JosefTomas

Myslím si, že mé celkové zděšení vyjádří tato smajlíky zinscenovaná mapa událostí: 🙂→🕷️🕸️💥→💦🚼→🤔→🚑👧🏻🌉→🙄→🚆👧🏻+👧🏿👧🏽👧🏼🆚🥷→🚕→🌲🌲🌲→😅→🌇+👧🏻🆚🥷+🚕=💥→😂→🌳🌳🌳+🧙🏽‍♂️=🪄✨→🤣→🤰🚗🏥→😕→🚑👧🏻🆚🥷→😮‍💨→⌛🚧→🥱→🚧🎆🎆🎆🚧→😨→🚁🚨💥💥💥💥→🤢→👧🏻🆚🥷=💩💩💩→🤮→👩‍🦯🏁👧🏿👧🏽👧🏼→🤦. Tohle ve stručnosti k ději... Marně jsem se snažil najít na tom filmu něco pozitivního, ale vypadá to, že tím budou závěrečné titulky... Dějově nic neříkající paskvil nedává smysl prakticky celou dobu a já doteď netuším, o čem to vlastně bylo... Dakota Johnson je krásná ženská, koukalo se mi na ní vážně hezky a vlastně i kvůli ní jsem se držel, abych jí během té kupy sraček, co se tam děly, nepoblil... Když se pak za půlkou filmu objeví mudrc, aby Dakotě řekl, že "Když vezme zodpovědnost do svých rukou, velká moc pak vystříkne..." (zaslechl jsem ...when you take on the responsibility, great power will cum... ale taky mi to přišlo divný 🤷), byl už jsem prakticky připravený rezignovat... Jenže ten film to ani nedovolí a na konci vytáhne tak ultimátní sračky kopec, až jsem ucítil silný pokles IQ.... Když do toho připočtu naprosto otřesné triky, ošklivé zoomy, které byly součástí každé scény, a tak rychlé otáčení kamery, až mě bolela hlava, měl jsem pocit, že koukám na řemeslně náročnější amatérský fan-film na YouTube, kterému někdo přestřelil stopáž... Největší podiv ale shledávám v tom, že si někdo vůbec vezme na triko takovou ostudu a vypustí do světa něco takového, jako je Madam Web... Koukám, že i tvůrcům by se hodila ta schopnost slečny Webové, aby předem viděli nebudoucnost tohoto snímku...

Jednička funguje jako dlouhá (možná až moc dlouhá) expozice a první akt velké ságy. Dvojka jí v tomhle následuje a přenáší v rámci dramatické struktury akt druhý, který šlape na plyn a příjemně baví.... asi do tři čtvrtě filmu. Pak už bohužel veškerá promyšlenost padá na zem, na níž si konečně člověk uvědomí, jak jde vlastně o velkou banalitu, která se snaží tvářit komplexněji, než skutečně je. Jedničku možná proto budu mít radši, dvojku budu respektovat a případnou trojku budu vyhlížet, ale za mě Duna není a zřejmě nebude událost desetiletí. Jasně, vypadá a zní fakt hezky, což může někoho po blockbusterovém suchu určitě ožrat do němoty, ale já jsem díky tomu vystřízlivěl a pochopil - šeptanda je mocná zbraň...

Od počátku mě provázela skepse, že všudypřítomný hype bude silně nadhodnocovat veskrze průměrný počin, který je sice opojný vizuální stránkou, ale celkově se tváří důležitějším, než skutečně je. Ta obava se zpočátku naplňovala, ale čím víc se přibližovala pustina, tím víc jsem si ten opus začal užívat. Na plné hodnocení to nemá, ten začátek je na mě přeci jen moc zdlouhavý, ale ke konci už jsem vlastně neměl pohyb o tom, že dvojka bude stát za to... Ona vlastně jednička funguje jako jeden dlouhý trailer na něco většího, ale to zjistím až zítra (snad), tak uvidím....

Na začátek taková hypotéza do éteru pro diplomanty: začínám mít obecně pocit, že čím dál víc se filmy podobají vědomostnímu testu na všeobecný (chápej filmový) přehled. Čím větší zápřah máte, tím více si je užijete, což ano, chápu, u Marvelu a X-menů (včetně Sony Spidermanů) bereme jako standard, včetně čekání na potitulkové scény (je jedna, kdo má v plánu čekat + mashup vzpomínek z natáčení X-menů), ale stejně, jde si to vůbec užít bez toho? 🤔 Navrhuju sémioticko-narativní analýzu kombinovanou s prvky neoformalismu. Takže.... Deadpool & Wolverine bohužel krásně poukazují na několik faktů, které jsou s ubíhající stopáží čím dál více patrné. Deadpool má jako postava spoustu skvělých momentů, ale bohužel nikdy dle mého nesplňoval kritéria pro vlastní sólovku, aby ji ve velkém utáhnul sám (ostatně kvůli tomu měl v předchozích filmech spoustu vedlejších postav). Jako hláškující side-kick má bezesporu šmrnc, ale reálně to prostě nedává.  I proto mu kombo s Wolverinem náležitě sluší, za což může i jeden bohužel prostý fakt, že Reynolds, ač je to zábavný fajn sympouš, tak na Jackmana herecky zkrátka nemá. Patrné je to hlavně v rádoby srdceryvných momentech, kdy Deadpool Vin Dieselovsky pronáší cosi o rodině a já mu to nežral ani náhodou, přičemž naproti tomu máte zničeného Hugha Jackmana sedícího u ohně a v jeho uslzených očích a větě "Believe me kid, I'm not a hero." věříte každý slovo. Camea jsou fajn, vtipů je dost, aby si každý našel to své a reje se tu do Marvelu přesně tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá... Zkrátka ukázkový meta produkt s jistou dávkou nostalgie a cynismu, který splňuje veškerá kritéria pro neurážející oddechovku... Scenáristicky mě pořád baví nejvíc jednička a režijně dvojka (obecně pro to, že jednička byla zjevení a dvojka měla Leitche), trojka má Shawna Levyho, což je bohužel rutinér se vším dobrým i špatným, co to slovo obnáší. Hlavní ovšem je, že jsem se bavil...

Film, jehož existenci respektuji, beru na vědomí a odškrtávám si u něj svůj rest. Nechtějte po mě však, abych si to kdy musil pustit znovu, protože ten film mě extrémně a tím myslím jako kurvahoši-extrémně nebavil. Směs rádoby vtipných scén spojených dohromady, tvařící se jako jedna velká satira... akorátževůbec. Můj problém s československou novou vlnou pokračuje. Chytilová "porazila" komanče a zmizel jí nepřítel, tak natočila komedii, kde buran k penězům (ne)přišel a hle... když chybí nepřítel, chybí i význam díla. Jasně, pár hlášek je fantastických a troufám si tvrdit, že na tom nejsem zas tak inteligenčně špatně, abych ten satirických význam jednoltivých momentů nepochopil... Ale ten film je strašně nudnej, zbytečně dlouhej a dle mého i naprosto přeceněnej.

Když jsem si pár měsíců nazpět oživil jedničku, abych se ujistil, že je to pořád výborný, tak mě trošku zaskočilo, že si to pamatuju lepší... Jasně, pořád tu mluvíme o naprosto neskutečném zážitku, skvělé formě a hlavně přehršely nápadů, ale přeci jen jsem už měl pocit, že bych možná ocenil něco víc... O dvojce platí to samé - je strašně milá, hezká, zábavná, ale to hlavně v prvním a třetím aktu, v tom druhém se opět zažehne zbytečně nezáživný road trip a zkrátka, není to úplně vončo. Bavil jsem se pořád dost, to ano, emoce to ždíme hezky, vývoj postav/rozuzlení je ukázkově budované, zkrátka to klape hezky, ale není tam nic navíc, u čeho bych byl překvapen (mluvíme o ději, ne o detailech). A proto nakonec dávám jen tři a půl hvězdy (70%?) a konstatuji, že režijně je ten film mnohem lepší, než scenáristicky.

Je tomu už hodně dávno, co existoval v jistém místě jednoho menšího obchodního centra (to trochu přeháním, zas tak velká a významná část to není... Ono to vlastně není ani centrum, ale tak zní to líp než Billa) novinový stánek plný DVDček nesběrného množství, kde jsem si mohl i doplnit svou hongkongskou sbírku částkou 25 Kč za kus. Narazil jsem tam na jeden film jménem Vraždící loutka, po jehož přečtení obsahu (bylo mi asi 10?) jsem začal vidět v každé břichomluvecký loutce spiknutí a ilumináty... respektive smrtící hrozbu s vlastním myšlením, která mě chce zabít... (pak jsem ten film viděl a stál za vyliž prdel, ale to je jiná). A i teď mám pocit, že se mě tenhle typ loutky pokusí zabít, protože kurva ty oči, viděl někdo ty oči? Jsem byl úplně v prdeli, když jsem viděl něco podobného v čtyřce Toy Story... V dětským filmu do prdele práce.... Ehm.... Takže, když se řeklo Finley, vybavil se mi akorát tenhle seroš, kde jezdí požární autíčko, co mluví... (ach jo, už jste si někdy říkali, jak jsou ty filmy pro děti zvrácený?) Jenže v tomhle snímku je to vraždící loutka, kterou objeví na půdě parta spolubydlících a ono jí to vraždění zas tolik nejde... Na Thurmanovi je bohužel desně vidět, jak nemá na nic prachy, takže většinu štábu tvoří on sám. Prostalkoval jsem jeho YouTube kanál a webovku, takže vím, že absence lidí (pěněz) je jeho největší limitací (jako DP je u projektů, kde dělá jen DPho, naprosto boží, takže časový pres, kde musí všechno dělat sám, je bohužel proti němu), ale zároveň ho musím pochválit, že to ještě celkem zvládá. Scenáristicky ale vede a možná jen ten začátek bych trošku popohnal, aby to chytlo ještě větší spád. Žánrová kombinace je ukázková a její naplnění mě bavilo po celou dobu, že bych si dal možná i dražší celovečerák.... Tak uvidíme, kam to Thruman dotáhne, protože zatím to vypadá, že se vydává spíš cestou kameramana (nic proti tomu, je dobrej), ale za mě by to byla škoda.

Přímočaře zábavný Raimi, kterého ale brakovostí a vystříleným olovem v témže roce trumfnul Rodriguez se svým Desperadem. Mrzí to, protože do karet mu tady hrál nejen hudební podkres fantastického Alana Silvestriho, ale obsazení v podobě zatraceně sexy Sharon Stone, hnusáckého Gene Hackmana, "předgladiátorského" Crowa a mladického DiCapria. Společně s kameramanskou kapacitou v oboru (Dante Spinotti) se Raimi nebojí westernový žánr dovést do takového extrému, že divoký Západ zažil sedmkrát větší resuscitaci, než zvládnul ustát, a i proto musel umřít stejně rychle jako obživl. Škoda toho, protože bez ohledu na béčkovost formátu se řemeslo po celou dobu stopáže nestihne okoukat (každý duel je diametrálně odlišný od toho předchozího) a drží jej pohromadě neskutečně nadupaná vizuální stránka renovující osvědčené filmové postupy (za zmínku stojí minimálně chytře vylepšeného využití crash zoomů). Je proto škoda, že navzdory nášlapu takového ražení se tvůrci nepustili do větší dekonstrukce, nebo zbourání žánrových konvencí a Rychlejší než smrt tak zůstane pouze milým výstřelem do prázdna, na nějž se našlo překvapivě dost peněz.

Velmi příjemná komedie, která bohužel musí na konci naplnit všechny žánrové konvence, aby ji přijmula veřejnost. Užíval jsem si Butlerův projev do duše Katherine Heigl, ale raději bych viděl na konci ten velký pád na hubu všech zúčastněných, po kterým zahořknou na celou lidskou populaci, ale to by samozřejmě film s rozpočtem 40 mega těžko vydělal čtyřnásobek, co? Jasně, chci po tom filmu něco jiného, než nabídl a to co nabídl, svým způsobem funguje, ale bohužel ho to díky tomu katapultuje přesně do té kolonky "hezky zapadne" a to je mi zrovna u takového obsazení dvakrát líto a třikrát škoda.

V první půlce jsem byl překvapen zdařilou vizuální stránkou (Samir a Chadima umí), rychlou expozicí se bavil a těšil se na druhý akt, který se tvůrci rozhodli přeusnout do Tatier (a Krušných hor, ať nežeru) a nemať toho pekného prostredia, bol by zážitok polovičný. Samir totiž od polky vlastne nevie, čo už by mal povedať... Pracharržčščšžč.... Ehm, Jakub.... neprejde za celú dobu žiadnym vývojom (jeho zručnosti sa záhadne objavia zrejme z pravekých koreňov?) a ku koncu už sa to zrazu všetko ukončí, ako keby to bolo všetko samozrejmé. Je to škoda, lebo pri niektorých scénach som sa vážne bavil, ale druhá polovica vyzerá, že ju došly prachy aj nápady.