Šakalík

Hodnocení PO PRVNÍ SÉRII: Tenhle seriál je zhola o ničem. Noah Wyle v hlavní roli sice není úplně marný, i když profil jeho postavy přece jen spadá do profláknuté kategorie absolutně kladných, amerických hrdinů a jeho dobromyslnost mi v kontextu se situací, ve které se on i celé lidstvo nachází, leze na nervy. Seriálu by velmi prospělo, kdyby za a) vyškrtl VŠECHNY dětské role a za b) A HLAVNĚ se oprostil od zcela bezobsažných pasáží, které zahrnují oplakávání mrtvých a pohřešovaných, sentimentální rozhovory otců se syny a k uzívání nudné tlachání civilní části přeživši komunity. Jenomže seriál se svým zaměřením snaží zaujmout co největší okruh diváků, tedy i vyznavače rodinných seriálů, takže se toho nejspíše nedočkáme. Přesto se i tady několik zajímavých postav najde. Předně to je dlouhovlasý rebel Pope (hraje ho Colin Cunningham), který má docela solidní hlášky (třeba: „Mám jít neozbrojený? To jsem Kanaďan, nebo co?“ :-)) a pak taky postava, která se z toho kroužku útlocitných chová jako jediná rozumně a adekvátně situaci – kapitán Weaver (i když od osmého dílu začne magořit i on). Jinak seriál jako celek nemá hlavu ani patu, scénář je úplně bez koncepce, takže se děj nikam neposouvá, přičemž vyvrcholení poslední epizody je natolik těžkopádné, že jsem až bolestivě zasténal. Díky bohu, že to mělo jen těch deset částí. Případné druhé sérii se osobně vyhnu obloukem, protože tohle je prostě děsná ztráta času.

Docela milý norský snímek o různých podobách lásky, který v jedné části zobrazuje příběh dospívajícího chlapce Georga, který na svém horském putování za kometou potká půvabnou dívku a oba pak takovým velmi milým a neohrabaným způsobem k sobě hledají cestu. Velkou devízou této části jsou kouzelné, mrazivé exteriéry norských hor, přičemž tyto výjevy mě zahřály u srdce víc, než vzájemně potutelné pohledy obou protagonistů. Pomocí dopisů od jeho zesnulého otce se pak divák společně s Georgem přenese v čase přibližně dvacet let nazpátek, aby sledoval zcela odlišný a VELMI romantický příběh Dívky s pomeranči, a přestože je od samého počátku jasné, kdo ta dívka je, svou hloubkou dokáže tento příběh zaujmout i jinak k romantice zcela netečného křupana. Dívku s pomeranči ztvárnila Annie Dahr Nygaard, jejíž uhrančivý pohled mě nenechal dlouho usnout a vůbec se Janu Olavovi nedivím, že za ní jel až do Sevilly. :-)

Obsahově sice nic objevného, nicméně solidní režie z toho dělá docela koukatelnou záležitost i přesto, že pohled na plácající se skupinku ve vodě může po chvíli začít trošku nudit. Samotné scény, kdy zubatá rybička s ploutví nad hladinou hladově krouží kolem a vybírá si nejchutnější pamlsek, jsou ale docela napínavé a její překvapivé ataky opravdu nečekané, takže člověk sebou sem tam trhne. Diváka také uspokojí fakt, že to, že se někteří aktéři chovají opravdu stupidně, je brzy po právu potrestáno kousancem do hýždě. Akorát jsem teda nepochopil smysl počínání lídra plaváčků Luka, který pokaždé, když se žralok přiblížil na dohled, si nasadil brýle a ponořiv hlavu pod hladinu zuřivě skenoval okolní vody, jako by to bylo k něčemu dobré. No ale budiž. Plusem filmu je i příjemně kratičká stopáž, takže v globálu se dá říct, že snímek za podívání stojí.

Velmi působivá rozlučka westernové legendy Johna Wayna se stříbrným plátnem a nedlouho poté bohužel i se životem. John zde hraje v podstatě sám sebe, protože J.B. Books je jakýmsi splynutím všech slavných pistolníků, které Wayne během své bohaté kariéry ztvárnil (hned na začátku filmu také uvidíme ukázky z několika jeho slavných westernů). Stejně jako samotný John Wayne se i tato postava potýká s rakovinou a vidinou blízké smrti, s kterýmžto údělem se rozhodne vypořádat po svém. Tohle je opravdu velmi silná role, ve které Wayne dokazuje, že ač o tom někteří pochybují, byl to výborný herec. Bravurně mu sekunduje Lauren Bacall v hlavní ženské roli a doktora, který Booksovi oznámí smutnou diagnozu, si zahrál James Stewart, který po Waynově boku zazářil už v jednom z jeho nejslavnějších westernů Muž, který zastřelil Liberty Valance. Ale zpět ke Střelci. Tento film je skutečně velmi důstojným odkazem nejslavnějšího kovboje, který se s námi rozloučil jako pravá legenda – stylově a s hlavou vztyčenou.

Tohle je skutečně „klasický western“ a i když si pod tímto slovním spojením může člověk představit ledacos, osobně tento film vždycky dávám jako příklad toho, jak má správný western vypadat. John Wayne si tady zahrál stárnoucího rančera, kterému patří pozemky široko daleko, což není každému pochopitelně po chuti, obzvláště pokud padnou do oka mocnému konkurentovi. A tak když se dva kohouti potkají na jednom smetišti, nic dobrého z toho nekouká. Tenhle western obsahuje spoustu parádních přestřelek, je natočen v krásných exteriérech a kromě Wayna si tady zahrála spousta známých herců (třeba hlavního záporáka Murphyho ztvárnil Forrest Tucker). Zajímavostí tohoto filmu je, že se v něm potkávají dvě ikony divokého západu – Billy the Kid a Pat Garrett, kteří si tady docela rozumí, přitom ve skutečnosti se Pat Garrett coby šerif Lincolnu proslavil právě tím, že zabil Billyho Kida :-) Což ale pochopitelně neznamená, že zprvu nemohli být přátelé. Ale to ponechme stranou. Osobně tenhle western považuju za jeden z nejlepších filmů Johna Wayna, který i ve svých třiašedesáti letech měl kovbojského charisma na rozdávání.

No, řekněme si na rovinu, že žádný zázrak to skutečně není. První hodina, kdy se tři Amíci rozhodnou čmuchat v zapadlé polské vesnici (přičemž ani jeden z tamních domorodců Polsko neviděl ani na mapě), je velmi nezáživná a obsahuje jedinou zajímavou pasáž, kdy obě dívčiny bloudíce v mlze pohlédnou do tváře ďábla. Když už se zdá zápletka s fanatickými křesťany dostatečně vyhrocená, překvapí filmaři opravdu nečekaným dějovým veletočem a v posledních dvaceti minutách nabere film na tempu i zajímavosti, pač posednutí ďáblem a následný exorcismus patří k tomu nejlepšímu, co může divák ve světě hororů spatřit. V tomto případě je sice vymítání velmi odfláknuté, nicméně samotná grandiózní image ďáblem obdarované dívčiny si s ničím nezadá a následný masakr křesťanského obyvatelstva potěší srdce nejednoho antikrista. Celkově se sice jedná jen o velmi průměrný film, ale některé pasáže opravdu stojí za to.

Tohle je spíše westernová komedie, kde má humor nad akční stránkou navrch. John Wayne se tady ujal role zbohatlého zlatokopa, kterážto role mu překvapivě dobře sedne, přičemž partnerkou mu je krásná Capucine (která se později přesunula do Evropy a zahrála si například v Růžovém panterovi). Přestože je tento film poněkud poplatný době a svým poněkud ztřeštěným příběhem tu a tam připomíná laciné americké komedie šedesátých let, právě přítomnost Wayna a jeho uštěpačné poznámky jej pozvedají do mírného nadprůměru filmové zábavy. Škoda snad jen té úvodní a závěrečné bitky, které ve snaze být co nejvtipnější, uchylují se až ke groteskním pózám, které ale filmu šeredně nesluší. Za zmínku stojí úžasný Ernie Kovacs v roli mazaného podvodníčka Frankieho, pro kterého to byla jedna z vůbec posledních rolí (zemřel v roce 1962).

Další parádně vygradovaná jihokorejská záležitost, která opětovně pojednává o pomstě, i když v tomto případě pomstu nevyvolá vztek, nýbrž pocit absolutní bezmoci a beznaděje. První hodina je jen pro silné povahy, ale to ne kvůli nějaké obzvláštní brutalitě či násilnosti snímku, ale spíše kvůli mistrně zobrazenému lidskému hyenismu a opovrženíhodné lhostejnosti. To v divákovi doslova pění krev a říká si, že násilí je někdy opravdu jediná správná odpověď (pozor SPOILER – což záhy pochopí i hlavní hrdinka :-)) Ve své druhé části vezme pozvolné tempo vyprávění za své a věci se dají rázem do pohybu. V této pasáži si film tak typicky asijsky na nic nehraje a zobrazuje násilí takové, jaké je. Překvapivě právě v těchto momentech se dostane prostoru i několika úsměvným scénám (útes, fazolová mast, starý muž), což je v kontrastu s dechberoucí dynamikou spravedlivé vendety překvapivě účinné. Škoda snad jen těch posledních dvaceti minut, které jsou tam vyloženě navíc, ty si už filmaři mohli odpustit.

Pomineme-li prvních, naprosto zbytečných 20 minut, jedná se o atmosfericky docela povedený horůrek, který je ale obsahově velmi prázdný. Britové zasadili děj tohoto beast-hororu na staré šlechtické sídlo, což je sice anglicky stylové, jenomže tato prvotřídní kulisa zůstala zoufale nevyužita. Skoro celý film se odehrává v podkroví, případně ve stodole, takže majestátné chodby a rozsáhlé sály domu zejí prázdnotou, přitom vzít to do ruky někdo schopnější, mohla to být parádní filmařina. A potom ty postavy. Jejich dementní chování a k neuvěření pitomé plky jsou sice adekvátní jejich věku, nicméně divák po chvíli ztratí trpělivost a přeje aktérům co nejrychlejší smrt (což ale na druhé straně většina z nich brzy splní :-)). No a když na konci vyjde najevo, vo co vlastně gou, což jen tak btw není vůbec žádné překvapení, zanechá film po sobě spíše rozpaky. Celkově ale musím říct, že jsem čekal daleko větší kravinu. Tohle bylo ještě docela koukatelné, přičemž ta scéna s brokovnicí je opravdu výborná. :-) Za ní přidávám třetí hvězdu.

No, tak to teda nevím. Přestože je tento příběh dostatečně temný na to, aby diváka zaujal, a hlavní polozápornou postavu Ahaba hraje samotný Danny Glover (s úžasně chraplavým hlasem), celkově tohle levné béčkové fantasy vzbuzuje spíše rozpaky. Hlavním důvodem budiž velmi omezená výprava, která se spokojí se zhruba sedmi ušmudlanými drakobijci a jedním obrněným kočárem, který pohání bůhví co (tipl bych to na ten dračí olej). Zjizvený Glover sice ve své honbě za pomstou dokonale zmagořil, což dává neustále na obdiv, ale kromě něj jsou ostatní postavy zoufale nevýrazné. Kromě finálního setkání s Bílým drakem a pár přeletů jeho druhů nad kočárem, se ve filmu vlastně vůbec nic neděje a přiznám se, že jsem u toho tu a tam podřimoval. Samotný konec sice ukáže Ahaba v pravém světle a ledacos se vysvětlí, jenomže tu prázdnotu v divákově nitru to už nenasytí. Přestože si tenhle film rozhodně dvě hvězdy nezaslouží, já je přesto z úcty k fantasy žánru udělím.