Martrix

Bizár na farmě a masakr v nemocnici. Vampyrovečkin Shaun a dost vostrý kuřecí, muselo skalní fandy potěšit, na druhou stranu to byla poněkud pofidérní sešlost s podivným průběhem. V nemocnici to atmosférou nesedělo k tomu zbytku, ale chápu proč to tam bylo. Tato epizoda byla vcelku bohatá na události, ale dramaturgicky je podivně nekompaktní. Na druhou stranu, co by kdo pořád chtěl? S každou další řadou se násobí očekávání namlsaných fanoušků, ale ono to donekonečna nahoru šroubovat nejde. I proto vítám zvěsti o ukončování seriálu. Ono už v této řadě vše spěje k nějakému masakru, který nepochybně několik silných postav nepustí do té poslední, takže čekám silné finále. Butcher se totiž zase předvedl, Homelander je jen krůček od exploze a Banda pořád dostává na všech frontách za uši-jednotliví členové jsou na sračky... .

Shane Black měl rok 1987 velmi pestrý. Zahrál si v Predátorovi a realizovaly se jeho scénáře Smrtonosné pasti a Záhrobního komanda. Na šestadvacetiletého cápka dobrý. Zvlášť když zvážíme, že se dva z těch projektů staly úspěšnými značkami. Potíž Záhrobního komanda je v tom, že to není horor s dětskými postavami, ale horůrek pro děti. Takže žádný praděda Stranger Things se nekoná, ba ani strejda To. Absence hororu a dětské hlavní postavy by nutně nemusely vadit, pokud by byl aspoň trochu nápaditý příběh, nebo kdyby lépe fungoval humor. Nějaké náznaky Blackovského špičkování se objevily, ale bylo jich málo. Takže jediné co se dá pochválit jsou masky, triky a umírněná stopáž. I když...ono to sice vypadá jako filmový pravěk, ale v druhé půlce osmdesátek už nebyly dobré triky výsadou jen pro vysokorozpočtové filmy a kvalitní masky byly k vidění čím dál častěji (Predátor, Vetřelci, Moucha nebo Hellraiser). Takže pokud bych bral vizuál Záhrobka jako skorosamozřejmost, nezbylo by mi těch pozitiv moc. Podruhé si tento film jistě nepustím - jako dospělý nejsem main target group. Velmi slabé tři.

Podle Star Wars od George Lucase....píše se v úvodu závěrečných titulků. No, to bych taky mohl dát k chlebu s máslem cedulku, mazáno podle Zdenka Pohlreicha. Spokojení budou frflalové, kterým chyběly souboje se světelnými meči v Plechohlavovi. Taky ti, kterým připadaly dosavadní seriály moc zašmodrchané. Tady se nemusí bát, nároky na IQ jsou minimální. Taky budou nadšení věční rýpalové. Ti budou rozebírat co je to čestný boj....Jediové neútočí na neozbrojené, ale nemají problém útočit zezadu, případně v přesile x na jednoho? Hm... . Co by se tak dalo vyzdvihnout? Úroveň soubojů, smrt mě nesympatické postavy, odvaha zabít sympatickou postavu, výrazný záporák s překvapivě neklišoidními motivy a...to je za mě asi tak všechno. Akolytka opět oplývá stupidními dialogy(a to je jich oproti první epě třetina) a nelogičnostmi, ...pořád je to jen vážně se beroucí kosmopohádka. Holt si musím počkat na Andora...to je aspoň chytrá kosmodramůvka.

Americká sváteční pohádka o překonávání překážek, které hlavní postavě brání dostal se domů za rodinou, ale také o toleranci. První půle byla nezáživná....patřím ke generaci, která strávila ve vlacích, autobusech, letadlech ekonomy třídy a MHD spoustu hodin, takže mi většina nepříjemností kterým Neal čelil nepřipadala vtipná. Navíc já tolerantní nejsem a opruzáka bych sroloval pod sedadlo už v letadle. Ale jak se začaly hromadit překážky a tvůrci se trochu odvázali, začalo to být vcelku OK. Závěr byl zcela cíleně proemočně vytuněný na volume 100...milujme se a žerme krocany. Nic podle mého gusta, ale chápu...cílovka byla jistě spokojená.

Turteltauba, Sieferta, Swerdlowa a Goldberga bych posadil do čtyřbobu a pustil z mamutího můstku v Kulmu. Bez přileb, suspenzorů a s bowlingovou koulí v zadním kufru.  Herci vcelku OK, sportovní stránka věci...dejme tomu, ale to zbytečné vytunění/pokřivení skutečného příběhu a ohavný závěr s tleskáním, to je hnusek. Lidi sice milují příběhy o looserech kteří se nevzdávají, ale tohle bylo v druhé půli tak podbízivé a vybájeně kýční... . No, co se ale od někoho jako je Turteltaub dalo čekat jiného? Jediný opravdu zábavný film vypotil až 25 let po Kokosech. A páni scénáristé? Swerdlowovi to trvalo dokonce skoro třicet let a ti zbývající dva měli aspoň dost soudnosti, aby s tím sekli. Přestože jsem tvůrcům naložil, nebudu hovado a za pár slušných frků a Jamajka good vibes dám sice upocený a zhulený, ale tři *. "Když Švýcaři uviděj pěknou holku, řeknou eins, zwei, drei a přejedou ji bobama".

Dnes už New York za atraktivní prostředí nepovažuji a kulturní rozdíly tvůrci nevyužili zdaleka tak, jak by mohli. Známý četnický popěvek a skřetčí Louis ozvučený Františkem Filipovským jsou fajn, ale v první půli filmu je to jediné, co dostanete. Zpestřením je snad jen taneční vsuvka, která byla zvláštním pokusem odlehčit ono "zapletení se s gangy", které obsah zmiňuje. V druhé půli je to o dost lepší, ale na vyspravení výsledného dojmu to nestačí.

Vince Vaughn a Ben Stiller si spolu v roce 2004 zahráli hned ve třech komediích. Abych byl přesnější...v blbokomediích.  A protože jsem Zprávař: Příběh Rona Burgundyho viděl včera, mohu klidně říct, že Vybíjená je z nich ta nejslabší. Za feel good vibes palec nahoru, sportovní prostředí je vždycky bonus navíc a camea filmové fandy potěší...to jistě ano, ale jinak je to obsahově řídké...velmi nenápadité (jako ostatně všechna dílka Rawson Marshall Thurbera). Fóry stály na Stillerovi, jehož postava byl ukázkový mamrd na speedu a pak na hrubém humoru a la uklouznutí na slupce od banánu. Rány míčem, případně hasákem do ksichtu, zadku... . Nicméně i obyčejná dortová bitva může ve správný okamžik pobavit, takže jednou za čas...proč ne. Jenže pro mě je to třetí blbina za sebou, takže prostým srovnáním... víc než tři dát nemůžu.

Tvůrce ještě nemusely brzdit změny ve společnosti...pomalu se šířící cenzura, díky které se dnes "pálí" některé knihy a mnohé filmy se dostávají na index nežádoucích pro veřejnou produkci bez editace obsahu. Případně musí být takové filmy opatřeny vysvětlením, že se obsah neslučuje s nově vybojovanými standardy... . Takže tenkrát si ještě mohli dovolit dělat srandu i z rasismu. Paradoxně trochu pokryteckou srandu, protože kromě pár cameí obsadili jen jednu černošku a ještě do vedlejší role. Nicméně s výjimkou této "ukrutné nekorektnosti" je pokračování tak trochu bez koulí...jakoby tvůrcům čas obrousil hrany. Devět let je dlouhá doba a za tou opatrností může stát i prostý fakt, že sice šnečím tempem, ale tvůrci přidospěli. Ale přiznám se, že první půli filmu mi to velmi vyhovovalo. Kadence fórů se sice zmírnila, ale s nimi ubylo i těch vysloveně trapných. Současně se opět objevily i velmi dobré scény, jako třeba Brick a jeho balení sekretářky...Kristen Wiig i Steve Carell byli skvělí. Trochu se zvážnělo i díky zápletce...už nejde jen o poměřování si pinďourů, ale taky o rodinu. Přesto se to podařilo pěkně zkombinovat. Zatímco u prvního dílu jsem byl držen v zóně zájmu především tou kvantitou vtípků, tady jsem se několikrát i nahlas zasmál...a to se mi moc často neděje. Velká škoda, že druhá půle nabízí jen jednu vrcholovou scénu...další souboj štábů, kterých je tentokrát ještě víc. Sice není tak vtipná jako ta první, ale opět jde o neskutečnou směs cameí v jednom filmu. Sacha Baron Cohen za BBC, Kanadu reprezentoval Jim Carrey, Marion Cotillard, Kirsten Dunst, Liam Neeson, Vince Vaughn, Will Smith, John C. Reilly, Kanye West... . A pokud je vám to málo, tak se na natáčení zastavil i Harrison Ford a Minotaurus. Přiznám se, že i když o tomto typu blbokomedií píšu často s despektem, tak jednou za čas na ně mrknu rád. A trochu se bojím, že dnes už si nikdo netroufne je dělat. Takže i když jsem Zprávaře viděl poprvé, dám z nostalgie o hvězdu víc, byť je jednička lepší a ani ta za čisté 4* není.

Na tento kousek vám nebude stačit jen smysl pro humor. Budete potřebovat i spoustu nadhledu a když myslím spoustu, nemám na mysli třeba střechu brněnského AZ Toweru, ale spíš vesmírnou stanici Mir. Pokud jste viděli Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga, budete mít vcelku dobrou představu, co vás čeká. Společným prvkem není jen Ferrell jakožto spoluautor scénáře a současně hlavní postava, ale taky hromada trapných, dnes echt nekorektních a buranských fórů, mezi nimiž jen občas zasvítí nějaký opravdu vydařený. Je to další film z chtěně blbých amerických komedií u kterých si můžu hlavu ukroutit, jak se tohle může někomu líbit, ale současně jsem si vědom, že ty vydařené fóry jsou chytré...tzn. tvůrci nejsou idioti...jen si to nejspíš myslí o velké části diváků, takže se jim snaží trefit do vkusu. Když zmiňuji subžánr chtěně blbých amerických komedií, tak mě napadnou jména jako Seth Rogen, Ben Stiller (tady dokonce i se svým tátou), Steve Carell, Vince Vaughn, Luke Wilson, Kathryn Hahn .... Tak ti všichni si ve Zprávaři zahráli. A myslím že nebylo složité je tam dostat, protože bych si tipnul, že je spojuje stejný smysl pro humor. Nejspíš ze stejného důvodu se zúčastnili Christina Applegate, Paul Rudd a Tim Robins, ale i neherci, kteří jsou ve filmové branži známější jakožto producenti nebo režiséři, jako třeba Judd Apatow. Muselo to být opravdu vypečené natáčení a troufám si říct, že se z té jízdy něco do filmu dostalo. V tomto ohledu mi to připomíná Apokalypsu v Hollywoodu...také projekt, kde se sešla pro diváka hvězdná jména, která spojují nadstandardní vztahy. Někdy je to na škodu, protože fór u kterého se tvůrci mohli umlátit smíchy, může diváka který u natáčení nebyl, zcela minout. V té kvantitě se ale najde i pár vydařených okamžiků, jako byla třeba bitva televizních štábů...to se přiznám, že jsem na chvilku přestal nechápavě kroutit hlavou, ale přešel jsem do uznalého povytažení obočí. Abych to neprotahoval...je to blbina, konina...ale dnes víc než kdy jindy je potřeba ocenit, že se vás někdo snaží jen a jen pobavit. Své intoušské já pošlete spát a zaktivujte v sobě nablblo, které vám pomůže zresetovat mozek líp, než rána palicí do hlavy. PS: dodatečně jsem se dozvěděl, že to opravdu není náhoda, že se vedle sebe objeví tolik (víceméně) komiků. Můj filmový slovník je díky tomuto filmu obohacen o výraz Frat Pack.

Co se nedá Amíkům upřít je jejich vynelézavost v obchodu. Ať už to jsou reklamy na krabicích od cornflakes, product placement, multi-level sales nebo prodej neléků, jsou schopní to dotáhnout do extrému a vydupat z jakéhokoliv obchodního modelu maximum - zákazníkům lhát, manipulovat s nimi, zabít je...cokoliv, jen aby prodali. Námět Jonesů může posloužit jako skvělá příručka pro studenty marketingu...prodávání kastrolů a vysavačů prostřednictvím šmejdů, to už dávno nefrčí. Teď tady máme vyšší level, jakýsi hybrid product placementu, který neprodává skrze filmové postavy nebo celebrity, ale využívá k tomu přímo v terénu marketingové jednotky - falešné rodiny. Už v tomto okamžiku se rýsuje skvělý materiál pro sociální satiru, kde se autoři vysmějí lidské stádnosti, povrchnosti, malichernosti... . Ukazuje se jak snadné je ovlivnit úsudek někoho, kdo ani nemá vlastní vkus a tak se opičí... . Tudy ale Borte nejde. Ani nemusí. Protože neovce to pochopí hned(už dávno to ví). Těžiště filmu posunul od těch snadno ovlivnitelných "obětí" k členům "rodiny", konkrétně k Steveovi a Kate. Sledujeme tedy zprvu vcelku banální vztahovou zápletku na pozadí příběhu o teréních influencerech. Klasický příběh o udržitelnosti zdání něčeho falešného a současně bránění se něčemu opravdovému. Především díky Demi a Davidovi to fungovalo velmi dobře, takže bych se spokojil i s klasicky americkým koncem. Jenže tvůrce překvapil. Závěr je velmi povedený  a dokonce doručil silný moment, který vyslal další pointičku...zatímco v zaměstnání, zvlášť v obchodě jsme snadno nahraditelní, v osobním životě už to tak snadné není. I proto by měl být vždy na prvním místě. Velká spokojenost. PS: Opět se velmi osvědčilo nečíst si žádný obsah, nesledovat trailery... . Pokud jste došli až sem, film si stáhněte, ale mrkněte na něj až třeba za měsíc, spontánně bez průzkumu... .