že je nikdo jiný nemůže napodobit. Jen Christina Ricci v rámci Addamsovy rodiny může cestovat časem napříč dobrem a zlem. (01.12.2022)

Hlavní hrdinka, celá jeji stylizace, každý pohyb a minimalistické výrazy... vše famózní. Zbytek rodiny spíš uboze nechutný, žádný šarm otce, žádný půvab mámy atd. Ostatni herci se nedostali do Stranger things, tak tu dělali komparz. Celý ten příběh velkolepé pomsty není ničím originálním a jen vykrádá motivy z Harryho Pottera. Seriál stojí a padá s Vendulou. Každopádně ta drží dobře. (28.11.2022)