Recenze (161)
Červená tečka (2021)
Neměla jsem žádná očekávání, ale byla jsem opravdu velice příjemně překvapená. Žádný tupý survival, ale v podstatě bylo všecko pekelně realistický. Jediné, co trochu ubírá body, je poměrně předvídatelný "twist".
71 (2014)
Fantastický film. V podstatě komorní snímek o pár hercích, kde je ale všechno. Kulisy nočního Belfastu, odhodlanost kdykoli zemřít za svou věc... A ta geniální hudba, no comment.
Město podivínů (2018)
Jaký smysl proboha má tento film? Kdyby to byl jeden díl seriálu, tak asi dobrý a možná se podívám i na další díl. Ale film? Supermani co zničili Dallas, se schopností hypnotizovat a létat vzduchem, seriously?
K2 vlastní cestou (2020)
Čekala jsem trochu jiný žánr. Překvapivě je ústředním tématem nikoli výstup na K2, ale dilema "láska k horám versus láska k rodině". Klára Kolouchová je výjimečně silná a odvážná žena, což se ve zpátečnickém maskulinním světě neodpouští, a proto měla zřejmě zato, že potřebuje mediálně trochu zjemnit svůj obraz. Nicméně slzy v každé (druhé) scéně jsou už skutečně trochu moc. Kvůli tomuto "tlačení na pilu" dávám 4*. Jinak ale velmi poutavě a citlivě natočeno, paní režisérka odvedla skvělou práci.
Roma (2018)
Nejlépe tento film vystihl můj manžel, když pronesl "Je to film o ničem, ale vlastně úplně o všem". Prvních několik minut mi vadilo černobílé zpracování, Mexiko přece hýří tolika barvami! Ale brzy jsem pochopila záměr autora a vnímala jsem naopak věci, kterých bych si v záplavě barev nikdy nevšimla. Celkově velmi emotivní, něžný film, který člověk skutečně prožije.
Na Hromnice o den více (1993)
Variaci na podobné téma jsem už viděla x-krát, ale tahle je bezpochyby nejlepší. Tak milý a příjemný příběh zpestřený inteligentním vtipem v podání Billa Murrayho a neuvěřitelně půvabnou Andie MacDowell. Ještě dlouho potom jsem si jela na dobré náladě.
Zkáza krásou (2016)
Skvělý dokument. I přes autorskou cenzuru si člověk dokáže udělat kritický názor. Hodně povedeně poskládané prostřihy mezi rozhovorem s hlavní protagonistkou, scénami z jejích filmů a záběry z Německa i Československa 30.let.
Pravdivé lži (1994)
Nevím, jestli existuje horší herec, než je Arnold Schwarzeneger, nicméně právě v jeho dřevákovosti je to kouzlo. A zafungovalo to i tentokrát.
Králíček Jojo (2019)
Dostala jsem více, než jsem očekávala. Na povrchu komedie, která je ovšem jednou velkou metaforou a nadsázkou strefující se hodně hluboko. Chápu, že svérázný styl Taiky Waititi ne každému voní a i jeho fanoušci možná řeknou, že toto nebyl jeden z jeho nejlepších filmů, mně ovšem přišel velmi důmyslný a s chytrým využitím dětské naivity až děsivě hluboký a pravdivý.
Kam orli nelétají (1968)
Jakkoli miluji staré filmy, tohle bylo na mě vzhledem k žánru a tématu až příliš staromilské a s ohledem na stopáž rovněž příliš rozvážné a rozvleklé. Clint Eastwood na mě působil celkem bezbarvě a Burtonova fanynka nejsem. Nicméně kulisy rakouských alp a hudba famózní.