Paní Miniverová

Konecne genialny vojnovy film, Anglicanka napriek doliehajucej hroze WWII nadalej pestuje ruze, a snazi sa mat co najobycajnejsie dialogy- WWII je uz notoricky znama vec, vznikli 1000ce knih /kvalitna literatura/, 1000ce filmov /niektore i kulty nadcasove/ a snad miliony clankov. Takze radsej som bral tie obycajne dialogy, napokon Wyler mal pravdu, i pocas najbrutalnejsich bojov WWII jestvovali v Europe oazy kludu a pokoja - Portugalsko, island, Svedsko, z obcianskej vojny sa spamatavajuce Spanielsko uplne obisli boje 1939 - 45, ale aj Irsko bolo kludne a pohodove. S absolutnym hodnotenim nevaham . 100 % (23.07.2019)

Celý film je velmi pohodový, obsahuje spoustu příjemné romantiky a decentního humoru. Postupně se však začne válka dotýkat i hlavních postav, a to čím dál častěji, silněji, stále víc jde ze snímku cítit nástup dramatu. A na konci diváka čeká emoční maximum…a také řádně propagandistický závěr (dodatek pod The End je dost mimo mísu), který publikum už docela nepokrytě citově vydírá. Ale i přes tuto ne úplně zvládnutou tečku a určitou naivitu, která provází snímek po celou jeho dobu, jde o velmi dobrý film, který si zaslouží silné 4*. (06.08.2013)

Kvalitní válečné melodrama. Účel a smysl takového filmu je jasný. Ukázat proměnu lidí v době války a dodat jim naději. Otázkou zůstává, zda je lepší tento koncept (zdánlivě obyčejná žena v domácnosti překvapivě obstojí v nejtěžších chvílích) nebo má větší apel film plný hvězd jako Follow the Boys nebo příběh ve stylu Holiday Inn. Každopádně se docela těším na pokračování The Miniver Story. (29.08.2020)

Nádherné působivé Wylerovo lidské dílo, silně protiválečný snímek, který zároveň pozvedá a vyzdvihuje Anglickou povahu a jejich smysl pro povinnost. Konec jen podtrhuje nesmyslnost války a pomáhá morálce v boji za správnou věc. Garson je ve své roli skutečně skvělá, ostatně všechny postavy působí velice příjemně. Naprosto kouzelná je pak Teresa Wright, kterou jsem si ostatně jako v každém jejím filmu, zamiloval od první vteřiny. Více než zasloužený Oscar. (26.11.2012)

Další oskarovka za mnou. Paní Miniverová je celkem obyčejný film. Sledujeme obyčejnou anglickou středostavovskou rodinu, která žije obyčejný život. Matka a otec před sebou vzájemně tají zbytečné nákupy, malé děti zlobí, starší syn se nejprve pohádá a potom zamiluje do vnučky místní lady, kterou zlobí obyčejný nádražák, co si dovolil s ní soutěžit při výstavě růží. A do života jim pomalu, ale jistě zasahuje válka - manžel se stává říčním dobrovolníkem, syn rukuje k letectvu, občas přijde nálet, občas silná scéna (německý voják, bunkr, závěr v kostele). Abych přiznal, celou dobu jsem čekal, že dojde k nějaké tragédii a když došlo, bylo to stejně nečekané. Paní Miniverová není strhujícím pětihvězdičkovým dramatem, je to celkem obyčejný film, ale v té obyčejnosti a autenticitě (natočeno v době, kdy nikdo netušil jak válka dopadne) má překvapivou sílu. Oskara celkem chápu. (09.12.2016)