boovol

Jsem kurevsky zvědavý vývoj mezi těmi dvěmi

Poměrně silné dílo, ale dávám o hvězdičku méně kvůli posledním dvěma téměř zbytečným dílům.

Je mi líto, ale film jsem vypnul už během téměř úvodní, tak často vyzdvihované scény vylodění na Omaha Beach, která bývá popisována jako kulervoucí autentická podívaná, bohužel mně připadala z podstatné části popcornově naivní. Tom Hanks pobíhá mezi salvami kulek hustými jako kroupy, aniž by jej byť jediná zasáhla. Když chce předat rozkaz přes telefonistu a zjistí, že ten právě dostal kulkou do obličeje, vůbec ho to nerozhodí, a až na roztřepanou ruku těsně před vyloděním na něm celou dobu nejde znát žádný strach ani nervozita (a není sám). Ještě mu chybí žvinda, kterou by frajersky žvýkal.

„Michael...“ OMFG!

Podobný mix humoru a detailně vykreslených postav vzbuzujících reálné emoce se příliš často nevidí. Prozatím vrcholné dílo Gervaise a Merchanta (jehož postava Darrena Lamba je navíc jedna z nejvtipnějších vůbec).

Tři hvězdičky za velice zajímavý film plus čtvrtá hvězda za nekompromisnost typu Lynche nebo Von Triera a potenciální znovushlédnutelnost.

Trochu snivý, trochu přepálený, trochu realistický biják s nesympatickým hrdinou, kterého přesto nehodíte přes palubu. Neznám jiné filmy s Adamem Sandlerem, ale tady se jeho Howard Ratner dotkl výšin Davida Brenta.

Opojné nahlédnutí do zákulisí monstrózně ambiciózního projektu, který je Jodorowskym popisován tak sugestivně, že nepochybujete o jeho schopnostech dotáhnout jej dokonce, kdyby se před lety našel dostatek peněz. Kdo by nechtěl Dunu, na které s Jodorowskym spolupracovali či měli spolupracovat Moebius, Giger, Dalí, Orson Wells, Jagger nebo Pink Floyd? Až je člověku líto, že (zatím jen) trailer na Dunu od Villeneuvea vypadá tak trochu jako vylepšená verze Lynchovy adaptace.

Autoři zdejších komentářů s nízkým hodnocením zhusta uvádějí, že shlédli pouhých pár epizod (často jen první, někdy i druhou), a nutno říci, že seriál má opravdu pomalejší rozjezd – správná jízda začíná třetí epizodou. Seriál asi také nebude pro každého, nicméně pro milovníky absurdního britského humoru a/nebo audio/video (pop)artu jde o jeden z nejlepších a nejvtipnějších počinů v historii lidstva.

Dva díly bohatě stačily – takhle prosím ne! Neustále opakovaná teze, že je alter ego hlavního hrdiny vždy o krok popředu, bohužel nestačí k ospravedlnění tolika nesmyslů, „náhod“ a nedotažeností. A nadto rádoby geniálnímu Assagnemu během 25 let nedojde, kdo byl jeho donátor? Snažil jsem se příliš nepřemýšlet, nechat se unést tak trochu pohádkovým příběhem, avšak zvraty mají logiku úrovně starých Kačeřích příběhů, které ale jsou alespoň přiznaně pro děti.