castor

O Michaelu Bayovi je známé, že má silně autoritativní, až diktátorský přístup k hercům a lidem ze štábu. Ale výsledky i s jeho tradičními režijními postupy byly (alespoň tehdy) úžasné!! A tak tu máme unikající páru v nočním městě, proslovy amerických prezidentů, neobvyklé úhly kamery, všudypřítomné motivy americké vlajky, tónování obrazu, dynamický střih, černý humor, vypointované dialogy.. a ta pompéznost. Když se musí uznávaný generál dlouho dovolávat spravedlnosti, hrozí, že si peníze pro pozůstalé vojáků vymůže po svém. A pomoct mu k tomu má banda žoldáků a rakety s nervovým plynem. Jako odpalovací základnu zvolil bývalé vězení Alcatraz. Proti stojí bývalý agent Jejího Veličenstva, o kterém nikdo neví, a biochemik FBI, který zná dobře laboratoře, ale terén je pro něj neznámou. Mizerové byli slušná rozcvička, tohle je ale jiný kalibr. Bay nasadil tempo, které nepolevuje, navíc se může opřít o výborné herecké trio Connery, Cage, Harris. Bez dalších zbytečných slov rozhodně nejpůsobivější akční thriller 90. let.

Obdivuju a miluju zároveň minimalistické herectví Billa Murraye. Jarmuschův dojemný, jednoduchý a příjemný film vyniká i přesným obsazením jeho bývalých lásek a milenek.. Režisér nechává plynout děj vlažně a pomáhá divákovi s pochopením charakterů jednotlivých postav. Děkuju za reálný (rozuměj neamerický) konec!! Škoda jen, že v kině nás sedělo osm..

„Apatie je řešení. Je snadnější utápět se v drogách, než se vyrovnávat se životem. Je snadnější ukrást si, co chci, než si na to vydělat. Je snadnější děti bít, než je vychovávat.” Jsou filmy, které chtě nechtě ukazují reálný obraz dnešní pokřivené společnosti. Hříšníků je mnoho. Masový vrah trestá nevybíravým způsobem lidstvo za to, že učinilo ze sedmi smrtelných hříchů všední součást života. Fincherova invenční a v řadě ohledů precizní režie zafungovala do nejniternějších detailů, z plátna je cítit neustálá nejistota, stísněnost a odcizenost a permanentní déšť a hluk města i v interiéru dodávají tomuto depresivnímu počinu tu „správnou“ atmosféru. Zkušený detektiv před důchodem a dravé mládí. Možná s manželčinými pochybnostmi a náhlou důvěrou k mužově parťákovi se dalo pracovat trochu lépe. Pořád ještě nováček Fincher (s kvalitním hereckým týmem) nicméně naprosto přesně vystihl společenskou korozi a vše (včetně diváků) „usadil" do černé a utopil ve tmě! A předvedl vlastně jen jednu „akčnější“ scénu (svižná honička v domě), která svým napětím a dynamičností hravě strčí do kapsy desítky hlučnějších konkurentů. Pointa geniální, Kevin Spacey démonický, ruční svítilny funkční, no, a ten déšť.

Série Die Hard se pyšně vyjímá v mé sbírce!! Pokračování úspěšného hitu je akční exhibicí plnou zdravého nadhledu, která těží z osvědčeného schématu. Akční pecka z úvodu poslední dekády minulého století, o tom žádná, jen osobitost, lehkost i kouzlo jedničky jsou už trošku někde jinde!!

Přelomová sci-fi se stylovým laděním, které tu dosud chybělo!! Za senzací, již první Matrix vyvolal, stojí hlavně inovativní sekvence bullet time, kterým jsem okamžitě přišel na chuť. Jednička se točí kolem Neovy postupné cesty k pochopení, jakou roli má sehrát v blížící se vzpouře proti strojům. Nicméně jeho výcvik, jeho vzezření, celá myšlenka. Nadšení. Efektně otočený každý dolar a akční vrchol konce poslední dekády minulého století, který navrch ukázal cestu, kterou se bude akční film ubírat. Podle mého snímek, který prakticky nestárne.

Další z široké řady comicsů, který ve mně zanechal hořkou pachuť. Rudý pekelný démon s upilovanými rohy a kamennou pěstí je bohužel krapet nesourodý a přeplácaný. Celkově je sice dynamický a nedá se mu upřít jistá stylovost a efektnost, zejména co do designu mnohých monster, ale svou rozbředlostí prostě neláká k tomu, abych si ho někdy zopakoval.

Poctivé, vtipné, svižné, výbušné, elegantní, zatraceně sexy. Arnold patnáct let předstírá, že je usedlý manžel, jenže ve skutečnosti má nejvyšší stupeň utajení a nahání nebezpečné teroristy. Třeba jako na poslední šichtě, při které si poradí s tangem a několika jazyky, na sněhu pak s desítkami vrahounů i dvěma dobrmany. Na rodinném poli se teď musí vypořádat s údajným milencem své ženy, na pracovním pak s jednou jadernou hlavicí. Dostaneme se do nejabsurdnějších situací, které jsou nicméně nápadité (honička kůň versus motorka), jiné jsou zatraceně dobře natočené (rvačka na toaletách), další nečekaně sexy (Jamie Lee, však víte). Někdo tvrdí, že chybí pořádný scénář. Nemyslím si. Na daný žánr byl sakra dobrý. Prostě tak to dopadne, když se spojí dva giganti zábavního průmyslu!!

Něco nevídaného s hlubokou myšlenkou a převratnými triky. Terminator 2: Judgment Day je jedním z mála žánrových filmů, který má NĚCO s přidanou hodnotou a který se ani po desítkách let neztratí!! Vracet se k němu bude nejedna generace. A například tu moji jednou za čas přepadne nostalgie a tuhle starou osvědčenou látku si ráda zopákne (třeba léta páně 2017 ve 3D). Vrací se vystresovaná Sarah varující před apokalypsou, vrací se dnes hodný, jinak starý známý kyborg, poznáváme Johna Connora, který bude jednou hrát klíčovou roli v boji lidstva proti robotům. A pochopitelně skvostný T-1000, který se mění v podlahu, rozpadá se na kousíčky a prochází mřížemi. Tihle společně s polobohem Cameronem posunuli filmový sci-fi svět o obrovský kus dopředu. Akce je až na pár výjimek uvěřitelná i po letech, nesmírně fyzická a poctivá, kam se hrabou dnešní digitální vylomeniny. Kult a technologická revoluce. Plným právem. Jednoznačných 100%.

Skála, Cliffhanger, Terminátor 2: Den zúčtování, Matrix, Con Air, Pravdivé lži, Poslední skaut, Nepřítel státu, Nelítostný souboj.. a právě Tváří v tvář. Totální vrcholy akčního žánru poslední dekády minulého století. Zlatá éra, která bude dlouho čekat na svého pokračovatele, respektive se ho nikdy nedočká. Místy úsměvné, místy šílené, pořád ale podmanivé. Legendární John Woo odkazuje na své asijské skvosty, je velkolepý, poetický a nápaditý. Travolta versus Cage a Cage versus Travolta. Agent FBI a psychopatický terorista. Ten hodný použije tvář toho zlého, ač ho k smrti nenávidí, aby se infiltroval do podsvětí a zhatil poslední ďábelský plán. Prověřovat věrohodnost zápletky je zbytečné, jásat nad oběma herci rozhodně ale můžeme. Protože jsou skvělí. Na akční thriller přímo mimořádní. Chápu mnohé výtky, ale já si tuhle lahůdku nenechám vzít.

Práce na nové látce drhne a inspirace se nedostává. Přitom divadla prožívají nebývalý rozkvět. Pak ovšem do života Williama Shakespeara vstoupí krásná a duchaplná Viola, která má navíc herecké ambice, a všechno se změní. Částečně je to životopisný kus, částečně jsme svědky mistrovské mystifikace, každopádně vypráví se tu způsobem, který je velmi přitažlivý, sebeironický a svěží. Tvůrci navíc tuhle kombinaci humoru, romance a dramatu prošpikovali celou řadou odkazů a milých narážek, navíc se divák leccos dozví o samotném fungování divadla za vrcholné renesance. Výborně napsaný příběh z pera zlínského rodáka Tomáše Strausslera, v nelibé době válečné synka židovského lékaře, který dnes coby Sir Tom Stoppard patří mezi nejuznávanější dramatiky (mj. i scénář k bizarnímu filmu Terryho Gilliama Brazil nebo ke Spielbergově dramatu Říše slunce), a Marca Normana, pro kterého byla tahle látka jednoznačným kariérním vrcholem. Výtečná je kamera, výprava, skvostná pak hudba a obrovské uznání zaslouží kostyméři. A pak jsou tady samozřejmě herecké výkony (ač dosud příliš nepobírám Oscara pro Judi Dench), kterým vévodí Geoffrey Rush a duo Fiennes-Paltrow. Moc milé i po letech. Čtyři až pět hvězd.