choze

Námět dobrý a má to svoje momenty, ale hrozně mě nebavila hrdinka a obecně nemusím příběhy o vyrovnávání se se ztrátou.

Televizní road thriller o Romeovi a Julii z pouště, kdy Julii unese banda uprchlých věznů a Romeo-mladý závodník je jim v patách. Pouštní kulisy jsou pěkné, auta taky, občas něco pěkně nedigitálně bouchne a obsazení čítá řadu méně známých tváří (a Amelia Heinle vypadá jako sestra Liv Tyler), ale scénář i honičky jsou zoufale nenápadité a bez napětí a Peter Greene hraje dost nudného kriminálníka, co jen občas někoho odpráskne (za zmínku stojí jen vychutnané přejetí rukou jeho kumpánovi).

Knižní předlohu jsem četl už dávno a jen jednou, ale pamatuju si, že mě paradoxně víc bavila linie s markeťáckou krizí kolem cereálií, než se vzteklým vražedným bernardýnem. Ta první je ve filmu odbyta - skvělá scéna, kde dítě u snídaně zvrací domnělou krev, se sem vůbec nedostala - a zajímavější je tu pro mě naopak duel matky s titulním psiskem. Ten ale přichází až po nevýrazné, natahované první polovině a dojmy z něj jsou smíšené. Rozhodně je patřičně nepříjemný, jak se na hororový survival sluší a patří - zavřít matku s dítětem na dva dny a noci do rozpáleného auta a nechat je tam umírat žízní, to je samo o sobě dost sadistické, ale přihodit ještě přesvědčivě zuboženého bernardýna, který matku v průběhu brutálně podrápe, to je fakt síla. Oceňuju, že King nepoužil bojového psa, ale právě bernardýna, kterého filmaři poctivě namaskovali (=popatlali sračkami, které se z psa pěkně přenáší na auto), díky čemuž jsem Cuja považoval spíš za oběť vztekliny, než za monstrum. Naopak hysterčící děcko (a chvílemi i matka) mě slušně iritovalo. S útoky psa se ale dalo choreograficky i kamerově víc vyhrát - když pes zaútočí, kamera jde klasicky na detail a začne se třepat a i jinak je de Bontova kamera zručná, ale nic památného nepředvede - a závěrečné zúčtování je hodně rychlé a nenápadité. Ještě pochvala za pěknou výpravu farmy a za osmdesátkově stylový titulek s názvem filmu. Celkově průměrný film.

Cizinec není film, ale navenek lákavý (dvě sexy filmové hvězdy, Benátky, špionážně romantický thriller) a uvnitř zcela prázdný, nemastný neslaný produkt. Depp sice tvrdě nedeppuje jako u Burtona nebo v Pirátech, ale film svým nevýrazným výkonem fakt netáhne, a Angelina je ve své poloze femme fatale na autopilota přímo tragická. A kromě herců tu chybí šťáva úplně všemu, kdy se nedaří vytvářet ani napětí, ani romantiku. Unylost dekády.

Nášup k parádnímu BANGER., kdy mám ale pocit, že BANGER. už všechno řekl a ukázal výrazně líp. Tohle je bizarní guláš s otravnými postavami a spoustou rozkostičkovaných penisů.

Po všech stránkách laciné, odfláknuté a bez nápadů. Scénář nepřekvapí a jen mírně napne, ústřední dvojice žádnou velkou bromance nepředvede a akce je minimum a je nevýrazná.

Vizuální zběsilost se srdíčkem a tunou odkazů, kterou je potřeba vidět víckrát.

Škoda, že se to v polovině přepne ze slibně rozjetého mysteriózního thrilleru do dramatu, protože jinak tomu není co vytknout. Výprava, kamera, herci, hudba perfekt.

Tetris byl hravější, tohle má blíž k Moneyballu, každopádně kvalitní underdog feelgood.

V devadesátkách mě Pulp Fiction minulo, protože mě otrávilo to šílenství kolem něj a taky jsem zrovna neholdoval nezávislárnám. Postupně si mě ale získalo a důvod jeho popularity je zřejmý - je to film natočený zjevně s obrovskou a nakažlivou chutí a láskou k filmařině, která se odráží v propracovaném, hravém scénáři s vybroušenými dialogy, soustředěné režii, úsporné kameře, skvělých hercích a velmi stylovém hudebním doprovodu. Tarantinovi nejde o akci, ale o životnost postav, které staví do protichůdných, vypjatých a až bizarních situací - zabijáky svléká do trenek, bossově manželce brutálně smaže sexy mejkap - a tak je demýtizuje, polidšťuje, přičemž každá z hlavních postav dostane pořádně naloženo, zažije něco extrémního.