Věra Tichánková
nar. 07.12.1920
Žarnovická Huť, Nová Baňa, Československo
zem. 09.01.2014
(93 let)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko
Biografie
Věra Tichánková se narodila 7. prosince 1920 ve městě Žarnovická Huť do rodiny úředníka státních lesů a statků. Vyrůstala v Liberci a v Brandýse na Labem, kde jako ochotnická herečka a premiantka odmaturovala na místním gymnáziu. Odešla studovat chemii na pražské ČVUT.
Po uzavření vysokých škol v roce 1939 na radu Anny Suchánkové přešla na dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře k profesorům Anně Iblové, Jiřímu Plachému, Jiřímu Frejkovi a Miloši Nedbalovi. V roce 1943 byla za sbírání potravinových lístků pro odboj zatčena a několik měsíců vězněna na Pankráci, Terezíně, Lipsku a v Drážďanech. Byla propuštěna, dokončila v roce 1944 konzervatoř a nastoupila do prvního angažmá.
Nastoupila do Horáckého divadla v Třebíči (1944 – 1948), kde potkala svého budoucího manžela, herce Jana Skopečka (*1925), s nímž spojila zbytek svého života a herecké tvorby (spolu účinkovali na divadle, ve filmu i v televizi).
Oba manželé odešli do Prahy a až do svého odchodu na odpočinek zůstali v angažmá Divadla S. K. Neumanna (1948 – 1982), Městského oblastního divadla, dnešního Divadla pod Palmovkou, jehož byli oba zakládající členové. Zbylých třicet let svého života Tichánková, na rozdíl od svého manžela (jenž se divadlu a herectví snaží věnovat i nadále), v herecké roli na divadelní prkna již nikdy nevkročila.
Věra Tichánková byla od počátku charakterní herečkou, která své mnohovrstvé a mnohotvárné umění mohla uplatnit ve velkých a malých dramatických, komediálních a tragikomických vitálních, výřečných, tvrdých, temperamentních rolí.
Často představovala prosté, tvrdé venkovské ženy, jež obohacovala svým – ač nelíbivým – syrovým a „nehereckým" způsobem, kterým dokázala navýšit na věrohodnosti a životnosti. Přesto sama herečka postavy venkovských žen neměla v lásce a přednost dávala kostýmním a městským vznešeným postavám. Věra Tichánková se stala jednou z nejvýraznějších osobností své generace a často vyhledávanou nejsvéráznější a nejrázovitějších herečkou našeho poválečného filmu, televize a divadla.
K jejím výrazným divadelním výkonům patří postavy jako Dojka („Ženský boj"), Nanynka („Palackého třída 27"), Mamselle Margaretha („Fidlovačka"), Káča („Hrátky s čertem"), Klásková („Lucerna"), Panna Čiperná („Veselé windsorské paničky"), Terezka („Naši furianti"), Orsetta („Poprask na laguně"), Katrin („Matka Kuráž a její děti"), Jenovea („Hadrián z Římsů"), Beatrice („Pohled z mostu"), Bianca („Othello"), La Poncia („Dům Bernardy Albové"), Marta („Kdopak by se Kafky bál?"), Molly („Žebrácká opera"), Mary Ellisová („Podzimní zahrada"), Královna Alžběta („Marie Stuartovna"), Dolores („Pláňka"), Matka („Dům na písku"), Selka Mešjanovka („Eva krajčířka"), Strunová („Křišťálová noc") apod.
Další nemálo zajímavé kreace divákům předvedla v inscenacích „Radúz a Mahulena" (Královna Nyola), „Maryša" (Hospodská), „Jánošík" (Révayová), „Selská láska" (Baruška), „Ukradená Praha" (Margita), „Ze života hmyzu" (Cvrčková), „Cid" (Leonora), „Past na myši" (Slečna Cassewellová), „Médea" (Sbor korintských žen), „Jindřich IV." (Čiperná), „Třetí zvonění" (Ema), „Cyrano z Bergeracu" (Marta), „Tobě hrana zvonit nebude" (Smutná), „Pygmalion" (Pearcová), „Osudy dobrého vojáka Švejka" (Müllerová), „Dalskabáty, hříšná ves" (Majdaléna Pučálková), „Samotář" (Matka), „Osm žen" (Babička), „Filosofská historie" (Roubínková), „Kdo mluví s koněm" (Krásová) atd.
Do české kinematografie se Věra Tichánková dostala až po deseti letech strávených v Praze, až na prahu své čtyřicítky. Svým debutem v titulní postavě tvrdohlavé selky Anděly v kritické povídce ANDĚLA z filmu TOUHA (1958) Vojtěcha Jasného překvapila svým prostým a civilním projevem diváky i kritiky.
Od konce 50. let sehrála Tichánková řadu filmových rolí, ovšem většinou to byly malé roličky i epizodky. Po Anděle stihla v rychlém sledu postavičky pacientky Dočkalové v Gajerových SNECH NA NEDĚLI (1959), Cverencové v dramatu MSTITEL (1959) Karla Steklého i selky Anči ve Weissově filmu ROMEO, JULIE A TMA (1959).
V 60. letech sehrála postavy matek (ŽALOBNÍCI, LABYRINT SRDCE, ŽIVOT BEZ KYTARY, PRŠELO JIM ŠTĚSTÍ), manželek (LIDÉ JAKO TY, PROCESÍ K PANENCE), hospodyně (VYŠŠÍ PRINCIP), Doležalové (PÁTÉ ODDĚLENÍ), kantýnské (TAŽNÍ PTÁCI), sousedky (KOLIK SLOV STAČÍ LÁSCE?, KLEC PRO DVA), Anduly (BEZ SVATOZÁŘE), příbuzné Anky (ZLATÁ RENETA), sekretářky Loulové (ZNAMENÍ RAKA), tchyně (VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ), posluhovačky (MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ), listonošky (PŘÍSNĚ TAJNÉ PREMIÉRY) či Honzíkové (NEJLEPŠÍ ŽENSKÁ MÉHO ŽIVOTA).
V 70. letech následovaly pro Věru Tichánkovou herecké nabídky do snímků HLÍDAČ (Josefova matka), KATEŘINA A JEJÍ DĚTI (Brnoviačka), PAN TAU A CLAUDIE (guvernantka), ČAS LÁSKY A NADĚJE (Klapková), VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ a ŠESTAPADESÁT NEOMLUVENÝCH HODIN (matka), TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI a BOUŘLIVÉ VÍNO (družstevnice), DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ (vdova Půlpánová), AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ! (Pilátová zvaná Černá kronika), „JÁ TO TEDY BERU, ŠÉFE...!" (mzdová účetní), „JÁ UŽ BUDU HODNÝ, DĚDEČKU!" (sousedka), PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI (Bártová), STŘEPY PRO EVU (Tomašková) a CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (babička) atd.
V 80. letech se stihla uvést ještě jako babička (PRÁZDNINY PRO PSA, KOPRETINY PRO ZÁMECKOU PANÍ, MALÝ VELKÝ HOKEJISTA), služka (HRA O KRÁLOVNU), manželka (SVÍTALO CELOU NOC, LOVEC SENZACÍ), účetní Doušová (ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE, ANDĚL SVÁDÍ ĎÁBLA), Drábková (JSI FALEŠNÝ HRÁČ), úřednice Volrábová (JAKO JED), matka Šomková (MÁG.), matka (PŘÁTELÉ BERMUDSKÉHO TROJÚHELNÍKU), sousedka (SEDMÉ NEBE) nebo jako tetka (UZAVŘENÝ OKRUH).
Po roce 1989 se na filmovém plátně herečka odmlčela a vracela se jen příležitostně ve filmech V ERBU LVICE (žena ve špitále), KAMEŇÁK (Poláčková), ŽRALOK V HLAVĚ (stará paní) a naposledy VRATNÉ LAHVE (Lamková).
Neopomenula spolupracovat na slovenských (TRI DCÉRY, KOSENIE JASTRABEJ LÚKY ad.), studentských (STOPY, SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ, AD AKTA) a zahraničních projektech.
Četné herecké úkoly sehrála v televizních filmech (SPRAVEDLNOST PRO SELVINA, DLOUHÁ BÍLÁ NIT, RAFAN, PŮJČKA, JEŽČÍ KŮŽE, LUSTR, KOŠILE, SVĚTLONOŠ, SVĚDKYNĚ, NA HRANĚ, NAŠE DĚTI, POHŘEB atp.) a seriálech (např. ELIŠKA A JEJÍ ROD, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, MUŽ NA RADNICI, ŽENA ZA PULTEM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, BAMBINOT, CHLAPCI A CHLAPI, PŘÍPAD PRO ZVLÁŠTNÍ SKUPINU, DRUHÝ DECH, O ZVÍŘATECH A LIDECH, ČETNICKÉ HUMORESKY, KRIMINÁLKA ANDĚL aj.), kde herečka získala největší diváckou oblíbenost jako tvrdohlavá hospodyně Heřmanka v Roháčově seriálu BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI... (1972) a jako nedůtklivá babka Vendula Jirásková v seriálu HOSPODA (1996 a 1997) Jaroslava Dudka.
Její vytříbený hlasový projev nalezl uplatnění taktéž v rozhlase a zvukových nosičích („Profesor Morus", „O smutném dědečkovi", „Kdo trhá ocúny", „Prameny živé vody", „Pokus o rekord", „Zvonokosy", „Jak se máte, Vondrovi?", „Záležitost duše", „Ludvík a Václav" či „Tajemný příběh pro psa") a během čtyřiceti let ojediněle taktéž v dabingu (mj. MŮJ NEJDRAŽŠÍ, PATÁLIE KOLEM GAILLARDIE, TŘETÍ RUKAVICE, DOBRÝ DEN, PANE OFFENBACHU, ČÁRYFUK nebo VSTUPTE).
A namluvila například své kolegyně v českém válečném dramatu SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN (1963) a ve studentském snímku HRANICE VDOVY (1982). Za svoji hereckou práci získala Věra Tichánková Cenu Senior Prix (1993) a Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra (2002).
Za Jana Skopečka byla provdána od roku 1949 a v roce 1953 se jim narodila jediná dcera Marie, provdaná do francouzského Lyonu. V posledních letech života musela kvůli vysokému věku a zdravotním potížím odmítat četné nabídky na práci ve filmu a v televizi.
Jejím zcela posledním vystoupením před kamerami – jen několik týdnů před smrtí – bylo účinkování v dokumentu o jejím manželovi 13. KOMNATA (2013). Herečka Věra Tichánková zemřela po dlouhé nemoci 9. ledna 2014 v pražské Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech, měsíc po svých třiadevadesátých narozeninách. Poslední rozloučení se konalo ve Strašnickém krematoriu.
Související novinky
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Herečka
Dokumentární | |
---|---|
2013 |
13. komnata (seriál) |
13. komnata Jana Skopečka (S09E14) |
|
2010 |
Neobyčejné životy (seriál) |
Jan Skopeček (S02E01) |
|
2007 |
Příběhy slavných (seriál) |
Návraty (S08E06) |
Divadelní záznam | |
---|---|
1971 |
Marie Stuartovna |
1969 |
Taková ženská na krku... |
1961 |
Aristokrati |
Krátkometrážní | |
---|---|
1998 |
Bedřich má psy rád (TV film) |
1975 |
Smrt krásných srnců (studentský film) |
1974 |
Pěkní ptáčci (TV film) |
1967 |
Jde o peníze (seriál) |
1960 |
Stopy (studentský film) |
1957 |
Anděla |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2009 |
Historie.eu |
1998 |
Bakaláři 1998 |
1997 |
Úsměvy |
1985 |
Kavárnička dříve narozených |
Související novinky
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Fanklub
(15)- Gavin87 herečka
- Chajimwitz herečka
- krabatt76 herečka
- alanP herečka
- topi80 herečka
- realhound herečka
- Márošík herečka
- Martinus90 herečka
- Meli_854 herečka
- jedubába herečka
- paapi herečka
- noreal herečka
- Staggerllis herečka
- SantaLP herečka
- Ladyneg herečka