meatball

The Rover se naštěstí nesnaží být variací Mad Maxe a od jiných žánrovek se díky absenci nějakého toho velkého výbuchu nebo epidemie liší jistou komorností. Originální je tím, že nepotřebuje berličku v podobě příběhu o tom dobrým a zlým v nás. Namísto toho Michôda evidentně zaujala myšlenka, že když na to přijde, nic dobrýho v nás prostě není. „You’re threatening me?“ „No, a threat is when there’s something left to happen.“

Po Wolverinovi asi nejlepší X-Men (a že to teda nějak nežeru). Ale za jedno musím tvůrcům x-tra poděkovat, tedy za obsazení Petera Dinklage do role hlavního záporáka. Ten malej skrček si to fakt zaslouží!!!

Tohle je přesně to, co mě nadchlo v Prometheovi – Transcendence má duši. Kamera a obsazení jsou fajn a ty dlouhý scény jsem si fakt užíval, stejně jako tenkou linii mezi pop cornem a šachy. Vizualizace digitálního mozku pro hrdinku/diváka tam snad ani nemusely bejt. Rozhodně nejlepší intelektuální sci-fi od Gattacy.

Ale jo, napodruhé musím uznat, že Oblivion je dobrý film. I přes unylého Cruise a sterilní prostředí, ze kterého se Kosinski snaží léta udělat svůj trademark. Intelekt můžete nechat spát a děj přitom vyloženě neuráží.

Zhruba do půlky je Válka Z opravdová pecka, atmosféra je vynikající – doslova nakažlivá. Po jisté události ale jako by něco seplo a najednou je to vlastně horší remake I Am Legend. Bradu Pittovi totiž ty dlouhé pohledy tak dobře nejdou. Davové šílenství by taky asi bylo zajímavější, kdyby nebylo v traileru. Dávám tvůrcům body hlavně za to, že uvěřitelně předvedli zombíky na podstatně větším hřišti než je obvyklé.

Až po shlédnutí jsem si zjistil, kdo režíroval. Nekompromisní revenge jízda s perfektním obsazením, scénářem a hudbou. Oplev tuhle příležitost využil na sto procent a Helgelandův Payback (oba) má po letech vynikajícího nástupce.

Jako pohádka pro děti ujde, jako film s nějakým širším záběrem ale Jack neobstojí. Zatímco úvodní tón a stylizace vypadají víc než slibně, po překlopení do země obrů to začne šeredně drhnout. Na vině je 3D animace, ani ne béčkovým feelingem jako spíš tím, že nemá co nabídnout. Exceluje především dvojka Tucci – Bremner, uvítal bych, kdyby zůstali naživu o chlup dýl. Oba vyluzují totiž přesně ten typ humoru, který zoufale postrádám. U obrů je naproti tomu maximem virtuální jouda s dvěma hlavama. Pročpak nikdo nepozval na mejdan Terryho Gilliama?

Ačkoliv film občas více či méně zakopne – když půjdu vykrádat banky na motorce, asi pak s ní nebudu jezdit normálně po městě, proměna Bradleyho synátora ve zmrda se udála jaksi potají, stejně jako rozchod s manželkou, a pár dalších – v celku jde o kompaktní snímek a zvláštní most mezi dobrem a zlem, kde není nikdo tím, kým se zdá být. Kdyby se vynechala Mendesová, která hraje asi jako já, a film byl o dvacet minut kratší, bylo by to ještě mnohem lepší.

Asi Joelovi zrovna všechno klaplo a Sandra Bullock zrovna byla sexy. Slabinu vidím jen jednu – Samuela L. Jacksona. Na to jak moc je ten chlap obsazovaný má pozoruhodně málo hereckých poloh.

První série je za čtyři, druhá už je horší, mírně recykluje. Myslím, že je fér napsat, že zpracování tématu, herci i dobová atmosféra jsou opravdu první liga a nemusel by se za ně stydět kdejaký celovečerák. Hlavně ústřední trojice Romola Garai, Ben Whishaw a Dominic West jsou pro sérii doslova požehnáním. Trochu problém je fakt, že série zobrazuje spíš interakci mezi postavami BBC než dobové události a reakce na ně, ty často hrají druhé až třetí housle – což může někomu vadit. Přesto minimálně prvních šest dílů stojí za vidění!