Jak ukrást Venuši

Velmi příjemný film s vtipnými dialogy a okouzlující Audrey Hepburn. Jaká škoda, že si Wyler liboval v naprosto příšerných sekvencích, ve kterých trapně zesměšňoval stráž francouzského muzea. Místy jsem měl pocit, že koukám na grotesku alá Laurel a Hardy:-/ Ale jinak moc povedený film s originální zápletkou. Slušné 4 hvězdy. (02.08.2011)

„Žijeme v hloupém, komerčním světě, bez víry a důvěry,“ pronese otec půvabné Audrey Hepburn, uznávaný sběratel, ale hlavně velký padělatel. Dcerunka se pak proto, aby experti neodhalili nepravost jedné jeho vzácné sochy, rozhodne exponát z muzea ukrást. Zápletku tvůrci sice nerozvíjí tak, jak by mohli a dostáváme se k ní navrch zdlouhavě, nicméně velmi potěší hned několik scén: třeba ta, jak se tvůrci vypořádali se scénou v přístěnku (a vlastně s většinou scén během krádeže), který představoval úzký prostor a tím pádem mačkající se Audrey s Peterem O´Toolem. Ten sice nevyzařuje takovým sex-appealem, ale pořád je velmi slušný. I Hepburn tak trochu znovu hraje postavu, u které dojde k romantickému probuzení. A laskavá a okouzlující herečka spíš víc jen přihrává a předvádí luxusní šaty. Nejsou to nějaké zásadní výtky, přesto je patrné, že William Wyler měl silnější momenty.. (30.07.2016)

Příjemný, pohodový a vtipný film i po letech. Ústřední dvojice je dokonalá a jejich konverzace velmi vtipná. Navíc film dovedně mísí žánr romantické komedie a poněkud netradičního heist movie, přičemž samotná loupež je skutečně dopodrobna dokonale vymyšlená a v podstatě uvěřitelná. Fajn vidět Eli Wallacha také v jiném filmu než westernu nebo kriminálce. Škoda, že podobné filmy se v současné době už netočí. (Poslední mnou registrovaný pokus je Birthday Girl, o ničem dalším nevím.) (28.12.2018)

Audrey Hepburn byla skutečně výborná herečka. V současnosti už moc takových není. William Wyler je obecně velmi oblíbený režisér. Já mám na něj takový lehce rozporuplný pohled, některé jeho filmy se mi líbily, jiné zase ne. Tento bych zařadil někde mezi. Příběh není úplně nudný a místní ochranka muzea je skupinka velmi vtipná, tudíž jsem se jednou, či dvakrát skutečně zasmál. Nějaké nadšení však nepociťuji, tudíž čtyřhvězdičková a vyšší hodnocení jsou mi záhadou. Já film vidím pouze jako klasický film 60. let. Pravda, je jeden z těch povedenějších. Bohužel jsem nedávno viděl Temného rytíře, který povstal a tak nějak podvědomě se neubráním srovnávání nesrovnatelného, takže se to na hodnocení projeví rovněž. Dále bych filmu vytkl to, že Peter O´Toole měl zbytečně moc modré oči. Film se ani příliš netrefil do mého vkusu. Za zmínku stojí pouze ta, buďme milí a řekněme, nepravděpodobně se vyvíjející závěrečná loupež. Zbytek filmu je lehce o ničem a skrývá v sobě zbytečně moc romantiky. Slabší 2*. (01.10.2012)

‌Příjemně nenáročná heist komedie s okouzlující Audrey Hepburn a charismatickým Peterem O'Toolem – chemie mezi nimi fungovala na výbornou a značnou část stopáže si vystačili na plátně sami. Skvěle je doplňoval v roli padělatele uměleckých děl famózní Hugh Griffith, který si ukradl pro sebe takřka každou scénu, ve které se vyskytl. William Wyler byl zručný řemeslník, který měl geniální čich na výběr látky ke zfilmování a How to Steal a Million to jen potvrzuje. Tímto dílem sice nevytvořil pro Paříž tak ikonický filmový monument jako je Roman Holiday pro Řím, avšak do zlatého fondu hollywoodských klasik bezesporu patří. (04.08.2019)