Jeoffrey

Tak si to trošičku srovnám. Bylo to lepší než Kubo? Neřekl bych, Kubo měl pro mě mnohem lepší atmosféru. Bylo to lepší než Zootropolis? Ani tohle bych netvrdil, protože detektivka se zvířátky měla mnohem propracovanější příběh. Bylo to lepší než Dory? Ano bylo... Takže výsledek je jasný a teď jen pár slov o tom co jsem viděl. Po stránce animace je to opět hodně velká nádhera a jsou zde i zajímavé animační nápady, třeba kombinace s kresbou při Mauího písni. Hodně se tu zpívá, ale tyhle písničky jsou pěkné, k příběhu se dobře hodí a prostě a jednoduše se to dobře poslouchá. Charaktery jsou fajn, Moanu jsem si hodně rychle oblíbil a i Mauí má charizma. Komický element v podobě "mírně retardovaného" kohouta na mě docela fungoval a i když Scrat to není (ovšem po pravdě už jsem té veverky poslední dobou docela přesycený), tak je prostě povedená. Hlavní "záporák" působí dostatečně impozantně, ale ten pocit, že bych se měl bát, jako u Kubových tetiček jsem necítil. Prostředí je exoticky úžasné. Příběh je dostatečně zajímavý, ale nikterak originální a nečekaný. Takže ve výsledku je z toho zatím třetí nejlepší zážitek, jaký jsem letos ze sledování amerického animovaného filmu měl a u mě zasloužené a velmi silné 4*. 8,3/10

Animace je dobrá, atmosféra a emoce na mě vcelku zabrali, takže se mi to vlastně i docela líbilo. Fakt, že v jistém dramatickém momentě, kdy padne osudný výstřel, jsem se musel smát a v duchu si říct "No to ti moc nevyšlo..." nebylo chybou filmu, nebo špatným provedením, ale spíš mým mizerným charakterem... Každopádně ta deprese co z toho byla cítit mě poměrně oslovila. Takže u mě docela dost dobrý což znamená v řeči čísel tak 6,6/10.

Finále musí být velké a epické! Každopádně věnovat celou sérii (i když v tomto případě je to "jen" 10 dílů) jednomu jedinému zápasu je docela velký hazard... Dokáže taková věc udržet drive s pořád stejnými postavami a v zápase, který má mít pět setů, což samo o sobě působí rozvlekle? Za sebe musím říct, že dokáže. Je sice pravda, že mi tam chybí takové ty zajímavé, vtipné a oddechové pasáže mezi jednotlivými zápasy a i další výraznější prohlubování vztahů v týmu, ale otázkou je, zda je toto třeba. Vždyť jsme ve finále kam se naši hrdinové probojovali a my to prožívali s nimi. Takže vztahy posouvat už příliš nepotřebujeme, protože tým vlastně funguje tak jak by měl a k dobrému pocitu mi stačí sledovat jak jim to teď šlape. Navíc dostáváme i pár milých překvapení, kdy jednotliví hráči tahají z pomyslného klobouku poslední triky a nápady. Ty ovšem stále působí reálně a tak vidíme zlepšení například v tom, že se hráč naučil některé návyky spoluhráčů na jiných pozicích... Co je také hodně pozitivní je fakt, že tohle finále není skoro vůbec jen o jednom týmu. Shiratorizawa je zdatným soupeřem a autoři nám o některých jejich hráčích říkají mnohé. Vlastně by se dalo říct, že pozornost a takové ty klasické "flashbacky" jsou většinou zaměřeny právě na ně a mě osobně pomáhají k tomu, abych si i k hráčům tohoto týmu dokázal najít cestu, poznal je, některým třeba i trochu fandil a o to víc si dokázal užít ten jediný zápas, který je i na hrací ploše dramaticky vyrovnaný. Samozřejmě u finálového zápasu se dá čekat silná atmosféra a u těch v anime i spousta zvratů, překvapení a cliffhangerů. To vše je i tady, ale musím uznat, že to na mě nepůsobí jakkoli nuceně. Takže finále musí být velké a epické, no a Haikyuu to zvládlo dle mého opět na výbornou. 9,5/10.

Z Abridged sérií zatím jedna z těch opravdu povedených, za což může i fakt, že za ní stojí velmi zkušený "TeamFourStar". Takže hodně velká legrace a zároveň super akce, kterou tomu propůjčuje originál. 9/10 Na závěr ještě dodám, že i mě překvapuje, že je tohle jediná Abridged série na této databázi, protože minimálně ještě sérii DBZ od TFS, dále pak Yu-gi-oh! od Little Kuriboh a především SAO od SWE (mnohem lepší jak originál!!!) bych si hodně rád opětkoval...

No za mě byla ta "kawai liška" asi nejsympatičtější a nejzajímavější postavou, takže bych se o ní a její "prokleté krvi" klidně chtěl dozvědět něco víc. Jinak tu máme vcelku průměrný příběh ze světa, kde "válka mezi lidmi skončila před nějakými deseti lety a nyní bojujeme s tím, co lidé nejsou" a lehce nepovedenou misi ve stylu získávání "kódu navajo". Nejvíc mě nakonec asi zaujalo to, kam by směřoval případný seriál a vůbec už jen další díl, ale vzhledem k faktu, že si cestu "vyděděných", kteří nejsou ani vlkodlaci ani lidé, dovedu docela představit, končím s tím, že jsem viděl něco, na co se dalo vcelku bez problémů koukat, trošku to zaujalo, ale víc než průměrný "neslaný a nemastný" zážitek mi to nepřineslo. 4,5/10

Může být anime o tom, jak se vyrábí slovník zajímavé? No za nejzajímavější považuji rozhodně už to, že se tímhle chce vůbec někdo zabývat a dělat o tom anime... Nečekal jsem vůbec nic a upřímně tempo je pravým opakem slova vražedné, ale z nějakého zvláštního důvodu mi to vlastně skoro vůbec nevadí. Hlavní hrdina je prakticky velmi dobrým vyobrazením toho, co si může člověk představit pod pojmy extrovert a asociál (tentokrát však v tom pravém smyslu slova, žádné klasické japonské - otaku, hikikomori a pod.) a právě rozhodnutí dát někoho takového do centra dění, udělat z něj hlavního hrdinu, považuji opět za vcelku zajímavou záležitost. Navíc je to docela reálné, prostě takový obyčejný slice of life s neobyčejným tématem, divným hrdinou a jeho příběhem. Má to i romantický přesah, opět nic intenzivního, ale vcelku pohodový a uvěřitelný. Tohle je prostě slušně vyobrazený příběh ze života, který sice není ničím epickým ani geniálním o to však dospělejším a reálným. Pro mě dobrá a pohodová podívaná. 6,5/10

Rozhodně je to docela zajímavý krátký filmeček s pár hezkými obrázky a jednou docela pěknou písní. Má to i jistou emocionální hloubku. No jo, ale výsledný dojem u mě zkrátka nebyl natolik silný, aby to se mnou během těch pár minut nějak intenzivně otřáslo. Takže u mě je celkový pocit jen takové to "hm, OK, dobrý" a to je v řeči čísel cca 6/10.

Nic víc a nic méně, než krátké příběhy z prostředí jedné školní knihovny, které vévodí dívka, která ví o knihách všechno i když žádnou vlastně nepřečetla... Proč tomu tak je, prostě proto, že to říká! Mluví se tu hodně rychle, rozebírají se knihy, humoru je hodně málo a vše se většinou točí kolem hlavní hrdinky, která ostatním mnohem sečtělejším předává své rozumy a ti jsou z toho povětšinou zmatení, nebo možná ani ne tak oni jako já (je to asi jako poslouchat storytime od CzechClouda...). Vlastně ani nevím proč, ale nakonec jsem to bez obtíží a nějakého zaujetí dokoukal, mělo mi to asi dát nějaké ty knižní poznatky, ale nějak se nestalo, to, co jsem během těch pár minut zažil, mi v hlavě povětšinou neuvázlo, takže bohužel. Ve výsledku slabý průměr a krátké anime na které asi rychle zapomenu. 4,5/10

Je to docela dynamický shounen se spoustou akce, krve a usekaných hlav. Animace sice není nic moc, ale k tomu historicko-fantastickému prostředí se to docela hodí, takže mi to dojem zase až tak nekazí (hlavně pořád lepší jak letní CGI Berserk...). Hlavní hrdinové působí jako zajímavá skupinka a asi poprvé vidím vypodobnění Ody Nobunagy, které mě nějak zaujalo. Tak v čem je tedy problém? Asi hlavně v tom, co si myslím, že píše LeitoSE. Ono je to totiž až moc dělané na efekt. Je tam spousta super postav, které by sami o sobě dokázali vyniknout, ale tady jich je tolik, že člověk má problém si najít nějakou opravdu oblíbenou a té fandit. Navíc každá pronáší krutopřísné hlášky, každá se snaží být co nejdrsnější a tak tam vlastně není nikdo, kdo by se vymykal, kdo by zaujal. No a pak přijde nějaký ten vtípek, který je z 90% o "boobiene" a ono to vlastně podesáté není vůbec vtipné a poprvé jsem se také jen uchechtl. Je tady spousta rádoby milých překvapení, kdy si člověk třeba řekne:" Ježíši Kriste, to je Adolf." ale za chvíli to z něj vyprchá a tak je to jen takové letmé překvapení, po kterém za chvíli ani nevzdychne. Jsou zde momenty, které by v přiměřené míře působily skvěle, ale když člověk vidí už podesáté sekání hlavy a podvanácté epický náběh hlavního hrdiny mezi nepřátele, tak si jen zívne a už to s ním nic nedělá. Jistě, je tady náznak jisté vyšší hry, kdy se nám autoři snaží předkládat myšlenky o boji nějakého toho asi dobra proti nějakému asi zlu, ale na téhle rovině se vše neskutečně vleče a tak se nic nedozvídám a linie, která by mě také docela zajímala se vlastně skoro nerozvíjí. Prostě tohle chce být tak děsně cool a dynamické, až je to vlastně docela nuda... Je mi líto, ale já za sebe víc jak 6/10 nedám.

Pokud chce člověk vidět podivné iluze plné barev a pohybu pak si může zajít do lesa a natrhat nějaké ty houbičky, nebo si třeba někde sehnat trochu LSD. Pokud se mu však nechce huntovat si zdraví, pak si může pustit nějaké to anime, nebo spíš tohle anime... Flip Flappers je taková ztřeštěná energická podívaná se spoustou barev a trošku tajemným příběhem na pozadí. No a všechny ty barvy, nápady a vůbec celé to provedení toho všeho je impozantní! Během série se objeví hned několik stylů animace v závislosti na světech, kterými hlavní hrdinky prochází. Příběh si projde různými polohami, takže se to nakonec tváří i jako něco víc, než jen rozvíjející se přátelství (a možná i víc...) ztřeštěné a energické Papiky s vcelku normální Coconou. No a finální zápletka o hodnotách rodiny, přátelství a tak podobně vyznívá ve vší té barevnosti a šílenosti mnohem zajímavěji, než by v normálním provedení byla. Dále pak za zmínku stojí moc hezký melodický ending, který považuji za nejlepší v sezóně. Rozhodně nejoriginálnější počin této sezóny, minimálně z pohledu animace, dále pak dílo se sympatickými postavami, příjemně se rozvíjejícím příběhem, kdy se toho stane vlastně spousta a zároveň často vlastně nic podstatného. Zkrátka záležitost u které jsem se vůbec nenudil, někdy i přemýšlel a hlavně se kochal fantazií, kterou páni autoři předvedli. Studio 3Hz se mi opět trefilo do vkusu a já to opět odměním a opět budu subjektivně zaslepený, protože: "I love, love, love this!" 8,8/10