Kaka

Blake Lively, jeden žralok a 87 minut čisté survival dobrodružství. V rámci žánru tedy splněno na výbornou. Je to taková víkendová jednohubka která toho moc nenabídne, ale solidně splní očekávání. Serra vytvořil žraloka, který se spíše podobá tomu z Jaws - tedy tomu co nahání strach. Díky bohu se tak oprostil od digitálních prostocviků, jimž současný trend digifestů vyložene nahrává. Je to napínavé a zbytečně se nekecá. Samozřejmě nechybí odbočka na rodinné hodnoty takovou tou klasicky americkou berličkou, ale to je přece v Hollywoodu samozřejmost. I když to točí Španěl.

Zničení světa s obřím čímsi nad městem, co pracuje s gravitací a dělá velký bordel. Po 201. stále to samé dokolečka, jen v jiném tónování a jiných barvách. Z bad guys jsou během 30ti minut good guys a stopu zanechá jen ultra roztomilá psycho Margotka, která hláškuje a většinu scén krade pro sebe. Zbytečný komix, který měl vybalancovat nadvládu Marvelu a měl do DC dodat to co umí konkurence velmi dobře. Hravost, souhru postav, nadsázku. Takhle to ale nepůjde. BvS nastavila dobrý směr, je potřeba pracovat na něm a učesat ho.

Bird se snaží být stejný fanboy hračička jako Abrams, ale zatímco JJ je totální geek a zároveň velmi sofistikovaný tvůrce, Birdovi tady prokluzuje materiál mezi prsty a patlá tak 130ti minutový spektákl horem dolem jen aby to fungovalo. A příliš nefunguje. Kromě dechberoucích triků a rádoby pseudoposlání to nemá vůbec co nabídnout, jen rutinní hollywoodský standart a to je na tak ambiciózní a velkohubě se tvářící projekt přece jen málo.

Oldschool, s nádechem noir, kde se všichni snaží vypadat jakože se na plátně odehrává remake Basic Instinctu. Ve finále to tak slavné není, nicméně tvůrcům se nedá upřít fakt, že se jim podařilo vytvořit vcelku podmanivou, tajemnou atmosféru, do toho napasovat spletenec zajímavých postav (Berkoff je trefa do černého) a tahoun Brody zajistí potřebný drajv a zvučné titulky. Nepustíte si to znovu, ale je to fajn odvedené řemeslo.

Nejčistší a nejklasičtější pure akční film z celé čtyřdílné série, který opět zdatně míchá prvky hi-tech e-špionáže a typicky thrillerové, stupňující se zápletky, included over the top finále, kdy policejní vozidlo rozráží v Las Vegas desítky aut na silnici. Ještě tam chyběl holohlavý Malkovich s aeroplánem a mohli jsme mít Con Air 2. Krom toho nelze snímku nevyčíst poměrně dost scénáristické vaty, trochu uměle vypracovanou zápletku a dost viditelným způsobem zakomponovaný aspekt náhod. Na druhou stranu pořád je to ten kamerou těkavý a střihem nekompromisní Greengrass, v jehož podání jsou všechny ty CIA špiónské fígle strašně zábavné, strhující a těžko se od toho lze odtrhnout. Vikander/Cassel je osvěžujicí změna. Trilogie je fenomenální a konzistentní, čtyřka funí v těsném závěsu. Pořád ale vyjmečná filmařina.

Už jsme to viděli stokrát, ale kdo by si rád nezopakoval bitky filozofa Jai Whita a například toho 2,5 metru vysokého borce z Troji, který se snad jako jediný stal legendou, ačkoliv si do Brada Pitta ani nebouchnul. Navíc Michael je tady i nebývale sociální a dokonce jde na rande. Jinak pořád stejné fighty, přehlídky různych technik a osmihraná klec, do toho nějaké intriky, motivace, tréning za dunivého hudebního doprovodu a cenzurovaný Apple. Za pár kaček solidní muzika, ale jen pro skalní milovníky mlátiček.

Dnes už klasika s legendárním režijním rukopisem mistra, kde je každý druhý záběr podobný těm z Amadea. Člověk tedy už po chvíli ví, že dostane výživnou studii osobnosti, která byla kontroverzní skoro stejně jako bohatá. Věcně podané, zábavné a svěží. Takhle máme ty story o vzestupu a pádu rádi. O to víc, když je to tak šťavnaté téma, jako pornografie a svoboda slova vs americká justice. Famózní Harrelson a jedna z největších rolí Courtney Love, po které se postupem času úplně slehla zem.

Chybí tam významový přesah, takže to zůstává jen velmi svižně natočená a skvěle humorem rozvrstvená komedie. Frantíci se pochlapili, přiškrtili scénář a vyhnuli se upatlanému filozofování ve světélkující Paříži i klasickým drsným street příběhům. Intouchables je svěží jízda plná emocí a spontánní improvizace hlavních hrdinů. Bez patosu a sentimentu. Není to realita, ale ani mimo ní. Trefa cca akorát doprostřed, se srdcem na pravém místě.

Zajímavý potenciál do budoucna, kdy by se látka mohla začít brát trochu vážně a ne jen na regály videopůjčoven. Tentokrát směska nadšení a zároveň smutku. Nadšení pro skvostné herecké obsazení, které jede full throttle ve svých rolích a solidní akci s kvalitní porcí krve. Costner si zaslouží uznání ještě extra, protože si tu dělá zálusk na zrození nového akčního hrdiny. Zmateného, vulgárního a nepředvídatelného, který nemá emoce a hodnoty. Kevin si to užíval vskutku znamenitě a chci ho vidět i v pokračování. Smutek pak z šablonovitého scénáře a tristní gradace. Potažmo ještě z kopírování zajímavých trademarků ze scénáristicky přínosných filmů z předešlých několika let (především Self/less), leč bohužel kopírování značně neomalené/nešikovné. Zatím béčko, nicméně dejte to Hillcoatovi a ten to vykropí tak, že budeme chtít trilogii.

Moderní pocta Hitchcockovi, která je ale obsahově až příliš vrstevnatá a scénáristicky neumětelsky zpracovaná. Zvraty kupící se na sebe přestávají býti přehlednými paradoxně každou další snahou stále více sofistikovaně je rozluštit v průběhu filmu. A tak zatímco pánské osazenstvo je typicky ze života buržoazie, to dámské je minimálně zvláštní a občas dost mimo mísu. Lahůdkové herecké obsazení to ve finále zdaleka nezachránilo, ale průser to také není. S původními filmy to nesrovnávám.