Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 725)

plakát

Kacute kami datta kemonotači e (2019) (seriál) 

Nějak mě nenapadá co bych tu chtěl dodávat navíc, takže možná zase jednou budu jen opakovat... Srovnání s Fairy gone se opravdu nabízí jako ideální, takže i já si to trošku rozvedu tímhle směrem. Oproti "vílám" jsou tyhle "opuštěné potvory" mnohem přímočařejší, motivace postav je o něco jednodušší a příběh se neustále (zde jen občas) nesnaží o velké (a pochybné) dějové kolotoče a kdo ví jak složitou politiku a pletichy - ale pozor, tím chci jen říct, že pořád je tu v mnoha ohledech hromada kravin, ale proti Fairy gone je ta kopa o něco menší... Hlavní osa příběhu se tu povětšinou nese ve stylu "monster of the week" (což časem nudí) s tím, že až od jistého průšvihu v katedrále se i zde snaží autoři přijít s něčím komplikovanějším a žel ani jim a ani tady to kdo ví jak nefunguje. Naštěstí od víl jsou ale naše "posvátné bestie" alespoň slušně nakreslené, neopíráme se tu o skoro žádné CG a tak se mi na to o něco lépe dívalo. A i se to mnohem lépe poslouchá, čímž ale nemyslím kvalitu dialogů, ta je i zde většinou docela bídná, ale mluvím o hudbě, která tentokrát pasuje k tomu, co se děje. Souboje mezi "Inkarnáty" nejsou úplně marné, ale vyobrazení vojenských bitev, kde nebyly úplně v hlavní roli, mi přišlo někdy mnohem zajímavější a to asi nebude dobře... Podtrženo a sečteno, jestli Fairy gone byl podprůměr, tak tohle je o level lepší - což je ale nečekaně jen slabší průměr a i tady si myslím, že v další sérii pokračovat nebudu... 4,6/10

plakát

Laidbackers (2019) 

Těžko se mi hodnotí tenhle zvláštní filmeček. Po vizuální stránce mě to hodně oslovilo, design postav byl pro mě hodně sympatický a minimálně u jedné postavy jsem si ihned vzpomněl na pro mě velice originální podívanou jménem Flip Flappers. Vůbec ze všech těch charakterů tam snad není jediný, který bych po delším poznávání asi nezačal mít rád, ale tady nastává jádro problému. Bylo to až příliš krátké! Dostal jsem sice spoustu informací, které mi ukazují slušný potenciál - třeba i na celý seriál o těchto zajímavých dívkách, ale bylo to všechno nacpané do nějaké hodiny což je na spoustu věcí, které by se mohly (a podle mě hlavně měly) řešit až příliš malý prostor. Co ovšem dostává hodně prostoru a co by i případný seriál nejspíš mohlo poslat do vln průměru je klasický klišé koncept o sbírání fragmentů a souboje, které mi mnohem víc než obrácený isekai připomínají klasické mahou shoujo. Ale dost už, řeším tady čím by Laidbackers mohly být a ne čím jsou... Jsou příliš krátkou, trochu zmatenou, ale rozhodně zajímavou podívanou s pro mě sympatickou animací i hudbou a obrovským potenciálem, který tady sice je vidět, ale využit je bohužel jen z části. Tedy z filmu jsem hodně rozpolcený (za mě nějakých 6/10) ale říkám si, že bych chtěl vědět víc, chtěl bych delší a mnohem komplexnější příběh, odpovědi na některé otázky, víc momentů s touhle pro mě zajímavou bandou dívek...

plakát

Gekidžóban Jódžo senki (2019) 

Stejně jako u seriálu, tak i u filmu jsem se dobře bavil. Autoři vědí, kde je síla tohoto příběhu a tak je to pořád trošku vtipné, plné strategie, polemizování o různých aspektech války, rebelie proti Bohu i osudu a hlavně je tu spousta perfektně natočené akce. Především závěrečný konflikt a poslední letecký souboj, jsou podle mě hodně "vymazlené" a v tu chvíli jsem nedokázal odtrhnout oči od monitoru. Takhle to mám rád - plynulé, dynamické, dramatické a podbarvené skvělou hudbou! Takže za mě velmi dobré pokračování seriálu (které nikterak nezaostává) a těším se, až se s Tanyou zase příště setkám... 8,4/10

plakát

Bem (2019) (seriál) 

Jedním slovem - neuspokojivé. Ať už na poli akce, postav, vyústění většiny příběhů, nebo i té snahy filozofovat nad tím, co znamená být člověkem a kdy jsme vlastně monstra. A přitom potenciál by tam byl, vždyť to prostředí je takové pěkně zkorumpované, špinavé a rozdělené, plné problémů. Jenže s každým dalším dílem se pořád méně bavím, nezajímá mě to, vlastně mě to v některých okamžicích i slušně štve. Nevěřím už ani hlavním postavám nějakou jejich hlubší motivaci a aura jakéhosi tajemna se také rozplynula kamsi do neznáma... I to označení "humanoidní monstra", i když je docela výstižné, mi tam neustále zní totálně hloupě... A tak i když tuším, o co se autoři snaží, tak to u mě absolutně nefunguje. Drop po 6. díle a 3,4/10

plakát

Araija-san! Ore to aicu ga onnayu de!? (2019) (seriál) 

Další z "rape wars" titulů s kvalitou příběhu těch nejlacinějších erotických filmů a stopáží u které se zvládnou "uvolnit" jen ti nejrychlejší z nás. Přesto jsem to tentokrát dokázal dokoukat celé aniž bych z toho měl nějakou výraznou hrůzu nebo se nudil, ba co víc - má to i jednu scénu, která by nebyla tak úplně proti mému vkusu... Zkrátka má to "trojku", takže slabé 3/10 - smiřte se s touhle logikou!

plakát

Isekai cheat magician (2019) (seriál) 

"The storm of cliché." Během 6 episod mě překvapila maximálně stupidita některých momentů, třeba když Taichi bojuje proti bestii, která je imunní proti fyzickým útokům a jako pokročilou strategii, když rány nefungují zvolí - přidat víc síly. Chlapské řešení! Když něco nejde silou, tak to půjde větší! Málem na to chlapec dojel, ale naštěstí má jakožto hlavní hrdina přeci jen ten nejpevnější plot armor a později už jakožto opravdový princ zachraňuje jednu dívku z nesnází za druhou a ty, i když samy také velice silné, mu postupně padají k nohám... Něco originálního by tam nebylo ?!? A tak jsem se neskutečně nudil, protože ani na vteřinu nemám o hlavní postavy strach a to i díky geniálním nápadům, jako třeba odpálit armádu jak v papiňáku, díky kterým jsem se občas i uchechtl... Každopádně už teď v půlce seriálu získávám víc než jasný dojem, že tady kromě pár dalších podivných paskvilů asi nic zajímavého nenajdu. A nepřesvědčí mě ani tisícovky goblinů a příšer, které prý zabíjí, plení a znásilňují, protože škody, které napáchají, budou pokaždé nulové a tak jsou tam jenom na efekt, jako strašák a také názorná ukázka toho jak silní jsou hlavní hrdinové a protože v pozadí je samozřejmě jistě velmi promyšlený a složitý komp(l)ot a také strašně prohnaní, nebezpeční a hlavně děsiví padouši - já se tak bojím !!! Ale teď vážně - je to prostě děsná nuda, dramatické momenty absolutně nefungují, příběh také nic extra neslibuje a koukat na to jen kvůli soubojům? No po pravdě viděl jsem lepší, viděl jsem hodně lepších... Kvalitativně a vůbec celkově se tohle anime u mě nejvíc blíží asi téhle podívané (tam byl přeci jako pokročilá taktika pro vítězství v bitvě třeba velbloud) a tak i hodnocení tady bude naprosto shodné, tedy 3/10 a drop po 6. díle, protože tady trefili všechno z mého listu.....

plakát

High School DxD - Season 1 (2012) (série) 

I když většina lidí, s kterými jsem se na toto téma bavil, považuje první sérii za nejslabší, já osobně se mezi ně neřadím. První série a vůbec seznámení se s tímto seriálem bylo něco pro mě vcelku nečekaného. Nějak jsem příliš nevěřil, že se dá zkombinovat šílená ecchi komedie se zajímavým moderním fantasy příběhem a že výsledek může být takhle povedený. Bavilo mě to, líbil se mi hlavní hrdina, který je prostě úchyl a nijak se s tím netrápí... Jak zde již zaznělo, konec je zde opravdu perfektní a i když je to klišé typu "save the princess", tady je opravdu skvěle podané a emotivní. Mezi ecchi seriály je podle mě High school DXD v současnosti top, ale 5* tomu dát nějak nemůžu, protože na rozdíl od Isseie jsem úchyl co se za to stydí... 8/10

plakát

Cúdžó kógeki ga zentai kógeki de nikai kógeki no okásan wa suki desuka? (2019) (seriál) 

Můžeš být Čech, Afričan, nebo třeba Japonec, ale pořád jsou jisté věci, které bys se svojí matkou dělat prostě neměl... Tohle anime je totální podivnost, kterou za mě místy skoro až bolí sledovat, jak je to pitomé. Prostě ukázka toho, jak může jít dobrý nápad ve stylu "fantasy dobrodružství s mojí mámou" totálně do kopru. Jistě, že to bude "cringe" nezměrných rozměrů, se dalo čekat, ale tohle je opravdu moc a se vším tím fanservisem navíc a některými scénami, které jsou pro mě osobně za hranicí vkusu je mi líto, ale víc jak tři díly nedám. Bohužel u mě ani nefunguje zdejší poselství o tom, že bychom si měli vážit svých rodičů i když jsou občas prostě "trapní", protože se to ve všem tom ecchi a samotné trapnosti tohohle dílka neskutečně utápí. Navíc i jednotlivé scény o prohlubování vztahů, rozšiřování důvěry atp. se ztrácí v té hromadě extrémního balastu a nebo se objeví naprosto nečekaně a nevhodně. Zkrátka (pozor příklad ze seriálu, tedy asi SPOILER ALERT!!!), ty jsi na maminku ošklivý? Pojď sem a ona ti vyčistí ouška, protože to je v Japonsku jak víme jistý rituál, který značí důvěru. A udělá to teď a tady před všemi ostatními i když to do atmosféry toho okamžiku absolutně nesedí! (SPOILER END) Na druhou stranu se nedá tomuhle "MAMARPG" vytknout, že by to byl jen další šablonovitý ecchi isekai, protože tady jsou jisté unikáty, které jsme ještě neviděli. Samotný nápad o dobrodružství s matkou je originální, styl jak se postavy do zdejšího světa dostali je opět originální (žádná smrt, usnutí u počítače, nevysvětlitelný teleport - ne tohle je plánovaný vládní projekt !!!) a i některé tradiční ecchi scény končí netradičním způsobem, což postavy dokáží i náležitě okomentovat (viz. 3 díl a fakt, že hlavní hrdina v určitém okamžiku "neletěl vzduchem"). Částečná originalita je fajn, ale u mě to nakonec výsledek bohužel nezachrání, protože když je něco místy tak cringe až to bolí, pak se na to prostě koukat nechci. Můj čas je poslední dobou až příliš cenný a tohle anime mi z něj víc jak 70 minut nesebere a už teď si troufám říct, že si ode mě ani víc jak 3/10 nezaslouží. Drop po 3. díle

plakát

Bůh žehnej tomuto nádhernému světu - Série 1 (2016) (série) 

Když jsem šel na první díl, tak jsem zahlédl jediný komentář na fóru, kde stálo, že je to "hilarious". Po prvním dílu jsem tomu ještě moc nevěřil, ale musím uznat, že se to hodně rozjelo. Ústřední dvojice byla zajímavá a jejich interakce vypadala zábavně, ale teprve poté co nám do party přibyly zbylé dvě členky to dostalo ten správný nádech. Je to skoro jako kdyby se Terry Pratchett dal na anime a rozhodl se udělat fantasy ze světa RPG. Vždyť už jen ta čarodějka co umí perfektně jen jedno super zničující kouzlo, to je skoro jak Mrakoplaš. Navíc létající zelí? To myslí vážně? Nápady a originalita spojená s bláznivým humorem, zajímavým světem RPG a některými klasickými japonskými klišé (se dalo čekat, že schopnost "steal" dopadne tak jak dopadla, ale já čekal podprsenky...). Prostě kombinace, která zabírá! Velmi se těším na druhou sezónu... 9/10

plakát

Džoširaku (2012) (seriál) 

Zase jednou konverzační anime plné podivných zápletek a šílených asociací, které si mě ale získává hlavně tím, že i když je to pěkný blázinec, tak většinu myšlenkových pochodů dívek stíhám, často mi přijdou zábavné a celé to má neskutečnou energii. Navíc to u mě ani netrpí tím, že bych některé postavy vyloženě upřednostňoval a jiné mě nebavily, tady je ta pětice příjemně vyvážená a tak je to takové to "každý chvilku tahá pilku...". Ani těch pro "západního diváka" nepochopitelných japonských kulturních odkazů tu není moc, nebo už jsem asi viděl tolik anime, že některé možná i chápu a tak mi to nepřijde ?!? K příjemnému dojmu pomáhá i hudba, včetně openingu, který jsem ani jednou nepřeskočil a endingu, který je (jak píše daGGos) vskutku nezapomenutelný. 7/10