Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (3 282)

plakát

Přiznej se, Fletchi (2022) 

Jon Hamm je velký sympaťák. Navíc byl přezvučen skvělým Janem Šťastným, takže se všechny ty průpovídky a špičkování, kterými scénář nešetřil, velmi příjemně poslouchaly. Verbálního humoru bylo požehnaně a většinou v dobré kvalitě. Bez něj by šlo o nepříliš vtahující a originální kriminálku, jakých vypotí HBO, Hallmark a podobné stanice desítky. Díky fajn hercům, dabingu na vysoké úrovni, velmi slušným dialogům a několika povedeným vtipnoscénám, jde o odlehčenou jednohubku, která má potenciál přerůst v další minisérii.

plakát

Bohatství chudých (2016) 

Už název vzbuzuje podezření, že půjde o megaklišé. Stačí si přečíst název a obsah, mrknout do galerie a pointa vám bude zřejmá. Boháče sice nesnáším...ale proti penězům nic nemám... . To je asi jediná věta, která zazní a stojí za zamyšlení. Zbytek jsou po povrchu klouzající moudra, prostřídaná povykováním a plácáním blbostí. Zpracování je a la Troška po třiceti letech...akorát v italsky uječeném stylu, kde většina herců přehrává jako prase a ten zbytek hrát neumí. Takže co? Přiznám, že po patnácti minutách jsem chtěl ukončit projekci. Nicméně burani v hotelu občas zaperlili a když se přidala linka strýce, který předstíral chudobu...tam mě to i bavilo. To už mělo parametry kvalitní komedie. Ale to se bavíme tak o dvaceti minutách z celkové stopáže. Závěr sklouzl zpět do klišé, ale to už jsem měl tuhle rodinku ryzích křupanů pod kůží, takže jsem se na tvůrce nezlobil.

plakát

Banda - U nás rudý prapor stále vlaje (2024) (epizoda) 

Opět se potvrzuje, že epky bez Homelandera jsou poloviční. Ta postava je tak skvěle napsaná a především obsazená, že je zbytek osazenstva občas jen za křoví. A bohužel se to týká i Butchera, který je už třetí díl v jedné poloze. Obsahově jsme se zase nikam neposunuli, ale díky Homičovi to nuda nebyla. Nicméně....nepředvídatelný gejzír nápadů se tentokrát rozhodně nekoná. Vcelku už chápu, proč vypustili tři epky najednou. Až od třetí to začíná stát za to.

plakát

Banda - Život mezi hnilobami (2024) (epizoda) 

Ano, na patnáct minut byla Banda zpět, ale nejde si nevšimnout, že obsahem toho zbytku neohromuje. Tvůrci přešlapují na místě a odvádí pozornost občas cameem, záběry na péro Mr. Půlkina, nebo na nechutňárny s lízáním prdelí. Lepší než první epa? Za mě ani ne, jen je trochu akčnější a nechutnější. Pořád to není tak úplně ono.

plakát

Banda - Oddělení podpásovek (2024) (epizoda) 

Ani asspic Butcherovic páté díry nedělá tuto epku ostrou a zajímavou tak, jak jsme byli zvyklí. Víc černochů, víc gayů....spíš než Baník, pyčo!, je to FC Most, vole. Miss žárovka vypadá nepochopitelně staře, rybák s tretrou jsou jen do počtu...nebýt standardně výborného Houmiče a nesmrtelné Miss Turecko, byla by to dost nuda. Zatím zklamání, které mírní jen radost, že jsou The Boys zase zpět.

plakát

Star Wars: Akolytka - Osud (2024) (epizoda) 

Flashbacková epka ve které se tvůrkyně (bohužel) nespokojily s pouhým vysvětlením, co stojí za rozdělením dvojčat, resp. nenávistí Mae k Jediům. Rozhodly se jít do hloubky...jenže do míst, kam se jen málo SW fanoušků touží nořit. Nejsem tiktok generace, která vše potřebuje instantně a zrychleně, ale tohle bylo i na mě zbytečně rozvláčné. Ten vztah/rozdíly mezi děvčaty... to šlo divákovi zprostředkovat méně doslovně. Kdyby se scénáristky spíš než vztahovými kotrmelci pověnovaly logice... . Že by ten požár působil moc věrohodně... . Z jednoho spáleného sešitu shoří kovová, kamenná budova a silou obdařená tlupa čarodějnic se otráví kouřem? I když se to v rámci příběhu servírovalo malé Oshe a prostoduchým divákům...je to přeokatě naivní. I ti nepředvídaví diváci tuší že výjde najevo, že požár i povražděný coven má na svědomí někdo další...nejspíš postava v pozadí...mistr Mae. Možná tvůrkyně podceňuju, ale zatím mi k tomu dávají spoustu příležitostí. Jediné co považuju za pozitivum je, že se na scéně (byť asi jako slepá ulička) objevily čarodějnice a že se rozmlžil původ dvojčat. Nicméně pořád je to velká slabota. Tahle epa měla být zdrcnutá do patnácti minut a měla být úvodník první epizody. Pokud to bude i nadále takhle nedynamické, tak půjde o další SW průser.

plakát

Malasaña 32 (2020) 

Scénář psali čtyři lidi a přesto je největší slabinou. Hodinu a čtvrt sledujeme projevy zla, lekačky a různě duchálie. Vidíme jak to obtěžuje celou rodinu a s povděkem kvitujeme, že je to bubání v solidní kvalitě a že graduje. Jenže bez příběhu to nestačí. Pro mě osobně je právě ten origin ducha, nebo místa tím nejdůležitějším. Lítajíci příbory, houpajíci se prázdná křesla, pařáty ve tmě....to jsou ohrané propriety....pouhé doplňky pro zatraktivnění příběhu. Škoda, že je to dramaturgicky tak neobratně poskládané. To rozkrývání oč jde, mělo začít aspoň o půl hoďky dřív. Sice by se našlo i pár dalších výtek, ale tato je zásadní. Pintó je šikula, snad se mu do rukou dostane nějaký lepší scénář.

plakát

Občanská válka (2024) 

Spojení Garlanda s A24 dává perfektní smysl. Nemusí se mi od nich líbit vše, ale zatím to vypadá, že se od nich průměrné mainstreamové břečky nedočkáme. Zatím byl vždy na prvním místě scénář a neotřelá nebo naopak poctivá filmařina, která plně vykompenzovala nižší rozpočet. A samozřejmě ten typ herců, pro které je kvalita scénáře a osoba režiséra aspoň o chlup důležitější, než prachy. Garland ukázal co si myslí o lidech už v 28 dní poté. A v každém dalším filmu potom odhaloval jak primitivní a krutá jsme rasa, když dojde na lámání chleba. V Devs to dotáhl zatím nejdál. A teď tady máme Civil War. Pro někoho je to takový miloučký vzkaz prezidentovi, resp. nejmenovanému kandidátovi...hele kámo, pokud budeš pokračovat v rozdělování občanů této země, pokud budeš ponoukat k rozbrojům...může to dopadnout takhle. Ty můžeš dopadnout takhle. Protože v USA dřepí spousta latentních zabijáků, kteří si velmi rádi najdou nějakou tu záminku pro střílení, vraždění, rabování...pro chaos ve kterém se ztratí, že jsou vyšinutí, neschopní frustráti. Garland nám je ukazuje s mrazivou věrohodností...všichni známe někoho kolem sebe, kdo by byl těchto zvěrstev schopen. Hlavní postava se svěří, že dělala válečnou fotografku hlavně proto, aby její fotky sloužily jako varování. Podívejte, takhle se válčí a umírá ve světě. Hleďte na válečné hrůzy a utrpení a dávejte pozor, ať nedopadneme stejně. Ano, to dává smysl. A je velká škoda, že je tento vzkaz pohřbený pod působivým vizuálem a poměrně dost akčními...intenzivními výjevy. Zvlášť poslední třetina se zbytečně moc soustředí na autentičnost občanské války. I tak je ale vidět, jak se Jessie transformuje z kukly do můry. To aby mohla nahradit Lee...tak, jak už to v přírodě chodí. Netuším, jak se na tento film koukalo Američanům...zvlášť těm militantním pakům, kteří si po večerech leští poloautomatické pušky a před spaním místo oveček počítají náboje. Já se kochal skvělým vizuálem a oceňuji i Garlandův pokus varovat lidi stejně, jako postava Lee...neblbněte, tohle je sice jen film, ale k realitě má velmi, velmi blizoučko. Tohle není postapo, ale "preapo". Pro mě byla první třetina výborná, druhá velmi dobrá a závěr dobrý... . Takže 4*.

plakát

People, Places, Things (2015) 

Intoušská komedie se srdcem. Jak to myslím? Je to o intelektuálovi, nebo intoušsky napsané? Od obojího trošku. Will je velmi racionálně uvažující postava, ale s takovým uvažováním u žen nepochodíte. Ženy jsou racionalitou-přístavem, kotvou, kontrolou přitahovány, ale samy představují emoce a emoce...to je bohapustý chaos. Jenže Will je ženami obklopen. Má dvě dcery...malé mutantíky...napůl jako on a napůl jako jejich matka, která touží po něčem jiném, než má s Willem...je tak zmatená, že ho vymění za ...jiného racionála. Co s tím, když respektujete vůli partnera? Will umí malovat komiksy a taky o nich umí vyučovat, ale se životem se trochu pere. Intoušsky, racionálně, bez křiku, jedna rána do ucha je vše, nač se jeho divošství zmůže. A taky je tady další žena... . "Ty kotlety byly vynikající". "Oh, díky...byl to mečoun". Tohle fakt můžu. Zprvu jsem se trochu ošíval, ale velmi rychle jsem tomu přišel na chuť a mám v plánu mrknout i na další kousky Jima Strouse. Chytré laskavosti, není v komediích nikdy dost.

plakát

Svatý rok (1976) 

Při vší úctě k mistrovství Jeana Gabina, v tomto případě na mě udělal největší dojem skvěle napsaný a především vypointovaný scénář. Karmická kružnice v jejímž středu je starý kriminálník a kolem které krouží jakožto pokušitel jeho kumpán, karmický ladič a nejlepší nepřítel komisař, chaos v podobě tří únosců letadla a jako malý bonus stará láska, jakožto vzpomínka na časy, kdy se z přímky začal kroutit kruh. Dnes si jen málokdo umí představit, že i zločinci mají nějaké ctnosti a že mezi nimi a představiteli zákona existuje respekt a důvěra. Aby ne, když se to vytrácí i ze společnosti "slušných lidí". Tento film je krásnou připomínkou...možná hodně zidealizovanou, že stejně jako se mezi počestnými občany najdou zlí, nedůvěryhodní hlupáci, můžete narazit na staré kriminálníky s páteří rovnější, než má lecjaký biskup. Nenajdete zde žádné třeskuté fóry, nebo gagy jako v Četnících. Občas nějaká verbální perlička přijde, ale celé to stojí především na úsměvné situaci, do které se oba uprchlíci dostali. A v rytmu lopatek božích mlýnů, to klape od začátku až do konce.